Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  InSight jako nová meteostanice na Marsu

InSight jako nová meteostanice na Marsu

TWINS k měření teploty a větru na autoportréti InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech

Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu. 

První autoportrét sondy InSight po přistání, který byl použit pro úvodní obrázek, najdete v plné velikosti na webu NASA.

Na stránce k počasí na Marsu v oblasti přistání (https://mars.nasa.gov/insight/weather/) najdeme údaje z čidel měřících teplotu a vítr a z tlakoměru. Jsou zde kromě grafů i přehledy počasí minulých dnů.

Ovšem, jak uvádí NASA ve svém článku, pokud má někdo venku teď docela zimu, tak tu marsovskou by určitě oželel. Momentálně je na pláni Elysium, kde sonda přistála, noční teplota kolem −95 °C a přes den vystoupá za dobrého počasí i k mínus deseti, ale nyní je kolem −15°C.

Záznamy počasí na Marsu sondou InSight
Záznamy počasí na Marsu sondou InSight

Pokud jde o rychlost větru, dosahuje v maximech kolem 15 m/s, ale průměrně jen pět. Nicméně vzhledem k tlaku pouze 720 Pa je jeho účinek velmi malý. (Na Zemi je tlak při povrchu asi 100 000 Pa, tedy zhruba 140× vyšší). Tlakoměr je velmi přesný (asi desetinásobně oproti misi Viking nebo Pathfinder). Bude tedy schopen např. zaznamenat větrné víry (dust devils) i ve vzdálenostech řádově desítek metrů od sondy. Máme i údaj o směru větru. Ten v těchto dnech vanul převážně od jihozápadu.

Umístění senzorů na měření počasí – TWINS jsou dva meteorologické prsty nad palubní deskou a v kruhové oblasti je tlakový senzor.
Umístění senzorů na měření počasí – TWINS jsou dva meteorologické prsty nad palubní deskou a v kruhové oblasti je tlakový senzor.
O tlakovém senzoru jsme už slyšeli v prosinci 2018 v souvislosti s pozoruhodným zvukovým záznamem větru na Marsu. Nyní jej však můžeme vidět i přímo, protože už jej nezakrývá poklop, který byl přenesen na seismometr SEIS. Ten chrání právě před vlivy větru, jenž by mohl způsobit otřesy tohoto velmi citlivého přístroje.

Záznam počasí samozřejmě neposkytuje pouze InSight. Podobný meteorologický „prst“ má na svém stěžni i Curiosity (však také přístroje na InSight jsou záložní kusy pro Curiosity). Sada přístrojů na InSight je však dosud nejdokonalejší meteostanicí. Data jsou sbírána každou sekundu a jednou denně posílána na Zemi.

Uvolnění přístroje HP3. Sol 83. InSight Autor: NASA/JPL-Caltech
Uvolnění přístroje HP3. Sol 83. InSight
Autor: NASA/JPL-Caltech
Vědci samozřejmě doufají, že záznamy poběží po celou dobu plánované dvouleté mise InSight (nebo déle, jak si jistě mnozí přejeme). Tím by měl být pokryt v podstatě celý jeden marsovský rok a s tím i změny počasí během ročních dob.

Záznam počasí je důležitý i pro seismometr. Kdyby se počasí nějak podílelo na rušení naměřených dat, bude možné se o tom dozvědět. Kromě toho má sonda InSight i magnetometr, který může pomoci zaznamenat případné lokální změny magnetického pole, které by také mohly ovlivnit měření SEIS.

Závěrem připomeňme, že právě v těchto dnech byl definitivně vyložen přístroj HP3, protože se jej pustila robotická paže. Tento přístroj, přezdívaný krtek, se má zavrtat ideálně až 5 metrů do hloubky a měřit teplotní gradient podpovrchových vrstev.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aktualita k počasí NASA/JPL
[2] Článek z dění kolem InSight, únor 2019
[3] První hodiny a dny InSight na Marsu, listopad 2018



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, InSight


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »