Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.

Rok 2018 nebyl na jasné komety příliš bohatý, do dosahu pouhého oka se dostala jediná kometa, a to 46P/Wirtanen na samém konci roku. Šlo o její nejbližší průlet kolem Země v historii. V průběhu léta pak byla v triedrech dobře pozorovatelná stará krátkoperiodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Obě tyto komety byly pozorovány nejvíce ze všech, především díky dobrým pozorovacím podmínkám (výška nad obzorem v průběhu noci) a jejím jasnostem. 46P dosáhla jasnosti okolo 5 mag, 21P pak okolo 7. hvězdné velikosti. U komety 46P bylo provedeno celkem 43 pozorování (32 CCD měření, 10 pozitivních vizuálních odhadů a jeden negativní vizuální odhad). Kometa 21P měla celkem o jedno pozorování méně, tedy 42 (13 CCD měření a 29 vizuálních odhadů).

Další zajímavé komety, které se dostaly do vizuálního dosahu, byly opět staré krátkoperiodické komety, a to 38P/Stephan-Oterma, která nás poctila svou návštěvou po 38 letech, dále 64P/Swift-Gehrels a nakonec 29P/Schwassmann-Wachmann, která obíhá po téměř kruhové dráze za planetou Jupiter a do vizuálního dosahu se dostává prakticky každoročně při outburstech (skokové zvýšení jasnosti).
38P dosáhla v maximu cca 10 mag a byla pozorována 22× (z toho 20 CCD měření a 2 vizuální odhady). U 64P bylo provedeno 13 CCD měření, v maximu jasnosti měla okolo 9. hvězdné velikosti. 29P byla pozorována 16×, z toho 13× přes CCD a třikrát vizuálně. Při nejjasnějším zaznamenaném outburstu kometa dosáhla jasnosti okolo 11,5 mag.

Zajímavým překvapením se v průběhu listopadu stala kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), kterou objevili nezávisle na sobě tři amatérští pozorovatelé. Don Machholz ji objevil dokonce vizuálně (předchozí vizuální objev komety nastal před dlouhými osmi lety!), další dva japonští spoluobjevitelé ji našli na snímcích z digitálních fotoaparátů. V maximu jasnosti dosáhla zhruba 8. hvězdné velikosti.

Celkový počet měření/odhadů jasnosti za rok 2018 je 298 ke 45 různým kometám. Vizuálních odhadů bylo provedeno pouze 63, což je nejméně od roku 1991 (42 vizuálních pozorování). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem byl Jakub Černý se 38 vizuálními odhady, na druhém místě je Marek Biely s 8 odhady. Další pozorovatelé přispěli pěti či méně pozorováními, celkem se zapojilo 7 vizuálních pozorovatelů. Na vzestupu jsou CCD/DSLR měření jasností, za rok 2018 bylo učiněno 235 měření. Jediným CCD/DSLR pozorovatelem byl Martin Mašek.

Co se roku 2019 týče, vypadá to, že minimálně čísla u vizuálních pozorování budou ještě horší, protože letošek je na jasnější komety docela chudý. Nezbývá tak než doufat, že se situace v budoucnu zlepší.

Poznámka: Ve statistikách nejsou zahrnuta pozorování Martina Lehkého, který odesílá data do databáze ICQ sám, mimo databázi SMPH.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů
Autor: SMPH




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Komety 2018, C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa), Giacobini-zinner, Kometa 21P, 46P/Wirtanen, 38P/Stephan-Oterma, 64P/Swift-Gehrels, 29P/Schwassmann-Wachmann, Fotometrie, Měření jasnosti, Odhady jasnosti, Kometa 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »