Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.

Rok 2018 nebyl na jasné komety příliš bohatý, do dosahu pouhého oka se dostala jediná kometa, a to 46P/Wirtanen na samém konci roku. Šlo o její nejbližší průlet kolem Země v historii. V průběhu léta pak byla v triedrech dobře pozorovatelná stará krátkoperiodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Obě tyto komety byly pozorovány nejvíce ze všech, především díky dobrým pozorovacím podmínkám (výška nad obzorem v průběhu noci) a jejím jasnostem. 46P dosáhla jasnosti okolo 5 mag, 21P pak okolo 7. hvězdné velikosti. U komety 46P bylo provedeno celkem 43 pozorování (32 CCD měření, 10 pozitivních vizuálních odhadů a jeden negativní vizuální odhad). Kometa 21P měla celkem o jedno pozorování méně, tedy 42 (13 CCD měření a 29 vizuálních odhadů).

Další zajímavé komety, které se dostaly do vizuálního dosahu, byly opět staré krátkoperiodické komety, a to 38P/Stephan-Oterma, která nás poctila svou návštěvou po 38 letech, dále 64P/Swift-Gehrels a nakonec 29P/Schwassmann-Wachmann, která obíhá po téměř kruhové dráze za planetou Jupiter a do vizuálního dosahu se dostává prakticky každoročně při outburstech (skokové zvýšení jasnosti).
38P dosáhla v maximu cca 10 mag a byla pozorována 22× (z toho 20 CCD měření a 2 vizuální odhady). U 64P bylo provedeno 13 CCD měření, v maximu jasnosti měla okolo 9. hvězdné velikosti. 29P byla pozorována 16×, z toho 13× přes CCD a třikrát vizuálně. Při nejjasnějším zaznamenaném outburstu kometa dosáhla jasnosti okolo 11,5 mag.

Zajímavým překvapením se v průběhu listopadu stala kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), kterou objevili nezávisle na sobě tři amatérští pozorovatelé. Don Machholz ji objevil dokonce vizuálně (předchozí vizuální objev komety nastal před dlouhými osmi lety!), další dva japonští spoluobjevitelé ji našli na snímcích z digitálních fotoaparátů. V maximu jasnosti dosáhla zhruba 8. hvězdné velikosti.

Celkový počet měření/odhadů jasnosti za rok 2018 je 298 ke 45 různým kometám. Vizuálních odhadů bylo provedeno pouze 63, což je nejméně od roku 1991 (42 vizuálních pozorování). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem byl Jakub Černý se 38 vizuálními odhady, na druhém místě je Marek Biely s 8 odhady. Další pozorovatelé přispěli pěti či méně pozorováními, celkem se zapojilo 7 vizuálních pozorovatelů. Na vzestupu jsou CCD/DSLR měření jasností, za rok 2018 bylo učiněno 235 měření. Jediným CCD/DSLR pozorovatelem byl Martin Mašek.

Co se roku 2019 týče, vypadá to, že minimálně čísla u vizuálních pozorování budou ještě horší, protože letošek je na jasnější komety docela chudý. Nezbývá tak než doufat, že se situace v budoucnu zlepší.

Poznámka: Ve statistikách nejsou zahrnuta pozorování Martina Lehkého, který odesílá data do databáze ICQ sám, mimo databázi SMPH.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů
Autor: SMPH




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Komety 2018, C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa), Giacobini-zinner, Kometa 21P, 46P/Wirtanen, 38P/Stephan-Oterma, 64P/Swift-Gehrels, 29P/Schwassmann-Wachmann, Fotometrie, Měření jasnosti, Odhady jasnosti, Kometa 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »