Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.

Rok 2018 nebyl na jasné komety příliš bohatý, do dosahu pouhého oka se dostala jediná kometa, a to 46P/Wirtanen na samém konci roku. Šlo o její nejbližší průlet kolem Země v historii. V průběhu léta pak byla v triedrech dobře pozorovatelná stará krátkoperiodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Obě tyto komety byly pozorovány nejvíce ze všech, především díky dobrým pozorovacím podmínkám (výška nad obzorem v průběhu noci) a jejím jasnostem. 46P dosáhla jasnosti okolo 5 mag, 21P pak okolo 7. hvězdné velikosti. U komety 46P bylo provedeno celkem 43 pozorování (32 CCD měření, 10 pozitivních vizuálních odhadů a jeden negativní vizuální odhad). Kometa 21P měla celkem o jedno pozorování méně, tedy 42 (13 CCD měření a 29 vizuálních odhadů).

Další zajímavé komety, které se dostaly do vizuálního dosahu, byly opět staré krátkoperiodické komety, a to 38P/Stephan-Oterma, která nás poctila svou návštěvou po 38 letech, dále 64P/Swift-Gehrels a nakonec 29P/Schwassmann-Wachmann, která obíhá po téměř kruhové dráze za planetou Jupiter a do vizuálního dosahu se dostává prakticky každoročně při outburstech (skokové zvýšení jasnosti).
38P dosáhla v maximu cca 10 mag a byla pozorována 22× (z toho 20 CCD měření a 2 vizuální odhady). U 64P bylo provedeno 13 CCD měření, v maximu jasnosti měla okolo 9. hvězdné velikosti. 29P byla pozorována 16×, z toho 13× přes CCD a třikrát vizuálně. Při nejjasnějším zaznamenaném outburstu kometa dosáhla jasnosti okolo 11,5 mag.

Zajímavým překvapením se v průběhu listopadu stala kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), kterou objevili nezávisle na sobě tři amatérští pozorovatelé. Don Machholz ji objevil dokonce vizuálně (předchozí vizuální objev komety nastal před dlouhými osmi lety!), další dva japonští spoluobjevitelé ji našli na snímcích z digitálních fotoaparátů. V maximu jasnosti dosáhla zhruba 8. hvězdné velikosti.

Celkový počet měření/odhadů jasnosti za rok 2018 je 298 ke 45 různým kometám. Vizuálních odhadů bylo provedeno pouze 63, což je nejméně od roku 1991 (42 vizuálních pozorování). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem byl Jakub Černý se 38 vizuálními odhady, na druhém místě je Marek Biely s 8 odhady. Další pozorovatelé přispěli pěti či méně pozorováními, celkem se zapojilo 7 vizuálních pozorovatelů. Na vzestupu jsou CCD/DSLR měření jasností, za rok 2018 bylo učiněno 235 měření. Jediným CCD/DSLR pozorovatelem byl Martin Mašek.

Co se roku 2019 týče, vypadá to, že minimálně čísla u vizuálních pozorování budou ještě horší, protože letošek je na jasnější komety docela chudý. Nezbývá tak než doufat, že se situace v budoucnu zlepší.

Poznámka: Ve statistikách nejsou zahrnuta pozorování Martina Lehkého, který odesílá data do databáze ICQ sám, mimo databázi SMPH.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů
Autor: SMPH




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Komety 2018, C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa), Giacobini-zinner, Kometa 21P, 46P/Wirtanen, 38P/Stephan-Oterma, 64P/Swift-Gehrels, 29P/Schwassmann-Wachmann, Fotometrie, Měření jasnosti, Odhady jasnosti, Kometa 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »