Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

Jak jsme pozorovali komety v roce 2019

Kometa ve Vozkovi

Komety jsou nebeské objekty, u nichž mají svoji nezastupitelnou roli i amatérská pozorování. V České republice i na Slovensku působí několik pozorovatelů, kteří měřeními jasností komet přispívají do mezinárodních databází. Pojďme se podívat, jak si naši pozorovatelé vedli v roce 2019.

Rok 2019 nebyl na jasné komety, podobně jako rok 2018, nikterak bohatý. Nejjasnější kometou roku 2019 byla 46P/Wirtanen, která dosáhla nejvyššího lesku již v prosinci předchozího roku a na začátku roku 2019 se její jasnost pohybovala okolo 6. hvězdné velikosti. Druhou nejjasnější kometou byla C/2018 Y1 (Iwamoto) objevená japonským amatérským astronomem, která dosáhla zhruba 7 mag. Třetí nejjasnější kometou roku byla C/2018 W2 (Africano), která se svojí jasností dostala na 8. hvězdnou velikost.

U komety 46P/Wirtanen bylo provedeno 48 pozorování, z toho 37 CCD měření a 11 vizuálních odhadů jasnosti. Komety C/2018 W2 (Africano) a C/2018 Y1 (Iwamoto) byly nejpozorovanějšími kometami v roce 2019. U obou bylo pořízeno 62 pozorování. U první z nich bylo pořízeno 55 CCD měření a 7 vizuálních odhadů, u druhé pak 41 CCD a 21 vizuálních.

Mezi zajímavější komety patřila krátkoperiodická kometa 260P/McNaught, která v maximu dosáhla 12. hvězdné velikosti a byla tak ve vizuálním dosahu větších dalekohledů. U ní bylo pořízeno 59 pozorování (54 CCD a 5 vizuálních). Dále C/2017 T2 (PanSTARRS), která se ke konci roku vyšplhala až k 10. magnitudě (56 pozorování, z toho 51 CCD a 5 vizuálních). Krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann-Wachmann je známá svými relativně častými zjasněními (outbursty), při nichž se přechodně může dostat i do vizuálního dosahu (48 pozorování, z toho 44 CCD a 4 vizuální). Za zmínku stojí ještě kometa C/2018 N2 (ASASSN), která dosáhla zhruba 12. hvězdné velikosti a bylo u ní pořízeno 43 pozorování, z toho 40 CCD a 3 vizuální.

Zajímavou perličkou roku 2019 byl objev první známé mezihvězdné komety 2I/Borisov, která měla v maximu přibližně 15 mag a bylo u ní získáno 22 CCD měření jasnosti.

Celkový počet měření či odhadů jasnosti za rok 2019 je 1119 k 68 různým kometám, což je výrazný nárůst oproti předchozím rokům. U vizuálních odhadů je klesající trend, za rok 2019 jich bylo pořízeno jen 68, zatímco v roce 2018 jsme jich měli 120 a v roce 2017 to bylo 289 odhadů. Počty CCD/DSLR měření naopak narůstají, za rok 2019 jich bylo 1051. V předešlém roce (2018) to bylo 235 měření a v roce 2017 jen 115 měření.

Na pozorování se v roce 2019 podílelo celkem 8 osob, které zaslaly svá měření či své odhady jasnosti. Nejaktivnějším pozorovatelem byl Martin Mašek s celkovým počtem 1004 pozorování (z toho je 1002 CCD/DSLR měření a 2 jsou vizuální odhady). Martin se tak stal třetí osobou na světě, která překonala magickou hranici 1000 měření/odhadů jasností komet v rámci jednoho roku. Pro zajímavost uveďme, že všichni tři pozorovatelé, kteří tuto metu překonali, jsou z České republiky (Kamil Hornoch 1637 měření/odhadů v roce 2003 a 1132 v roce 2002 a Jiří Srba 1135 v roce 2005). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem v roce 2019 byl Martin Lehký s 34 vizuálními odhady. Martin Lehký shrnul svá pozorování v článku v časopise Povětroň 1/2020.

Doufejme, že letošní rok přinese více jasných komet a také, že se zlepší situace s klesajícím trendem u vizuálních odhadů. Na úplný závěr tu máme tabulky s přehledem pozorování.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/DSLR měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2019: Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD/DSLR měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2019:
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2009-2019: Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2009-2019:
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2019 s počty CCD/DSLR měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování). Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2019 s počty CCD/DSLR měření či vizuálních odhadů (seřazeno dle celkového počtu pozorování).
Autor: SMPH

 



Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 T2, Kamil Hornoch, Martin Mašek, 2I/Borisov, 260P/McNaught, 29P/Schwassmann-Wachmann, C/2018 W2, C/2018 Y1, 46P/Wirtanen, Komety 2019


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »