Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak staré jsou prstence Saturnu?
Jan Herzig Vytisknout článek

Jak staré jsou prstence Saturnu?

Nový pohled na planetu Saturn ukazuje rychlé a extrémní změny v oblačných pásech na severní polokouli; snímek byl pořízen 12. 9. 2021
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley

Byť byla existence prstenců potvrzena u všech plynných obrů v našem planetárním systému, každý člověk si je vybaví skoro výhradně v souvislosti se Saturnem. U této planety jsou totiž zdaleka nejvýraznější, rozlišit je dokážou i ty vůbec nejmenší a nejlevnější dalekohledy. Proč tomu tak ale je, když u ostatních planet na to stačí sotva ty nejlepší dalekohledy co existují? A obepínají prstence Saturn odjakživa?

Tato kosmická krása je zkrátka i po desítkách let zkoumání zahalena tajemstvím. Jednou z největších otázek je právě stáří prstenců. Nový výzkum zakládající se na datech ze sondy Cassini, jediné umělé oběžnice Saturnu, nám nyní dal nejspíše konečně tu správnou odpověď. Podle dat z prachového analyzátoru na sondě vědci určili, že prstence má druhá největší planeta Sluneční soustavy asi jen posledních maximálně 400 milionů let. Planeta je přitom stará kolem 4,5 miliardy let. V kosmických měřítkách je tak doba existence prstenců jen jako mrknutí oka.

Vědci tuto domněnku opírají o fakt, že prstence jsou mimořádně čisté a nezaprášené, přičemž převážně (z 98 %) je tvoří vodní led. Sluneční soustavou se přitom pohybují drobná prachová zrníčka, která by měla ulpívat na všem, co cestou potkají. A právě částice v prstencích jsou mimořádně málo zaprášené. Je to zhruba stejné, jako když byste kontrolovali stáří domu podle toho, jak zaprášené jsou parapety. Prostě je přejedete prstem a určíte, jak dlouho už tady asi stojí bez úklidu.

Není vyloučeno, že za nějakou dobu prstence zase pomalu zmizí. Když vznikly teprve před nedávnou dobou, mohlo by se jednat pouze o přechodný útvar. Podle předchozích studií by k tomu mohlo dojít již za 100 milionů let, jelikož led, který prstence převážně tvoří, pomalu padá do atmosféry planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Prstence, Saturn


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Newton 200/1000 + Barlow 2x + kamera ZWO ASI 178 MC

Další informace »