Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak staré jsou prstence Saturnu?
Jan Herzig Vytisknout článek

Jak staré jsou prstence Saturnu?

Nový pohled na planetu Saturn ukazuje rychlé a extrémní změny v oblačných pásech na severní polokouli; snímek byl pořízen 12. 9. 2021
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley

Byť byla existence prstenců potvrzena u všech plynných obrů v našem planetárním systému, každý člověk si je vybaví skoro výhradně v souvislosti se Saturnem. U této planety jsou totiž zdaleka nejvýraznější, rozlišit je dokážou i ty vůbec nejmenší a nejlevnější dalekohledy. Proč tomu tak ale je, když u ostatních planet na to stačí sotva ty nejlepší dalekohledy co existují? A obepínají prstence Saturn odjakživa?

Tato kosmická krása je zkrátka i po desítkách let zkoumání zahalena tajemstvím. Jednou z největších otázek je právě stáří prstenců. Nový výzkum zakládající se na datech ze sondy Cassini, jediné umělé oběžnice Saturnu, nám nyní dal nejspíše konečně tu správnou odpověď. Podle dat z prachového analyzátoru na sondě vědci určili, že prstence má druhá největší planeta Sluneční soustavy asi jen posledních maximálně 400 milionů let. Planeta je přitom stará kolem 4,5 miliardy let. V kosmických měřítkách je tak doba existence prstenců jen jako mrknutí oka.

Vědci tuto domněnku opírají o fakt, že prstence jsou mimořádně čisté a nezaprášené, přičemž převážně (z 98 %) je tvoří vodní led. Sluneční soustavou se přitom pohybují drobná prachová zrníčka, která by měla ulpívat na všem, co cestou potkají. A právě částice v prstencích jsou mimořádně málo zaprášené. Je to zhruba stejné, jako když byste kontrolovali stáří domu podle toho, jak zaprášené jsou parapety. Prostě je přejedete prstem a určíte, jak dlouho už tady asi stojí bez úklidu.

Není vyloučeno, že za nějakou dobu prstence zase pomalu zmizí. Když vznikly teprve před nedávnou dobou, mohlo by se jednat pouze o přechodný útvar. Podle předchozích studií by k tomu mohlo dojít již za 100 milionů let, jelikož led, který prstence převážně tvoří, pomalu padá do atmosféry planety.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Prstence, Saturn


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »