Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jaký bude osud komety Leonard?

Jaký bude osud komety Leonard?

Kometa C/2021 A1 (Leonard) ze dne 3. 12. 2021, kdy zdánlivě procházela kolem kulové hvězdokupy M3
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2021 A1 (Leonard) je v současné době pěknou ozdobou ranní oblohy, ale k pořádnému zážitku je třeba větší dalekohled a tmavší obloha. Kometa je o něco slabší, než udávaly původní předpovědi, a dokonce se vyrojily zprávy o jejím možném rozpadu. Předkládáme analýzu založenou na nejnovějších astrometrických i fotometrických pozorování.

Nedávno se kolem komety C/2021 A1 (Leonard) strhla menší slovní přestřelka mezi amatérskými pozorovateli komet, která odstartovala po zveřejnění zprávy australského amatérského astronoma Michaela Mattiaza:

Zde je snímek komety Leonard z 29. listopadu 2021 v 10:34 UT, pořízený dálkově pomocí iTel v Novém Mexiku z dalekohledu T11. Ačkoli se na tomto snímku zdá být jádro neporušené, zploštělý trojúhelníkový tvar hlavy komy naznačuje, že kometa není ve zdravém stavu. Tento rys je patrný u komet, které se nakonec rozpadnou. Nedávnými příklady byly komety C/2020 F8 (SWAN) a C/2017 E4 (Lovejoy). Všiml jsem si také, že rychlost zjasňování se zřejmě zastavila (na světelné křivce COBS). Může to někdo potvrdit?

Zde je moje analýza, kterou jsem provedl s pomocí Martina Maška, který v programu Find Orb vypočítal negravitační síly při pohybu komety.

Znaky rozpadu komety

U některých komet, které se později rozpadly, se skutečně objevil trojúhelníkový tvar komy. Byl však přítomen i v některých případech komet, které přežily svůj průlet Sluneční soustavou. Není známo, jak lze tento rys vysvětlit z hlediska špatného stavu jádra komety. V podstatě hlavní rysy, které hledáme v případech komet, které ztratily své pevné jádro, jsou:

  1. Silné negravitační síly – při rozpadu malého jádra dochází k silnému uvolňování plynu, který trhá jádro na kusy, což způsobuje zpomalení jádra, které nelze vysvětlit gravitací. Obvykle je to první rys, který je patrný, protože rostou systematické posuny v astrometrických polohách.
  2. Ztráta iontového chvostu – když kometární jádro přestane existovat, přestane docházet k emisím plynu, což způsobí, že iontový chvost během několika hodin zmizí.
  3. Ztráta centrální kondenzace – centrální kondenzace je difúzní nebo doutníkového tvaru.

Podívejme se na astrometrii

Astrometrická měření (měření poloh objektů na obloze) obsahují velké množství chybných měření. Po jejich odstranění můžeme najít určité trendy, viditelné hlavně v deklinaci, kde je patrný posun v reziduích. Zřejmě jsou zde přítomny nějaké negravitační síly. Ty se však normálně vyskytují u mnoha komet, které se nerozpadají. Proto potřebujeme znát hodnoty těchto sil.

Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 před aplikací negravitačních sil Autor: Jakub Černý
Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 před aplikací negravitačních sil
Autor: Jakub Černý

Analýza astrometrických dat neposkytuje uspokojivé výsledky pro celý soubor dat, avšak výběr z posledních třech měsíců poskytuje mnohem lepší výsledky s negravitačními parametry:

  • A1: -2,43×10-7 +/- 1,34×10-6 AU/den2
  • A2: -3,35×10-9 +/- 2,34×10-7 AU/den2
  • A3: -8,08×10-8 +/- 3,55×10-7 AU/den2

Podívejte se na nová rezidua:

Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 po aplikaci negravitačních sil Autor: Jakub Černý
Rezidua astrometrických měření od září do listopadu 2021 po aplikaci negravitačních sil
Autor: Jakub Černý

Známe-li jasnost komety, můžeme odhadnout rychlost produkce vody podle vzorce Dana Greena. Známe-li rychlost produkce vody, její hmotnost a zpomalení, které tato voda způsobuje, můžeme odhadnout horní hranici hmotnosti jádra. Výsledek pro C/2021 A1 (Leonard) je 5,39×1012 g, což při hustotě 0,5 g/cm3 znamená sférický průměr blízký 0,3 km jako horní hranici. Můžeme říci, že jádro komety Leonard je velmi malé a je menší než jádra mnoha jiných komet, které se dříve rozpadly.

Bortleho hranice přežití komet

Velmi dobrý vzorec vytvořil americký astronom John Bortle. Možnost rozpadu kometárního jádra lze jednoduše odhadnout podle absolutní jasnosti komety a vzdálenosti od Slunce v perihéliu.

Legenda: červené hvězdičky = rozpadlé komety; zelené kosočtverce = komety, které přežily; žlutý čtverec = kometa C/2021 A1 (Leonard) Autor: Jakub Černý
Legenda: červené hvězdičky = rozpadlé komety; zelené kosočtverce = komety, které přežily; žlutý čtverec = kometa C/2021 A1 (Leonard)
Autor: Jakub Černý


Zde je graf s kometami, z nichž některé přežily průlet perihéliem, jiné ne. Světle zelená čára je Bortleho hranice: pod touto hranicí vidíme, že žádná kometa průlet kolem Slunce nepřežila (mluvíme pouze o dlouhoperiodických kometách). Pokud je absolutní jasnost vyšší, než je Bortleho hranice přežití, stále to není stoprocentní výhra pro danou kometu.

Vidíme, že mezi tmavě zelenou čarou a Bortleho hranicí je stále řada komet, které nepřežily, ale i komety, které průlet kolem Slunce přežily. Kometa Leonard je uprostřed této skupiny. Důvod, proč některé komety v této skupině přežijí a některé ne, je způsoben strukturou jejich jader. Některé komety zřejmě „přežijí“, ale po průletu perihéliem mohou být o několik magnitud slabší než předtím. Pravděpodobně existuje pevnější část jádra, které přežívá, i když je to jen velmi malá část původního tělesa.

Jaký bude osud C/2021 A1 (Leonard)?

Kometa je zřejmě velmi malá a po průletu perihéliem se pravděpodobně rozpadne nebo alespoň zeslábne o několik magnitud. Nemusí se to stát hned, může tak nastat v blízkosti perihélia nebo několik týdnů po něm. S jistotou můžeme říci, že vývoj jasnosti nebude klidný, můžeme očekávat malé výbuchy, protože dojde k fragmentaci, která může dočasně zvýšit aktivitu následovanou událostmi typu stagnace jasnosti nebo slábnutí. Ať už se stane cokoli, s největší pravděpodobností to nezabrání tomu, aby tato kometa v polovině prosince po zesílení dopředným rozptylem dosáhla 3 – 4. hvězdné velikosti.

Světelná křivka pro kometu C/2021 A1 (Leonard) Autor: Jakub Černý
Světelná křivka pro kometu C/2021 A1 (Leonard)
Autor: Jakub Černý



Převzato: Comet-Astronomy



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: C/2021 A1 (Leonard), Kometa Leonard


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »