Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků
Jupiter dosáhl opozice se Sluncem v pondělí 26. září 2022 a média přinášela zprávy o tom, jak výjimečná příležitost pro pozorování planety se naskýtá. Kdo planetu tu noc neviděl, mohl nabýt mylného dojmu, že o něco přišel. Ano, Jupiter byl nejblíže, ale pro běžné návštěvníky hvězdáren období pěkné pozorovatelnosti Jupiteru teprve nastává. A bude dlouhé.
Připomeňme, že z pozorovacího stanoviště na zemském povrchu nastává opozice se Sluncem, když astronomický objekt vychází na východě v okamžiku, kdy Slunce zapadá na západě. Astronomický objekt a Slunce se nacházejí na opačných stranách zeměkoule. Každých 13 měsíců je Jupiter v opozici, stává se větším a jasnějším než v jinou dobu v průběhu roku. Pokud ho ale chceme pozorovat večer po setmění, bude nápadnější až v následujících měsících. Večer ho uvidíme stále výš a pěkné podmínky pro jeho večerní sledování budou až do konce ledna.
Během zářijové opozice se Jupiter přiblížil k Zemi nejvíce za posledních 59 roků. To se stává proto, že Země a Jupiter neobíhají kolem Slunce po přesně kruhových drahách, z čehož vyplývá, že v jednotlivých rocích míjejí planety jedna druhou v odlišných vzdálenostech. Tento letošní pohled byl mimořádný, protože největší přiblížení Jupitera k Zemi se zřídka shoduje s jeho opozicí. Jupiter byl vzdálen od Země přibližně 590 miliónů kilometrů v okamžiku největšího přiblížení, což je zhruba stejná vzdálenost jako v roce 1963. Tato obří plynná planeta je přibližně 965 miliónů kilometrů daleko od Země v době největší vzdálenosti (když je v konjunkci se Sluncem).
Krása planety vynikne při použití většího dalekohledu. Na Jupiteru jsou viditelné tmavé pásy, velká tzv. Rudá skvrna a v rovině rovníku čtyři galileovské měsíce. U Jupitera bylo objeveno celkem 79 měsíců, z nich 53 bylo pojmenováno. Io, Europa, Ganymedes a Kallisto – čtyři největší satelity – jsou právě označovány jako galileovské měsíce. Jsou tak pojmenovány po svém objeviteli, kterým byl v roce 1610 Galileo Galilei. V binokuláru nebo v dalekohledu vypadají galileovské měsíce jako jasné tečky střídavě po obou stranách Jupitera.
Jupiter byl zkoumán několika sondami. Kosmická sonda NASA s názvem Juno, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety 4. 7. 2016, se věnuje výzkumu Jupitera a jeho měsíců. Svoji cestu vesmírem započala startem v roce 2011 a o pět let později dosáhla svého cíle. V průběhu posledních šesti let sonda pořídila nádherné fotografie a spoustu dalších dat o Jupiterově mohutné atmosféře, vnitřní struktuře, vnitřním magnetickém poli a magnetosféře.
Vědci mají zato, že studium Jupitera je může dovést k zásadním objevům týkajícím se vzniku celé Sluneční soustavy. Mise Juno byla nedávno prodloužena až do roku 2025 nebo do ukončení životnosti sondy.
Dalším velkým projektem k výzkumu planety Jupiter bude sonda Europa Clipper. Ta bude studovat Jupiterův ikonický měsíc Europa, o kterém je známo, že pod jeho ledovou kůrou se nachází rozsáhlý oceán kapalné vody. Vědci NASA se budou snažit zjistit, zda na Europě jsou podmínky vhodné pro výskyt života. Start sondy Europa Clipper je naplánován na říjen roku 2024.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí