Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků

Jupiter byl nejblíže k Zemi za posledních 59 roků

Fotografie planety Jupiter, kterou pořídil Hubbleův teleskop 27. 6. 2019
Autor: NASA, ESA, A. Simon (Goddard Space Flight Center), and M.H. Wong (University of California, Berkeley

Jupiter dosáhl opozice se Sluncem v pondělí 26. září 2022 a média přinášela zprávy o tom, jak výjimečná příležitost pro pozorování planety se naskýtá. Kdo planetu tu noc neviděl, mohl nabýt mylného dojmu, že o něco přišel. Ano, Jupiter byl nejblíže, ale pro běžné návštěvníky hvězdáren období pěkné pozorovatelnosti Jupiteru teprve nastává. A bude dlouhé.

Připomeňme, že z pozorovacího stanoviště na zemském povrchu nastává opozice se Sluncem, když astronomický objekt vychází na východě v okamžiku, kdy Slunce zapadá na západě. Astronomický objekt a Slunce se nacházejí na opačných stranách zeměkoule. Každých 13 měsíců je Jupiter v opozici, stává se větším a jasnějším než v jinou dobu v průběhu roku. Pokud ho ale chceme pozorovat večer po setmění, bude nápadnější až v následujících měsících. Večer ho uvidíme stále výš a pěkné podmínky pro jeho večerní sledování budou až do konce ledna.

Během zářijové opozice se Jupiter přiblížil k Zemi nejvíce za posledních 59 roků. To se stává proto, že Země a Jupiter neobíhají kolem Slunce po přesně kruhových drahách, z čehož vyplývá, že v jednotlivých rocích míjejí planety jedna druhou v odlišných vzdálenostech. Tento letošní pohled byl mimořádný, protože největší přiblížení Jupitera k Zemi se zřídka shoduje s jeho opozicí. Jupiter byl vzdálen od Země přibližně 590 miliónů kilometrů v okamžiku největšího přiblížení, což je zhruba stejná vzdálenost jako v roce 1963. Tato obří plynná planeta je přibližně 965 miliónů kilometrů daleko od Země v době největší vzdálenosti (když je v konjunkci se Sluncem).

Krása planety vynikne při použití většího dalekohledu. Na Jupiteru jsou viditelné tmavé pásy, velká tzv. Rudá skvrna a v rovině rovníku čtyři galileovské měsíce. U Jupitera bylo objeveno celkem 79 měsíců, z nich 53 bylo pojmenováno. Io, Europa, Ganymedes a Kallisto – čtyři největší satelity – jsou právě označovány jako galileovské měsíce. Jsou tak pojmenovány po svém objeviteli, kterým byl v roce 1610 Galileo Galilei. V binokuláru nebo v dalekohledu vypadají galileovské měsíce jako jasné tečky střídavě po obou stranách Jupitera.

Fotografie planety Jupiter pořízená sondou Juno 30. 12. 2020 Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Fotografie planety Jupiter pořízená sondou Juno 30. 12. 2020
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Jupiter byl zkoumán několika sondami. Kosmická sonda NASA s názvem Juno, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety 4. 7. 2016, se věnuje výzkumu Jupitera a jeho měsíců. Svoji cestu vesmírem započala startem v roce 2011 a o pět let později dosáhla svého cíle. V průběhu posledních šesti let sonda pořídila nádherné fotografie a spoustu dalších dat o Jupiterově mohutné atmosféře, vnitřní struktuře, vnitřním magnetickém poli a magnetosféře.

Vědci mají zato, že studium Jupitera je může dovést k zásadním objevům týkajícím se vzniku celé Sluneční soustavy. Mise Juno byla nedávno prodloužena až do roku 2025 nebo do ukončení životnosti sondy.

Dalším velkým projektem k výzkumu planety Jupiter bude sonda Europa Clipper. Ta bude studovat Jupiterův ikonický měsíc Europa, o kterém je známo, že pod jeho ledovou kůrou se nachází rozsáhlý oceán kapalné vody. Vědci NASA se budou snažit zjistit, zda na Europě jsou podmínky vhodné pro výskyt života. Start sondy Europa Clipper je naplánován na říjen roku 2024.

 
 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Opozice se Sluncem, Sonda JUNO, HST, Planeta Jupiter


46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »