Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.

Ke konci roku 2015 jsme se dozvěděli o tom, že kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko byl detekován výskyt molekulárního kyslíku. Podle vědců byla tato skutečnost největším překvapením celé mise Rosetta. Sonda následně začala zkoumat, jak se mohl kyslík u komety vzít. Vycházíme z poznatků, že ačkoliv je kyslík u nás na Zemi zcela běžnou látkou, ve vesmíru byl dříve detekován jen dvakrát a na kometě doposud ještě nikdy. Vědci nakonec došli k poměrně nečekaným závěrům.

Zjistilo se, že zdrojem kyslíku je kometa samotná. Látka se uvnitř komety možná nacházela už v době, kdy těleso vzniklo. Prvotní teorie hovoří o tom, že kyslík poté zamrzl v jádře komety a začal se postupně uvolňovat, až když se kometa dostávala do takové vzdálenosti ke Slunci, která by tento proces umožňovala. Nakonec by ale všechno mohlo být jinak.

Odborník na chemické reakce Konstantinos P. Giapis a jeho spolupracovníci si myslí, že kyslík nacházející se kolem jádra komety nemusí být starodávný, ale že je produkován díky interakci mezi molekulami vody v komě a částicemi pocházejícími ze slunečního záření. Tento proces nám zatím není příliš známý, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o převratný objev. Ovšem zpráva o tom, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík, je impozantní sama o sobě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozsáhlejší článek v angličtině na stránkách space.com

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »