Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.

Ke konci roku 2015 jsme se dozvěděli o tom, že kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko byl detekován výskyt molekulárního kyslíku. Podle vědců byla tato skutečnost největším překvapením celé mise Rosetta. Sonda následně začala zkoumat, jak se mohl kyslík u komety vzít. Vycházíme z poznatků, že ačkoliv je kyslík u nás na Zemi zcela běžnou látkou, ve vesmíru byl dříve detekován jen dvakrát a na kometě doposud ještě nikdy. Vědci nakonec došli k poměrně nečekaným závěrům.

Zjistilo se, že zdrojem kyslíku je kometa samotná. Látka se uvnitř komety možná nacházela už v době, kdy těleso vzniklo. Prvotní teorie hovoří o tom, že kyslík poté zamrzl v jádře komety a začal se postupně uvolňovat, až když se kometa dostávala do takové vzdálenosti ke Slunci, která by tento proces umožňovala. Nakonec by ale všechno mohlo být jinak.

Odborník na chemické reakce Konstantinos P. Giapis a jeho spolupracovníci si myslí, že kyslík nacházející se kolem jádra komety nemusí být starodávný, ale že je produkován díky interakci mezi molekulami vody v komě a částicemi pocházejícími ze slunečního záření. Tento proces nám zatím není příliš známý, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o převratný objev. Ovšem zpráva o tom, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík, je impozantní sama o sobě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozsáhlejší článek v angličtině na stránkách space.com

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »