Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík
Marek Biely Vytisknout článek

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko na snímku ze sondy Rosetta
Autor: ESA/Rosetta

Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík.

Ke konci roku 2015 jsme se dozvěděli o tom, že kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko byl detekován výskyt molekulárního kyslíku. Podle vědců byla tato skutečnost největším překvapením celé mise Rosetta. Sonda následně začala zkoumat, jak se mohl kyslík u komety vzít. Vycházíme z poznatků, že ačkoliv je kyslík u nás na Zemi zcela běžnou látkou, ve vesmíru byl dříve detekován jen dvakrát a na kometě doposud ještě nikdy. Vědci nakonec došli k poměrně nečekaným závěrům.

Zjistilo se, že zdrojem kyslíku je kometa samotná. Látka se uvnitř komety možná nacházela už v době, kdy těleso vzniklo. Prvotní teorie hovoří o tom, že kyslík poté zamrzl v jádře komety a začal se postupně uvolňovat, až když se kometa dostávala do takové vzdálenosti ke Slunci, která by tento proces umožňovala. Nakonec by ale všechno mohlo být jinak.

Odborník na chemické reakce Konstantinos P. Giapis a jeho spolupracovníci si myslí, že kyslík nacházející se kolem jádra komety nemusí být starodávný, ale že je produkován díky interakci mezi molekulami vody v komě a částicemi pocházejícími ze slunečního záření. Tento proces nám zatím není příliš známý, ale pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o převratný objev. Ovšem zpráva o tom, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko patrně produkuje kyslík, je impozantní sama o sobě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Rozsáhlejší článek v angličtině na stránkách space.com

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Rosetta, Kometa Churyumov-Gerasimenko


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »