Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu

Kometa PanSTARRS šlápla na brzdu

Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013. Autor: John Drummond.
Snímek komety PanSTARRS z 9. ledna 2013.
Autor: John Drummond.
Jasnost dlouho očekávané komety C/2011 L4 (PanSTARRS), která má potenciál stát se jasnou kometou letošního roku, se začíná odchylovat od původních předpovědí. Bohužel pro nás je to odchylka špatným směrem. Aktuální předpověď jasnosti odpovídá pesimističtějšímu odhadu zveřejněném v našich předchozích článcích. Momentálně je viditelná pouze z jižní polokoule, můžeme proto pouze napjatě očekávat další zprávy o vývoji její jasnosti.

Kometa by v maximu, kdy bude nepozorovatelná u Slunce, měla dosáhnout jasnosti jen 1. až 3. mag. Od nás bude pozorovatelná několik dní po maximu jasnosti. Stále to znamená, že bude viditelná pouhým okem, nebude to ale tak výrazný objekt, jako se původně očekávalo.

Původní dráha komety C/2011 L4 (PanSTARRS) ukazuje, že se jedná o tzv. dynamicky novou kometu z Oortova oblaku. Tyto komety mají nepříjemnou vlastnost, že se ve větších dálkách od Slunce jeví aktivnější. Způsobuje to netknutost jader těchto komet Sluncem. Jádra těchto komet obsahují výrazný podíl zmrzlých těkavých plynů (CO, CO2, metan a další), tyto plyny se odpařují i za nízkých teplot ve velkých vzdálenostech. Pro aktivitu jádra blízko Slunce (vzdálenost 2 AU a méně) je ovšem nejdůležitější podíl zmrzlého vodního ledu. Pro přesnou předpověď jasnosti komety v maximu tedy bylo nutné počkat do loňského prosince, kdy se ukáže, jak moc kometa zpomalí tempo zjasňování.

První údaje o jasnosti z jižní oblohy ukazují, že k očekávanému zpomalení skutečně došlo. Ztráta "dechu" komety dokonce předčila očekávání a tak se současné odhady největší jasnosti komety pohybují v rozmezí 1 - 3 magnitudy. Kometa na naší obloze v březnu vyjde viditelná pouhým okem. Nebude se pravděpodobně jednat o tak výrazný objekt, jak se původně očekávalo. Viditelná by měla být zhruba od 15. března večer s jasností nejvýše 2 mag těsně nad obzorem a následně začne rychle slábnout. Koncem března, kdy se podmínky viditelnosti výrazně zlepší, bude její jasnost už mezi 3 - 4 mag (tedy slabší než. např. hvězdy souhvězdí Kasiopeja). Začátkem dubna by se měla z dosahu pouhého oka vytratit úplně.

Mapky pro vyhledání komety na obloze:
Večerní viditelnost komety na jaře 2013
Ranní viditelnost komety na jaře 2013

Převzato: www.kommet.cz (web SMPH)

Související: Komety roku 2013




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa století, Kometa PanSTARRS, Kometa 


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »