Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Koroljov – kráter na planetě Mars se zásobami ledu

Koroljov – kráter na planetě Mars se zásobami ledu

Kráter Koroljov o průměru 82 km na povrchu planety Mars
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO

Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.

Evropská sonda Mars Express byla vypuštěna 2. 6. 2003 a planety Mars dosáhla o 6 měsíců později. Zde zažehla svůj hlavní raketový motor a 25. prosince téhož roku byla navedena na oběžnou dráhu kolem rudé planety. V prosinci 2018 sonda oslavila 15. výročí navedení na oběžnou dráhu a zahájení svého úspěšného vědeckého výzkumu.

Pořízené fotografie jsou vynikající oslavou takového milníku. Fotografie kráteru Koroljov vznikla jako mozaika z pěti snímků pořízených kamerou High Resolution Stereo Camera (HRSC) na palubě sondy Mars Express při jednotlivých průletech. Pořízené fotografie byly spojeny v jeden snímek. V originálním článku je kráter ukázán také v perspektivě, v kontextu drah sondy a v topografickém pohledu. Všechny poskytují mnohem komplexnější pohled na terén v okolí kráteru.

Snímek kráteru Koroljov byl sestaven z pěti samostatných obrázků Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Snímek kráteru Koroljov byl sestaven z pěti samostatných obrázků
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Kráter Koroljov má průměr 82 kilometry a nachází se v nížinné oblasti severní polokoule Marsu – v místě pojmenovaném Vastitas Borealis – jižně od velké oblasti zaplněné dunami, která obklopuje část severní polární čepičky známé jako Olympia Undae. Jedná se o obzvlášť dobře zachovaný příklad marťanského kráteru, který je zaplněn nikoliv sněhem, ale ledem. V centru kráteru dosahuje množství ledu tloušťky zhruba 1,8 kilometru a udržuje se zde po celý rok.

Tato stálá přítomnost ledu je důsledkem zajímavého jevu známého jako „ledová past“. Dno kráteru se nachází hluboko – leží zhruba o dva kilometry níže než jeho valy.

Nejhlubší části kráteru Koroljov obsahujícího led fungují jako přírodní studená past: vzduch proudící nad depozity ledu se ochlazuje a klesá, vytváří vrstvu studenějšího vzduchu, která „sedí“ přímo nad samotným ledem. Tato vrstva funguje jako ochranný štít a pomáhá ledu, aby zůstal stabilní, chrání jej před zahříváním a rozplynutím. Protože vzduch je špatný vodič tepla, aktivizuje tento efekt a udržuje kráter Koroljov permanentně zaledněný.

Kráter je pojmenován po hlavním konstruktérovi raket, kosmických družic, sond a pilotovaných lodí a je také označován za otce praktické sovětské kosmonautiky.

Sergej Koroljov pracoval na mnoha dobře známých misích včetně programu Sputnik – což byly první umělé družice vyslané na oběžnou dráhu kolem Země v roce 1957 a následujících letech. Následovaly kosmické lodě Vostok a Voschod v rámci pilotovaného programu (na palubě Vostoku 1 odstartoval v roce 1961 Jurij Gagarin, první člověk, který se vydal do kosmického prostoru), stejně tak i první meziplanetární mise k Měsíci, Marsu a Venuši. Koroljov rovněž pracoval na početné rodině raket, které byly předchůdci velmi úspěšného nosiče Sojuz – stále používaného „tažného koně“ ruského kosmického programu jak v oblasti pilotovaných, tak i automatických letů.

O sousední planetu Mars se zajímají i jiné výzkumné programy, například evropská mise ExoMars 2020, která se zaměří na zjištění, jestli někdy na planetě Mars existoval život.

Severní okraj kráteru Koroljov na snímku ze sondy TGO Autor: ESA/Roscosmos/CaSSIS
Severní okraj kráteru Koroljov na snímku ze sondy TGO
Autor: ESA/Roscosmos/CaSSIS
Na palubě dřívější sondy ExoMars 2016 s názvem Trace Gas Orbiter se nachází barevná stereokamera Colour and Stereo Surface Imaging System (CaSSIS), která zahájila výzkum rudé planety 28. 4. 2018. Pomocí této kamery byl rovněž pořízen úchvatný snímek části okraje kráteru Koroljov – jednalo se o vůbec první fotografii, kterou sonda poslala zpět na Zemi po příletu k planetě Mars.

Stereokamera CaSSIS zachytila na snímku 40 kilometrů dlouhý pás terénu v oblasti severního valu kráteru Koroljov, elegantně ukazující okraj kráteru – jeho úchvatný tvar a strukturu včetně světlých depozitů ledu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars express, Kráter Koroljov, Planeta Mars


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »