Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Evropská sonda Mars Express pozorovala kuriózní oblak

Podlouhlý oblak v atmosféře Marsu poblíž sopky Arsia Mons
Autor: ESA/GCP/UPV/EHU Bilbao, CC BY-SA 3.0 IGO

Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.

Takže o co se tady může jednat? Od 13. září 2018 pozorovala sonda Mars Express provozovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA vývoj podlouhlého oblaku vznášejícího se v sousedství 20 kilometrů vysokého vulkánu Arsia Mons, v blízkosti rovníku rudé planety. Navzdory této poloze není pozorovaný atmosférický útvar spojován s vulkanickou aktivitou, ale spíše s oblakem tvořeným krystalky vodního ledu buzeným podmínkami na závětrném svahu sopky. Zdejší situace ovlivňuje proudění vzduchu – což je něco, co vědci označují jako orografická nebo závětrná oblaka – a může se jednat o obvyklý úkaz v tomto regionu.

Oblak byl pozorován 10. října 2018 kamerou Visual Monitoring Camera (VMC) na palubě sondy Mars Express – která pořídila několik set snímků během posledních několika týdnů – jako bílý podlouhlý útvar táhnoucí se v délce 1 500 kilometrů západně od vulkánu Arsia Mons. Pro porovnání, sopka ve tvaru kužele má průměr zhruba 250 kilometrů; celkový pohled na region je na úvodním obrázku.

Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018 Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Detailní snímek podlouhlého oblaku pořízený 21. 9. 2018
Autor: ESA/DLR/FU Berlin, CC BY-SA 3.0 IGO
Na severní polokouli Marsu právě 16. října 2018 nastal zimní slunovrat. V posledních měsících předcházejících slunovratu se většina oblačné aktivity nad velkými vulkány rozplynula; jejich vrcholky bývají zcela pokryty oblačností téměř po celý zbytek roku. Avšak sezónní opakující se vznik podobných oblaků z krystalků vodního ledu, jaký je ukázán na publikovaném snímku, je známý v oblasti jihozápadního svahu této sopky – naposled je Mars Express a jiné sondy pozorovaly v letech 2009, 2012 a 2015.

Změny vzhledu oblačnosti v průběhu marťanského dne rostoucí do délky během místního rána můžeme pozorovat na závětrné straně sopky téměř rovnoběžně s rovníkem. Dosahují přitom úchvatných rozměrů, díky kterým může být oblak pozorovatelný dokonce i pozemními dalekohledy.

Utváření oblaků z ledových krystalků je citlivé na množství prachu přítomného v atmosféře. Tyto snímky pořízené po rozsáhlé prachové bouři, která zachvátila téměř celou planetu Mars v červenci a srpnu letošního roku, poskytly důležité informace o vlivu prachu na vývoj oblačnosti a její proměnlivost během celého roku.

Oblak podlouhlého tvaru vznášející se nedávno poblíž vulkánu Arsia Mons byl rovněž pozorován spektrometrem OMEGA pro oblast viditelného a infračerveného záření a pomocí stereo kamery High Resolution Stereo Camera (HRSC) na palubě sondy Mars Express. Získané informace poskytují vědcům různorodá data ke studiu tohoto úkazu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Orografický oblak, Mars express, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »