Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu objevena další tři podpovrchová jezera kapalné vody

Na Marsu objevena další tři podpovrchová jezera kapalné vody

Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu
Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin

Evropská sonda Mars Express objevila několik jezer kapalné vody ukrytých pod vrstvou ledu v oblasti jižní polární čepičky rudé planety. Pomocí radaru s názvem MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) se podařilo odhalit jedno podpovrchové jezero o průměru 20 km již dříve – v roce 2018. Je ukryté pod zhruba 1,5 km tlustou vrstvou ledu. Nyní vzhledem k většímu množství údajů a k jejich detailní analýze odlišným způsobem, byla objevena tři nová jezera. Největší z podpovrchových jezer měří zhruba 20 × 30 km a je obklopeno několika menšími jezírky o průměru několika kilometrů. Voda v nich je pravděpodobně velmi slaná, protože setrvává v kapalném stavu i za nízkých teplot.

Planeta Mars byla kdysi teplejší a vlhčí, s vodou tekoucí napříč povrchem, s moři a velkým oceánem, velmi podobně, jako tomu bylo na mladé Zemi. Zatímco není možné, aby voda zůstala v kapalném stavu na povrchu planety až do současnosti, nové výsledky pozorování otevírají možnost, že neporušený systém pradávných jezer může existovat pod povrchem planety a jejich stáří může dosahovat milióny či dokonce miliardy roků. Jednalo by se o ideální místa k pátrání po důkazech přítomnosti života na Marsu, i když se jedná o oblasti s velmi obtížnou dostupností.

Podledovcová (subglaciální) jezera jsou známá rovněž na Zemi – jedná se například o jezero Vostok v oblasti Antarktidy. Mohou přechovávat unikátní ekosystémy poskytující vhodné analogie pro astrobiology, kteří studují, jak může život přežívat v extrémních podmínkách. Technologie použité při analýze radarových dat z Marsu jsou podobné těm, které používáme při průzkumu subglaciálních jezer v Antarktidě, Kanadě či v Grónsku.

1xbet рабочее сейчас

Radarové ozvěny zaznamenávající výskyt kapalných jezer pod ledovým příkrovem planety Mars Autor: ESA
Radarové ozvěny zaznamenávající výskyt kapalných jezer pod ledovým příkrovem planety Mars
Autor: ESA
Odkazujíce na podpovrchová jezera, spoluautor článku Roberto Orosei z italského institutu National Institute of Astrophysics, Bologna, řekl pro BBC News: „Je dokonce mnohem pravděpodobnější, že tato jezera kapalné vody existovala již v minulosti. Samozřejmě se můžeme domnívat, že bychom zde měli obyvatelné prostředí nebo do určité míry se podobající obyvatelnému prostředí … které trvalo během dávné historie planety.“

Jak na Marsu probíhala klimatická katastrofa a planeta se změnila z relativně teplého světa – ačkoliv není zcela jasné, jak teplého – a stala se zamrzlou pustinou, byla zde místa, kde se život mohl adaptovat a přežívat,“ dodává Roberto Orosei.

Poslední objev podpovrchových jezer kapalné vody byl učiněn na základě měření radarem na palubě kosmické sondy Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla sonda navedena v prosinci 2003.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Subglaciální jezera, Mars express, Planeta Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »