Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu objevena další tři podpovrchová jezera kapalné vody

Na Marsu objevena další tři podpovrchová jezera kapalné vody

Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu
Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin

Evropská sonda Mars Express objevila několik jezer kapalné vody ukrytých pod vrstvou ledu v oblasti jižní polární čepičky rudé planety. Pomocí radaru s názvem MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) se podařilo odhalit jedno podpovrchové jezero o průměru 20 km již dříve – v roce 2018. Je ukryté pod zhruba 1,5 km tlustou vrstvou ledu. Nyní vzhledem k většímu množství údajů a k jejich detailní analýze odlišným způsobem, byla objevena tři nová jezera. Největší z podpovrchových jezer měří zhruba 20 × 30 km a je obklopeno několika menšími jezírky o průměru několika kilometrů. Voda v nich je pravděpodobně velmi slaná, protože setrvává v kapalném stavu i za nízkých teplot.

Planeta Mars byla kdysi teplejší a vlhčí, s vodou tekoucí napříč povrchem, s moři a velkým oceánem, velmi podobně, jako tomu bylo na mladé Zemi. Zatímco není možné, aby voda zůstala v kapalném stavu na povrchu planety až do současnosti, nové výsledky pozorování otevírají možnost, že neporušený systém pradávných jezer může existovat pod povrchem planety a jejich stáří může dosahovat milióny či dokonce miliardy roků. Jednalo by se o ideální místa k pátrání po důkazech přítomnosti života na Marsu, i když se jedná o oblasti s velmi obtížnou dostupností.

Podledovcová (subglaciální) jezera jsou známá rovněž na Zemi – jedná se například o jezero Vostok v oblasti Antarktidy. Mohou přechovávat unikátní ekosystémy poskytující vhodné analogie pro astrobiology, kteří studují, jak může život přežívat v extrémních podmínkách. Technologie použité při analýze radarových dat z Marsu jsou podobné těm, které používáme při průzkumu subglaciálních jezer v Antarktidě, Kanadě či v Grónsku.

1xbet рабочее сейчас

Radarové ozvěny zaznamenávající výskyt kapalných jezer pod ledovým příkrovem planety Mars Autor: ESA
Radarové ozvěny zaznamenávající výskyt kapalných jezer pod ledovým příkrovem planety Mars
Autor: ESA
Odkazujíce na podpovrchová jezera, spoluautor článku Roberto Orosei z italského institutu National Institute of Astrophysics, Bologna, řekl pro BBC News: „Je dokonce mnohem pravděpodobnější, že tato jezera kapalné vody existovala již v minulosti. Samozřejmě se můžeme domnívat, že bychom zde měli obyvatelné prostředí nebo do určité míry se podobající obyvatelnému prostředí … které trvalo během dávné historie planety.“

Jak na Marsu probíhala klimatická katastrofa a planeta se změnila z relativně teplého světa – ačkoliv není zcela jasné, jak teplého – a stala se zamrzlou pustinou, byla zde místa, kde se život mohl adaptovat a přežívat,“ dodává Roberto Orosei.

Poslední objev podpovrchových jezer kapalné vody byl učiněn na základě měření radarem na palubě kosmické sondy Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla sonda navedena v prosinci 2003.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Subglaciální jezera, Mars express, Planeta Mars


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »