Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmická sonda SOHO objevila již 4 000 komet

Kosmická sonda SOHO objevila již 4 000 komet

Kometa SOHO-4000 je na snímku zachycena společně s kometou SOHO-3999. Ve skutečnosti obě komety dělí asi 1,5 miliónu kilometrů.
Autor: ESA/NASA/SOHO/Karl Battams

Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) určená k nepřetržitému sledování Slunce zaregistrovala 15. 6. 2020 kometu s pořadovým číslem 4 000. Malá jádra komet, která se přibližují do blízkosti Slunce, se jinak pozorovat nedají. Nově objevená kometa pojmenovaná SOHO-4000 patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Sonda SOHO byla vypuštěna 2. 12. 1995 na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci a stále ještě funguje.

Všechny komety Kreutzovy skupiny následují stejnou obecnou trajektorii, která je přivádí na průlet vnějšími vrstvami atmosféry Slunce. Jádro komety SOHO-4000 má průměr mezi 4,5 až 9 metry a byla v době objevu extrémně málo jasná a velmi blízko Slunce.

Nejen že sonda SOHO dlouhodobě přepisuje historii v oblastech sluneční fyziky, ale stejně tak neočekávaně přepisuje i historii výzkumu komet,“ říká Karl Battams, člen projektového týmu sondy SOHO a vědecký pracovník U. S. Naval Research Lab.

Kometu SOHO-4000 zaregistroval v datech ze sondy SOHO jako první Trygve Prestgard, původem z Norska, nyní absolvent školy v oboru geofyziky. Amatérský astronom se zajímá o komety, planetární mlhoviny a proměnné hvězdy.

Cítím se velmi šťastný, že jsem objevil kometu SOHO s pořadovým číslem 4 000,“ říká Trygve Prestgard. „Ačkoliv vím, že se sonda SOHO blížila k objevu jubilejní komety, já jsem se původně vůbec nedomníval, že bych tokovou kometu v blízkosti Slunce mohl objevit.“

To bylo teprve až po diskusích s dalšími lovci komet SOHO a sledování vývoje prostřednictvím objevů z poslední doby. Jsem potěšen být součástí takové úžasné spolupracující skupiny,“ říká Trygve Prestgard.

Velká většina komet SOHO byla objevena na základě studie fotografií pořízených koronografem LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph), který je součástí vědeckého vybavení sondy SOHO. Podobně jako jiné koronografy obsahuje kovový disk, který zastiňuje sluneční kotouč s určitým přesahem (velikost Slunce je na fotografiích vyznačena bílým kroužkem), což umožní kamerám na palubě sondy studovat relativně slabou sluneční atmosféru, tzv. korónu. Díky tomu je možné sledovat i do blízkosti Slunce zatoulané slabé komety, které bychom jinak nespatřili.

Koronograf LASCO C3 navíc v těchto dnech snímá již dříve objevenou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která má na snímcích podle odhadů některých astronomů asi 2 až 3 mag. Kometa by mohla ještě trochu zjasnit a pak zase zeslábne a vynoří se nízko na naší obloze v druhé polovině července.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) v koronografu SOHO Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) v koronografu SOHO
Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] svs.gsfc.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kreutzova skupina komet, Kometa SOHO-4000


10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zvířetníkové světlo

Další informace »