Kosmická sonda SOHO objevila již 4 000 komet
Autor: ESA/NASA/SOHO/Karl Battams
Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) určená k nepřetržitému sledování Slunce zaregistrovala 15. 6. 2020 kometu s pořadovým číslem 4 000. Malá jádra komet, která se přibližují do blízkosti Slunce, se jinak pozorovat nedají. Nově objevená kometa pojmenovaná SOHO-4000 patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Sonda SOHO byla vypuštěna 2. 12. 1995 na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci a stále ještě funguje.
Všechny komety Kreutzovy skupiny následují stejnou obecnou trajektorii, která je přivádí na průlet vnějšími vrstvami atmosféry Slunce. Jádro komety SOHO-4000 má průměr mezi 4,5 až 9 metry a byla v době objevu extrémně málo jasná a velmi blízko Slunce.
„Nejen že sonda SOHO dlouhodobě přepisuje historii v oblastech sluneční fyziky, ale stejně tak neočekávaně přepisuje i historii výzkumu komet,“ říká Karl Battams, člen projektového týmu sondy SOHO a vědecký pracovník U. S. Naval Research Lab.
Kometu SOHO-4000 zaregistroval v datech ze sondy SOHO jako první Trygve Prestgard, původem z Norska, nyní absolvent školy v oboru geofyziky. Amatérský astronom se zajímá o komety, planetární mlhoviny a proměnné hvězdy.
„Cítím se velmi šťastný, že jsem objevil kometu SOHO s pořadovým číslem 4 000,“ říká Trygve Prestgard. „Ačkoliv vím, že se sonda SOHO blížila k objevu jubilejní komety, já jsem se původně vůbec nedomníval, že bych tokovou kometu v blízkosti Slunce mohl objevit.“
„To bylo teprve až po diskusích s dalšími lovci komet SOHO a sledování vývoje prostřednictvím objevů z poslední doby. Jsem potěšen být součástí takové úžasné spolupracující skupiny,“ říká Trygve Prestgard.
Velká většina komet SOHO byla objevena na základě studie fotografií pořízených koronografem LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph), který je součástí vědeckého vybavení sondy SOHO. Podobně jako jiné koronografy obsahuje kovový disk, který zastiňuje sluneční kotouč s určitým přesahem (velikost Slunce je na fotografiích vyznačena bílým kroužkem), což umožní kamerám na palubě sondy studovat relativně slabou sluneční atmosféru, tzv. korónu. Díky tomu je možné sledovat i do blízkosti Slunce zatoulané slabé komety, které bychom jinak nespatřili.
Koronograf LASCO C3 navíc v těchto dnech snímá již dříve objevenou kometu C/2020 F3 (NEOWISE), která má na snímcích podle odhadů některých astronomů asi 2 až 3 mag. Kometa by mohla ještě trochu zjasnit a pak zase zeslábne a vynoří se nízko na naší obloze v druhé polovině července.
Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] svs.gsfc.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
