Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Astrobiologie
Autor: NASA/Ames

Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of Edinburgh.

Hyper-rychlý kosmický prach je unikátní entitou v planetárních systémech, jako je naše Sluneční soustava. Je schopen vniknout do atmosfér planet, nabrat tu vzorky organických látek a odnést je pryč, a naopak zde zanechat vzorky cizích planet.

Profesor Arjun Berera z University of Edinburgh’s School of Physics and Astronomy vypočítal, jakým způsobem se mohou proudy kosmického prachu střetávat s částicemi ve vzdušném obalu Země. Zjistil, že malé částice, vyskytující se ve výškách více než 150 kilometrů nad zemským povrchem, mohou být kosmickým prachem vymrštěny za hranice zemské přitažlivosti, opustit naši planetu a nakonec dosáhnout atmosfér jiných světů. Stejný mechanismus by mohl umožnit výměnu atmosférických částic mezi vzdálenými planetami.

Do zemské atmosféry vniká obrovské množství kosmického prachu v množství zhruba 100 tun denně, který je tvořen částicemi různé hmotnosti (blížící se až jednomu gramu) a vniká do zemské atmosféry vysokými rychlostmi 10 až 70 km/s. Tento hyper-rychlý kosmický prach vytváří silný a nepřetržitý proud v atmosféře,“ vysvětluje Arjun Berera a dodává:

„Jestliže se částice, které vytvářejí termosféru nebo se do ní dostanou ze zemského povrchu, srazí s tímto kosmickým prachem, mohou být přemísťovány, modifikována jejich forma nebo odneseny přilétajícím kosmickým prachem. To může mít důsledky pro počasí a vítr, ale nejzajímavější je možnost, že takové srážky mohou dodat částicím v atmosféře potřebnou únikovou rychlost a změnit jejich trajektorie tak, že uniknou ze zemské přitažlivosti. Takové události umožňují bakteriím a podobným drobným formám života zvládnout svoji cestu mezi planetami Sluneční soustavy a snad i za její hranice.“

Nový objev napovídá, že impakty velkých asteroidů by nemusely být jediným mechanismem, který může transportovat život mezi planetami, jak jsme se doposud domnívali.

Některé bakterie, rostliny a drobní živočichové (zvaní želvušky) mohou být schopni přežívat v kosmickém prostoru, takže je možné, že takové organismy – jestliže jsou přítomné ve vysoké zemské atmosféře – se mohou srazit s rychle se pohybujícím kosmickým prachem, který je odnese k jiným planetám,“ říká profesor Berera a doplňuje: „Představa, že kolize kosmického prachu by mohly přemísťovat mikroorganismy na obrovské vzdálenosti mezi planetami, zvyšuje bezprostředně jisté vyhlídky, že život mohl být zrozen v atmosférách planet.“

Rychlé proudění kosmického prachu je přítomno v celém planetárním systému a mohlo by být obecným faktorem šíření života. Detailní závěry výzkumů byly prezentovány v časopise Astrobiology.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Panspermie, Život ve vesmíru, Kosmický prach


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »