Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Kosmický prach může transportovat biologický materiál mezi vzdálenými planetami

Astrobiologie
Autor: NASA/Ames

Proudy kosmického prachu, které nepřetržitě bombardují zemskou atmosféru, mohou přenášet mikrobiální organismy a pro život nezbytné molekuly ze vzdálených planet nebo naopak zanést pozemské mikroorganismy na cizí planety. Vyplývá to z nové studie, kterou vypracovali výzkumníci z University of Edinburgh.

Hyper-rychlý kosmický prach je unikátní entitou v planetárních systémech, jako je naše Sluneční soustava. Je schopen vniknout do atmosfér planet, nabrat tu vzorky organických látek a odnést je pryč, a naopak zde zanechat vzorky cizích planet.

Profesor Arjun Berera z University of Edinburgh’s School of Physics and Astronomy vypočítal, jakým způsobem se mohou proudy kosmického prachu střetávat s částicemi ve vzdušném obalu Země. Zjistil, že malé částice, vyskytující se ve výškách více než 150 kilometrů nad zemským povrchem, mohou být kosmickým prachem vymrštěny za hranice zemské přitažlivosti, opustit naši planetu a nakonec dosáhnout atmosfér jiných světů. Stejný mechanismus by mohl umožnit výměnu atmosférických částic mezi vzdálenými planetami.

Do zemské atmosféry vniká obrovské množství kosmického prachu v množství zhruba 100 tun denně, který je tvořen částicemi různé hmotnosti (blížící se až jednomu gramu) a vniká do zemské atmosféry vysokými rychlostmi 10 až 70 km/s. Tento hyper-rychlý kosmický prach vytváří silný a nepřetržitý proud v atmosféře,“ vysvětluje Arjun Berera a dodává:

„Jestliže se částice, které vytvářejí termosféru nebo se do ní dostanou ze zemského povrchu, srazí s tímto kosmickým prachem, mohou být přemísťovány, modifikována jejich forma nebo odneseny přilétajícím kosmickým prachem. To může mít důsledky pro počasí a vítr, ale nejzajímavější je možnost, že takové srážky mohou dodat částicím v atmosféře potřebnou únikovou rychlost a změnit jejich trajektorie tak, že uniknou ze zemské přitažlivosti. Takové události umožňují bakteriím a podobným drobným formám života zvládnout svoji cestu mezi planetami Sluneční soustavy a snad i za její hranice.“

Nový objev napovídá, že impakty velkých asteroidů by nemusely být jediným mechanismem, který může transportovat život mezi planetami, jak jsme se doposud domnívali.

Některé bakterie, rostliny a drobní živočichové (zvaní želvušky) mohou být schopni přežívat v kosmickém prostoru, takže je možné, že takové organismy – jestliže jsou přítomné ve vysoké zemské atmosféře – se mohou srazit s rychle se pohybujícím kosmickým prachem, který je odnese k jiným planetám,“ říká profesor Berera a doplňuje: „Představa, že kolize kosmického prachu by mohly přemísťovat mikroorganismy na obrovské vzdálenosti mezi planetami, zvyšuje bezprostředně jisté vyhlídky, že život mohl být zrozen v atmosférách planet.“

Rychlé proudění kosmického prachu je přítomno v celém planetárním systému a mohlo by být obecným faktorem šíření života. Detailní závěry výzkumů byly prezentovány v časopise Astrobiology.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Panspermie, Život ve vesmíru, Kosmický prach


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »