Ledové spirály na severním pólu Marsu
Autor: ESA/DLR/FU Berlin; NASA MGS MOLA Science Team
Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály.
Publikovaná mozaika byla vytvořena na základě vyfotografovaných „pruhů“ povrchu pořízených při průletech nad polární čepičkou během 32 oběhů sondy kolem rudé planety uskutečněných mezi roky 2004 a 2010. Vyobrazená mozaika pokrývá oblast o ploše přibližně jednoho miliónu kilometrů čtverečních.
Ledová čepička má stálou polohu, avšak v zimním období – které nyní nastává počátkem roku 2017 – je teplota dostatečně nízká, a tak přibližně 30 % oxidu uhličitého z atmosféry planety Mars se vysráží v oblasti polární čepičky v podobě dodatečné sezónní vrstvy suchého ledu o tloušťce zhruba jednoho metru.
V průběhu teplejších letních měsíců se většina ledu z oxidu uhličitého přemění přímo na plyn a unikne do atmosféry, zanechávající za sebou na povrchu planety vrstvy vodního ledu. V postupném tvarování polární ledové čepičky hrají rovněž důležitou roli silné větry, vanoucí z vyvýšeného středu směrem k níže položeným okrajům a jsou ovlivňované působením Coriolisovy síly, která na Zemi vede ke vzniku hurikánů.
Autor: ESA/DLR/FU Berlin; NASA MGS MOLA Science Team
Vytvořený kaňon známý jako Chasma Boreale může pravděpodobně být relativně starým útvarem, vzniklým ještě před tím, než se vytvořila nádherná spirála z ledu a prachu. Podle všeho se jeho hloubka zvětšovala s ukládáním nových depozitů ledu v okolí vytvořeného kaňonu.
Průzkum podpovrchových vrstev pomocí radaru na palubě evropské sondy Mars Express nebo sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter odhalil, že ledová čepička je tvořena množstvím individuálních vrstev ledu a prachu sahajících do hloubky až 2 kilometry.
To představuje ve své podstatě hodnotný záznam toho, jak se klima planety Mars měnilo se změnami sklonu rotační osy a excentricity oběžné dráhy Marsu kolem Slunce v průběhu posledních stovek tisíců let.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
