Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země
Jan Herzig Vytisknout článek

Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

Vizualizace dráhy asteroidu 2023 BU kolem Země (červeně), pro porovnání přidána i geostacionární oběžná dráha ve výšce 35 786 km nad rovníkem (zeleně)
Autor: NASA/JPL-Caltech

Jednu hodinu a 27 minut po nadcházející půlnoci našeho času ve vzdálenosti kolem 3 600 km nad zemským povrchem, konkrétně nad Jižní Amerikou, proletí malý blízkozemní asteroid. Nese označení 2023 BU a jeho velikost by se měla pohybovat v jednotkách metrů. Nebezpečí srážky bylo jasně vyloučeno. Před největším přiblížením ho pozorovali i čeští astronomové.

Asteroid byl objeven teprve před pěti dny, v sobotu 21. ledna. Objevil ho amatérský astronom Genadij Borisov na své observatoři MARGO na Krymu. Borisov je veřejnosti známý především svým objevem mezihvězdné komety 2I/Borisov před necelými čtyřmi lety. V následujících třech dnech se na asteroid zaměřila řada observatoří po celém světě s cílem upřesnit vzhled jeho dráhy ve Sluneční soustavě. Zapojili se i čeští astronomové s robotickým dalekohledem FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který je v rámci projektu Cherenkov Telescope Array umístěn na Kanárských ostrovech. Na snímcích, které pomocí tohoto dalekohledu pořídil Martin Mašek je planetka vidět jako bod, který se pohybuje mezi hvězdami. Snímky byly skládány na pohyb planetky, tudíž jsou hvězdy zobrazeny jako krátké úsečky. Video pohybu planetky je dostupné zde.

Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Minimální vzdálenost, na kterou se asteroid přiblíží, asi 3 600 km, je v astronomických měřítkách opravdu velmi malá. Dokonce se jedná o jedno z nejbližších přiblížení takovéhoto tělesa k Zemi v historii měření. Planetka se přiblíží k Zemi prakticky desetkrát blíže, než jak daleko obíhají komunikační družice na geostacionární oběžné dráze. Odhady rozměrů tohoto tělesa se konkrétně pohybují mezi 3,5 a 8,5 metry. Riziko srážky se Zemí bylo vyloučeno a i kdyby k ní došlo, asteroid této velikosti by se po vstupu do atmosféry začal rozpadat a většina úlomků by v ní neškodně shořela. Na povrch by dopadly jen ty největší z nich ve formě malých meteoritů.

Dráha každého asteroidu, který se k Zemi výrazněji přiblíží, je více či méně poznamenána její gravitací. V tomto případě bude vzhledem k blízkosti průletu změna dráhy asteroidu kolem Slunce opravdu jasně patrná. Nyní je jeho dráha přibližně kruhová a podobná té zemské, jeden oběh mu zabere 359 dní. Po přiblížení k naší planetě bude orbita 2023 BU protáhlejší, v aféliu se vzdálí až do poloviny vzdálenosti mezi Zemí a Marsem. V souvislosti s tím se také významně prodlouží doba, která planetce jeden oběh Slunce zabere, a to až na 425 dní.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] jpl.nasa.gov
[2] Video z dalekohledu FRAM



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Průlety planetek, Blízkozemní asteroidy, Dalekohled FRAM, Asteroid


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »