Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země
Jan Herzig Vytisknout článek

Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

Vizualizace dráhy asteroidu 2023 BU kolem Země (červeně), pro porovnání přidána i geostacionární oběžná dráha ve výšce 35 786 km nad rovníkem (zeleně)
Autor: NASA/JPL-Caltech

Jednu hodinu a 27 minut po nadcházející půlnoci našeho času ve vzdálenosti kolem 3 600 km nad zemským povrchem, konkrétně nad Jižní Amerikou, proletí malý blízkozemní asteroid. Nese označení 2023 BU a jeho velikost by se měla pohybovat v jednotkách metrů. Nebezpečí srážky bylo jasně vyloučeno. Před největším přiblížením ho pozorovali i čeští astronomové.

Asteroid byl objeven teprve před pěti dny, v sobotu 21. ledna. Objevil ho amatérský astronom Genadij Borisov na své observatoři MARGO na Krymu. Borisov je veřejnosti známý především svým objevem mezihvězdné komety 2I/Borisov před necelými čtyřmi lety. V následujících třech dnech se na asteroid zaměřila řada observatoří po celém světě s cílem upřesnit vzhled jeho dráhy ve Sluneční soustavě. Zapojili se i čeští astronomové s robotickým dalekohledem FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který je v rámci projektu Cherenkov Telescope Array umístěn na Kanárských ostrovech. Na snímcích, které pomocí tohoto dalekohledu pořídil Martin Mašek je planetka vidět jako bod, který se pohybuje mezi hvězdami. Snímky byly skládány na pohyb planetky, tudíž jsou hvězdy zobrazeny jako krátké úsečky. Video pohybu planetky je dostupné zde.

Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Minimální vzdálenost, na kterou se asteroid přiblíží, asi 3 600 km, je v astronomických měřítkách opravdu velmi malá. Dokonce se jedná o jedno z nejbližších přiblížení takovéhoto tělesa k Zemi v historii měření. Planetka se přiblíží k Zemi prakticky desetkrát blíže, než jak daleko obíhají komunikační družice na geostacionární oběžné dráze. Odhady rozměrů tohoto tělesa se konkrétně pohybují mezi 3,5 a 8,5 metry. Riziko srážky se Zemí bylo vyloučeno a i kdyby k ní došlo, asteroid této velikosti by se po vstupu do atmosféry začal rozpadat a většina úlomků by v ní neškodně shořela. Na povrch by dopadly jen ty největší z nich ve formě malých meteoritů.

Dráha každého asteroidu, který se k Zemi výrazněji přiblíží, je více či méně poznamenána její gravitací. V tomto případě bude vzhledem k blízkosti průletu změna dráhy asteroidu kolem Slunce opravdu jasně patrná. Nyní je jeho dráha přibližně kruhová a podobná té zemské, jeden oběh mu zabere 359 dní. Po přiblížení k naší planetě bude orbita 2023 BU protáhlejší, v aféliu se vzdálí až do poloviny vzdálenosti mezi Zemí a Marsem. V souvislosti s tím se také významně prodlouží doba, která planetce jeden oběh Slunce zabere, a to až na 425 dní.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] jpl.nasa.gov
[2] Video z dalekohledu FRAM



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Průlety planetek, Blízkozemní asteroidy, Dalekohled FRAM, Asteroid


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »