Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země
Jan Herzig Vytisknout článek

Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

Vizualizace dráhy asteroidu 2023 BU kolem Země (červeně), pro porovnání přidána i geostacionární oběžná dráha ve výšce 35 786 km nad rovníkem (zeleně)
Autor: NASA/JPL-Caltech

Jednu hodinu a 27 minut po nadcházející půlnoci našeho času ve vzdálenosti kolem 3 600 km nad zemským povrchem, konkrétně nad Jižní Amerikou, proletí malý blízkozemní asteroid. Nese označení 2023 BU a jeho velikost by se měla pohybovat v jednotkách metrů. Nebezpečí srážky bylo jasně vyloučeno. Před největším přiblížením ho pozorovali i čeští astronomové.

Asteroid byl objeven teprve před pěti dny, v sobotu 21. ledna. Objevil ho amatérský astronom Genadij Borisov na své observatoři MARGO na Krymu. Borisov je veřejnosti známý především svým objevem mezihvězdné komety 2I/Borisov před necelými čtyřmi lety. V následujících třech dnech se na asteroid zaměřila řada observatoří po celém světě s cílem upřesnit vzhled jeho dráhy ve Sluneční soustavě. Zapojili se i čeští astronomové s robotickým dalekohledem FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který je v rámci projektu Cherenkov Telescope Array umístěn na Kanárských ostrovech. Na snímcích, které pomocí tohoto dalekohledu pořídil Martin Mašek je planetka vidět jako bod, který se pohybuje mezi hvězdami. Snímky byly skládány na pohyb planetky, tudíž jsou hvězdy zobrazeny jako krátké úsečky. Video pohybu planetky je dostupné zde.

Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Minimální vzdálenost, na kterou se asteroid přiblíží, asi 3 600 km, je v astronomických měřítkách opravdu velmi malá. Dokonce se jedná o jedno z nejbližších přiblížení takovéhoto tělesa k Zemi v historii měření. Planetka se přiblíží k Zemi prakticky desetkrát blíže, než jak daleko obíhají komunikační družice na geostacionární oběžné dráze. Odhady rozměrů tohoto tělesa se konkrétně pohybují mezi 3,5 a 8,5 metry. Riziko srážky se Zemí bylo vyloučeno a i kdyby k ní došlo, asteroid této velikosti by se po vstupu do atmosféry začal rozpadat a většina úlomků by v ní neškodně shořela. Na povrch by dopadly jen ty největší z nich ve formě malých meteoritů.

Dráha každého asteroidu, který se k Zemi výrazněji přiblíží, je více či méně poznamenána její gravitací. V tomto případě bude vzhledem k blízkosti průletu změna dráhy asteroidu kolem Slunce opravdu jasně patrná. Nyní je jeho dráha přibližně kruhová a podobná té zemské, jeden oběh mu zabere 359 dní. Po přiblížení k naší planetě bude orbita 2023 BU protáhlejší, v aféliu se vzdálí až do poloviny vzdálenosti mezi Zemí a Marsem. V souvislosti s tím se také významně prodlouží doba, která planetce jeden oběh Slunce zabere, a to až na 425 dní.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] jpl.nasa.gov
[2] Video z dalekohledu FRAM



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Průlety planetek, Blízkozemní asteroidy, Dalekohled FRAM, Asteroid


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »