Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák ze 24. března 2017. Čáry okolo jsou protáhlé hvězdy, vůči kterým se kometa pohybuje.
Autor: Marián Mičúch.

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 236 ze 26. 3. 2017.

Historie komety Tuttle-Giacobini-Kresák

Poprvé ji v roce 1858 objevil americký astronom Horace P. Tuttle (1837-1923), ale na základě nedostatečného množství pozorování se mu nepodařilo určit její dráhu s patřičnou přesností a kometa se na dlouhá desetiletí ztratila. Opětovně byla objevena až v roce 1907, kdy ji nalezl francouzský astronom Michel Giacobini (1873-1937) jako novou kometu, nicméně pro nepříznivé podmínky její pozorovatelnosti se kometu dařilo sledovat přibližně dva týdny a poté se z dohledu astronomických přístrojů ztratila.

Na svůj další opětovný objev musela čekat dalších 44 roků, tedy až do roku 1951, kdy byla zaznamenána československým astronomem a pozdějším slovenským profesorem astronomie Ľuborem Kresákem (1927-1994) z observatoře na Skalnatém Plese. Až při tomto jejím třetím objevu byla prokázána její spojitost se ztracenými kometami z let 1858 a 1907, a také byla na základě četnějších pozorování přesně určena její perioda oběhu kolem Slunce 5,4 roku, dráha ve Sluneční soustavě i předpověď příštích návratů.

Nepředvídatelná zjasnění

Kometa je známá svou nepředvídatelnou aktivitou na povrchu jejího 1,4 km velkého jádra, které při náporu energie slunečního větru skokově uvolňuje velké množství materiálu a to je doprovázeno výraznými zjasněními komety na obloze. O příjemné překvapení se proto postarala například v roce 1973, když došlo ke dvěma nečekaným zjasněním až o 10 magnitud (kometa zjasnila zhruba deset tisíckrát) a dosáhla viditelnosti pouhým okem. Vývoj jasnosti komety je proto obtížně předpověditelný, nicméně i letos počátkem dubna by mohla být na tmavé obloze na hranici viditelnosti neozbrojeným okem s jasností kolem 6. magnitudy. Pokud by došlo ke skokovému zjasnění, byla by rázem viditelná bez obtíží pouhýma očima. Lepší ale je se na pozorování komety vyzbrojit triedrem nebo menším astronomickým dalekohledem s malým zvětšením a velkým zorným polem. Zjasnění komety totiž nelze zaručit.

Viditelnost komety

Od poloviny března je kometa při pozorování ze střední Evropy cirkumpolární, tedy viditelná celou noc a prolétá souhvězdími, která v pozdějších hodinách stoupají vysoko do nadhlavníku. Momentálně se pohybuje souhvězdím Velké medvědice (asterismem Velkého vozu), od počátku dubna poletí souhvězdím Draka a na konci dubna vstoupí do souhvězdí Herkula. Dne 13. dubna projde kometa přísluním a poté začne pozvolna slábnout. Koncem dubna by měla mít jasnost okolo 7. magnitudy a nejlépe vidět bude už spíše v ranních hodinách, kdy bude opět na obloze v nadhlavníku. V květnu bude stále v dosahu větších triedrů, ale už bude pozvolna slábnout.

Mapka na vyhledání komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák od 15. března (vpravo) do 30. dubna 2017 (vlevo). Zvýrazněn je známý útvar Velký vůz, který hledání komety velmi zjednoduší. Autor: Aleš Majer, KaL.
Mapka na vyhledání komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák od 15. března (vpravo) do 30. dubna 2017 (vlevo). Zvýrazněn je známý útvar Velký vůz, který hledání komety velmi zjednoduší.
Autor: Aleš Majer, KaL.

Jak kometu pozorovat?

Jedná se o difuzní objekt, tudíž je ideální tmavá obloha bez rušivých světelných zdrojů, daleko od měst. Pozorování negativně ovlivňuje svým jasným svitem i Měsíc, hlavně okolo úplňku 11. dubna 2017. Vhodným přístrojem je jakýkoliv dalekohled s malým zvětšením a tím pádem velkým zorným polem. Zvláště oblíbené jsou světelné triedry a binokuláry např. 10×50, 12×60, 15×70, 20×80 nebo 25×100, kde první číslo vyjadřuje zvětšení přístroje a druhé průměr objektivu v milimetrech. Je dobré mít dalekohled uchycen na jednoduché montáži nebo fotografickém stativu (většina moderních triedrů má závit pro adaptér umožňující jednoduché přichycení na hlavici stativu). Čím větší je zvětšení, tím více se projevuje třes paží při držení dalekohledu v ruce.

Pod oblohu je dobré se vybavit červenou svítilnou proti oslnění a abyste mohli vyčíst polohu komety v přiložené mapě. Dalekohled namiřte na jasnou hvězdu poblíž aktuální pozice komety a poté pokračujte podle mapky. V zorném poli by měl být vidět mlhavý obláček s centrální kondenzací, tzv. koma. Při nočním pobytu venku nepodceňujte počasí a teple se oblečte.

Kontakty a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
a Astronomického ústavu AV ČR

Email: suchan@astro.cz
Tel: 226 258 411, 737 322 815

Jakub Černý
Koordinátor pozorovací kampaně,
Společnost pro meziplanetární hmotu ČAS

Email: kaos@kommet.cz

Petr Horálek
Vedoucí redaktor serveru Astro.cz
a asistent referátu vnějších vztahů Astronomického ústavu AV ČR

Email: horalek.peter@gmail.com
Tel: 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Klub astronomů Liberecka
[2] Kampaň na pozorování komety vyhlášená společností SMPH ČAS
[3] Stránka o kometách na Astro.cz
[4] Wikipedie: Ľubor Kresák
[5] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[6] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, Tiskové prohlášení


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »