Může existovat život v oceánech pod povrchem ledových měsíců?

Autor: NASA
Celá desetiletí vědci zvažovali, zda může existovat život pod ledovým povrchem Jupiterova měsíce Europa. Díky nedávným kosmickým misím, jako je například sonda Cassini, mohou být k tomuto měsíci doplněna i další tělesa – například Titan, Enceladus, Dione, Triton, Ceres a Pluto. Ve všech případech se předpokládá, že by na nich mohl existovat život uvnitř oceánů, většinou v okolí hydrotermálních sopouchů nacházejících se na rozhraní jádra a vodního pláště těles.
Jedním z problémů této teorie je, že v takovémto podmořském prostředí může mít život těžkosti se získáváním některých klíčových ingrediencí potřebných ke svému rozvoji. Avšak v nedávné studii – kterou podpořil Astrobiologický institut NASA (NASA Astrobiology Institute, NAI) – skupina vědeckých pracovníků vyslovila předpoklad, že podmínky ve vnějších oblastech Sluneční soustavy díky kombinaci prostředí s intenzivním zářením, přítomnosti oceánů kapalné vody a hydrotermální aktivity na mořském dně mohou představovat „recept“ na existenci života.
Studie s názvem „The Possible Emergence of Life and Differentiation of a Shallow Biosphere on Irradiated Icy Worlds: The Example of Europa“ se nedávno objevila ve vědeckém časopise Astrobiology. Jejím hlavním autorem byl Michael Russell, se kterým spolupracoval Alison Murray z Desert Research Institute a Kevin Hand, vědecký pracovník NASA, JPL.
Autor: NOAA Okeanos Explorer Program, Galapagos Rift Expedition 2011
Jedním z potenciálních zdrojů základních stavebních bloků života v těchto tajemných oceánech mohou být chemické reakce mezi mořskou vodou a mořským dnem nebo hydrotermálními průduchy. Teplo z hydrotermálních průduchů vynášelo přítomné mikroorganismy a živiny nahoru směrem k ledové kůře a na její spodní straně vytvořilo síť ekosystémů různých mikroorganismů.
Současně vysokoenergetické elektrony uvolňované z blízkých obřích planet bombardovaly ledový povrch těchto zmrzlých světů a generovaly vznik chemikálií známých jako oxidanty, které mohou pomoci organismům používat tyto molekuly jako „palivo“, právě tak jako kyslík pomáhal životu na Zemi spalovat živiny k získání energie. Proudění pod ledovou kůrou mohlo dopravit tyto oxidanty do nitra oceánů.
Michael Russell uvedl v interview pro časopis Astrobiology Magazine, že mikroorganismy na měsíci Europa mohou dosáhnout četnosti podobné tomu, co bylo pozorováno v okolí hydrotermálních průduchů na Zemi a mohou tak podpořit teorii, že život na Zemi se rovněž objevil v okolí takovýchto sopouchů. „Všechny ingredience a dostupná energie potřebná pro život jsou soustředěny na jednom místě,“ říká Michael Russell. „Pokud najdeme život na Europě, pak bychom výrazně podpořili teorii existence podmořských alkalických sopouchů.“
Autor: NASA/JPL-Caltech
Podobné mise mohou být rovněž vyslány na Saturnův měsíc Enceladus, kde byla přítomnost hydrotermálních průduchů rovněž potvrzena díky četným výtryskům pozorovaným sondou Cassini v oblasti kolem jižního pólu. Také zde mohou robotické sondy proniknout tunely, kterými kapalina tryská nad povrch a studovat prostředí vodního oceánu, pokud zde existují rozsáhlé ekosystémy. A podobně jiný přistávací modul může studovat materiál vyvržený na povrch měsíce, pokud přistane ve vhodné vzdálenosti od místa gejzíru.
Takovéto mise budou jednodušší a pravděpodobně způsobí nižší kontaminaci než automatické ponorky navrhované k výzkumu hlubokomořského prostředí měsíce Europa. Avšak bez ohledu na navrhované budoucí mise k Europě, Enceladu a dalším podobným tělesům je povzbuzující vědět, že jakýkoliv život, který zde může existovat, může být dosažitelný. A jestliže tyto mise dokážou život vypátrat, budeme konečně vědět, že se ve Sluneční soustavě vyvinul život i na jiných místech kromě naší Země.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] astrobio.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí