Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu objevena další tři podpovrchová jezera kapalné vody

Na Marsu objevena další tři podpovrchová jezera kapalné vody

Evropská sonda Mars Express odhalila další podpovrchová jezera na Marsu
Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin

Evropská sonda Mars Express objevila několik jezer kapalné vody ukrytých pod vrstvou ledu v oblasti jižní polární čepičky rudé planety. Pomocí radaru s názvem MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) se podařilo odhalit jedno podpovrchové jezero o průměru 20 km již dříve – v roce 2018. Je ukryté pod zhruba 1,5 km tlustou vrstvou ledu. Nyní vzhledem k většímu množství údajů a k jejich detailní analýze odlišným způsobem, byla objevena tři nová jezera. Největší z podpovrchových jezer měří zhruba 20 × 30 km a je obklopeno několika menšími jezírky o průměru několika kilometrů. Voda v nich je pravděpodobně velmi slaná, protože setrvává v kapalném stavu i za nízkých teplot.

Planeta Mars byla kdysi teplejší a vlhčí, s vodou tekoucí napříč povrchem, s moři a velkým oceánem, velmi podobně, jako tomu bylo na mladé Zemi. Zatímco není možné, aby voda zůstala v kapalném stavu na povrchu planety až do současnosti, nové výsledky pozorování otevírají možnost, že neporušený systém pradávných jezer může existovat pod povrchem planety a jejich stáří může dosahovat milióny či dokonce miliardy roků. Jednalo by se o ideální místa k pátrání po důkazech přítomnosti života na Marsu, i když se jedná o oblasti s velmi obtížnou dostupností.

Podledovcová (subglaciální) jezera jsou známá rovněž na Zemi – jedná se například o jezero Vostok v oblasti Antarktidy. Mohou přechovávat unikátní ekosystémy poskytující vhodné analogie pro astrobiology, kteří studují, jak může život přežívat v extrémních podmínkách. Technologie použité při analýze radarových dat z Marsu jsou podobné těm, které používáme při průzkumu subglaciálních jezer v Antarktidě, Kanadě či v Grónsku.

1xbet рабочее сейчас

Radarové ozvěny zaznamenávající výskyt kapalných jezer pod ledovým příkrovem planety Mars Autor: ESA
Radarové ozvěny zaznamenávající výskyt kapalných jezer pod ledovým příkrovem planety Mars
Autor: ESA
Odkazujíce na podpovrchová jezera, spoluautor článku Roberto Orosei z italského institutu National Institute of Astrophysics, Bologna, řekl pro BBC News: „Je dokonce mnohem pravděpodobnější, že tato jezera kapalné vody existovala již v minulosti. Samozřejmě se můžeme domnívat, že bychom zde měli obyvatelné prostředí nebo do určité míry se podobající obyvatelnému prostředí … které trvalo během dávné historie planety.“

Jak na Marsu probíhala klimatická katastrofa a planeta se změnila z relativně teplého světa – ačkoliv není zcela jasné, jak teplého – a stala se zamrzlou pustinou, byla zde místa, kde se život mohl adaptovat a přežívat,“ dodává Roberto Orosei.

Poslední objev podpovrchových jezer kapalné vody byl učiněn na základě měření radarem na palubě kosmické sondy Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla sonda navedena v prosinci 2003.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Subglaciální jezera, Mars express, Planeta Mars


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »