Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

V oblasti jižního pólu Enceladu dochází k výtryskům vodní páry a ledových zrníček
Autor: NASA

Nové druhy organických sloučenin, součástí aminokyselin, byly detekovány v gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus. Toto zjištění je výsledkem stále probíhajícího důkladného výzkumu dat získaných v rámci mise Cassini. Mohutné hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra měsíce Enceladus, který je následně smíchán s vodou z hlubokého podpovrchového oceánu Enceladu ještě předtím, než je tato směs vyvržena do okolního prostoru v podobě vodní páry a ledových krystalků. Nově objevené molekuly kondenzují na povrchu krystalků ledu, kde byla ve sloučeninách zjištěna přítomnost dusíku a kyslíku.

Na Zemi jsou podobné sloučeniny součástí chemických reakcí, které produkují aminokyselinyzákladní stavební bloky života. Hydrotermální průduchy na oceánském dně poskytují energii, která podporuje probíhající reakce. Astronomové se domnívají, že hydrotermální průduchy na Enceladu mohou fungovat stejným způsobem jako na Zemi a poskytovat energii procesům, které vedou k produkci aminokyselin.

Jestliže zde existují ty správné podmínky, tyto molekuly přicházející z hlubin oceánu na Enceladu mohou fungovat stejně, pokud se týká reakcí, jaké můžeme pozorovat na Zemi. Doposud nevíme, jestli jsou aminokyseliny potřebné pro život mimo Zemi, avšak objev molekul, které vytvářejí aminokyseliny, je důležitým střípkem k vyřešení této skládačky,“ říká Nozair Khawaja, který byl vedoucím výzkumného týmu na Free University of Berlin. Jejich objev byl publikován 2. 10. 2019 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru Autor: NASA/JPL-Caltech
Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru
Autor: NASA/JPL-Caltech
Ačkoliv sonda Cassini ukončila svoji misi v roce 2017, získaná data budou doslova zlatým dolem ještě pro příští desetiletí. Nozair Khawaja se svým týmem spolupracovníků použil ke studiu data z přístroje Cosmic Dust Analyzer (CDA) na palubě sondy, který detekoval ledová zrníčka vyvrhovaná měsícem Enceladus a která doplňují Saturnův prstenec E. Astronomové použili měření z hmotového spektrometru CDA k určení sloučenin organického materiálu na zrníčkách ledu.

Astronomové identifikovali organické látky nejprve rozpuštěné v oceánu na Enceladu, následně vypařené z povrchu měsíce před kondenzací a namrznutím na zrnka ledu, k čemuž došlo uvnitř trhlin v měsíční ledové kůře. Po vyvržení do kosmického prostoru společně s gejzíry tryskajícími skrz tyto praskliny byla ledová zrníčka následně analyzována detektorem CDA na sondě Cassini.

Nová zjištění doplnila objev astronomů z minulého roku, kdy byly objeveny velké, nerozpustné složité organické molekuly, o kterých se předpokládalo, že mohou být přítomny v povrchových vrstvách oceánu na Enceladu. Tým vědců šel ještě hlouběji v této své práci z poslední doby při objevu ingrediencí rozpuštěných v oceánu, které jsou potřebné pro hydrotermální procesy podněcující vznik aminokyselin.

Objevili jsme menší a rozpustné organické stavební bloky – potenciální předchůdce aminokyselin a dalších ingrediencí potřebných pro život na Zemi,“ říká spoluautor článku Jon Hillier.

Tato práce ukázala, že oceán na Enceladu obsahuje reagující stavební bloky v dostatečném množství a je dalším zeleným světlem při výzkumu obyvatelnosti měsíce Enceladus,“ dodává spoluautor Frank Postberg.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gejzíry, Organické sloučeniny, Saturnův měsíc Enceladus


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »