Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

V oblasti jižního pólu Enceladu dochází k výtryskům vodní páry a ledových zrníček
Autor: NASA

Nové druhy organických sloučenin, součástí aminokyselin, byly detekovány v gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus. Toto zjištění je výsledkem stále probíhajícího důkladného výzkumu dat získaných v rámci mise Cassini. Mohutné hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra měsíce Enceladus, který je následně smíchán s vodou z hlubokého podpovrchového oceánu Enceladu ještě předtím, než je tato směs vyvržena do okolního prostoru v podobě vodní páry a ledových krystalků. Nově objevené molekuly kondenzují na povrchu krystalků ledu, kde byla ve sloučeninách zjištěna přítomnost dusíku a kyslíku.

Na Zemi jsou podobné sloučeniny součástí chemických reakcí, které produkují aminokyselinyzákladní stavební bloky života. Hydrotermální průduchy na oceánském dně poskytují energii, která podporuje probíhající reakce. Astronomové se domnívají, že hydrotermální průduchy na Enceladu mohou fungovat stejným způsobem jako na Zemi a poskytovat energii procesům, které vedou k produkci aminokyselin.

Jestliže zde existují ty správné podmínky, tyto molekuly přicházející z hlubin oceánu na Enceladu mohou fungovat stejně, pokud se týká reakcí, jaké můžeme pozorovat na Zemi. Doposud nevíme, jestli jsou aminokyseliny potřebné pro život mimo Zemi, avšak objev molekul, které vytvářejí aminokyseliny, je důležitým střípkem k vyřešení této skládačky,“ říká Nozair Khawaja, který byl vedoucím výzkumného týmu na Free University of Berlin. Jejich objev byl publikován 2. 10. 2019 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru Autor: NASA/JPL-Caltech
Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru
Autor: NASA/JPL-Caltech
Ačkoliv sonda Cassini ukončila svoji misi v roce 2017, získaná data budou doslova zlatým dolem ještě pro příští desetiletí. Nozair Khawaja se svým týmem spolupracovníků použil ke studiu data z přístroje Cosmic Dust Analyzer (CDA) na palubě sondy, který detekoval ledová zrníčka vyvrhovaná měsícem Enceladus a která doplňují Saturnův prstenec E. Astronomové použili měření z hmotového spektrometru CDA k určení sloučenin organického materiálu na zrníčkách ledu.

Astronomové identifikovali organické látky nejprve rozpuštěné v oceánu na Enceladu, následně vypařené z povrchu měsíce před kondenzací a namrznutím na zrnka ledu, k čemuž došlo uvnitř trhlin v měsíční ledové kůře. Po vyvržení do kosmického prostoru společně s gejzíry tryskajícími skrz tyto praskliny byla ledová zrníčka následně analyzována detektorem CDA na sondě Cassini.

Nová zjištění doplnila objev astronomů z minulého roku, kdy byly objeveny velké, nerozpustné složité organické molekuly, o kterých se předpokládalo, že mohou být přítomny v povrchových vrstvách oceánu na Enceladu. Tým vědců šel ještě hlouběji v této své práci z poslední doby při objevu ingrediencí rozpuštěných v oceánu, které jsou potřebné pro hydrotermální procesy podněcující vznik aminokyselin.

Objevili jsme menší a rozpustné organické stavební bloky – potenciální předchůdce aminokyselin a dalších ingrediencí potřebných pro život na Zemi,“ říká spoluautor článku Jon Hillier.

Tato práce ukázala, že oceán na Enceladu obsahuje reagující stavební bloky v dostatečném množství a je dalším zeleným světlem při výzkumu obyvatelnosti měsíce Enceladus,“ dodává spoluautor Frank Postberg.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gejzíry, Organické sloučeniny, Saturnův měsíc Enceladus


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »