Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

V oblasti jižního pólu Enceladu dochází k výtryskům vodní páry a ledových zrníček
Autor: NASA

Nové druhy organických sloučenin, součástí aminokyselin, byly detekovány v gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus. Toto zjištění je výsledkem stále probíhajícího důkladného výzkumu dat získaných v rámci mise Cassini. Mohutné hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra měsíce Enceladus, který je následně smíchán s vodou z hlubokého podpovrchového oceánu Enceladu ještě předtím, než je tato směs vyvržena do okolního prostoru v podobě vodní páry a ledových krystalků. Nově objevené molekuly kondenzují na povrchu krystalků ledu, kde byla ve sloučeninách zjištěna přítomnost dusíku a kyslíku.

Na Zemi jsou podobné sloučeniny součástí chemických reakcí, které produkují aminokyselinyzákladní stavební bloky života. Hydrotermální průduchy na oceánském dně poskytují energii, která podporuje probíhající reakce. Astronomové se domnívají, že hydrotermální průduchy na Enceladu mohou fungovat stejným způsobem jako na Zemi a poskytovat energii procesům, které vedou k produkci aminokyselin.

Jestliže zde existují ty správné podmínky, tyto molekuly přicházející z hlubin oceánu na Enceladu mohou fungovat stejně, pokud se týká reakcí, jaké můžeme pozorovat na Zemi. Doposud nevíme, jestli jsou aminokyseliny potřebné pro život mimo Zemi, avšak objev molekul, které vytvářejí aminokyseliny, je důležitým střípkem k vyřešení této skládačky,“ říká Nozair Khawaja, který byl vedoucím výzkumného týmu na Free University of Berlin. Jejich objev byl publikován 2. 10. 2019 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru Autor: NASA/JPL-Caltech
Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru
Autor: NASA/JPL-Caltech
Ačkoliv sonda Cassini ukončila svoji misi v roce 2017, získaná data budou doslova zlatým dolem ještě pro příští desetiletí. Nozair Khawaja se svým týmem spolupracovníků použil ke studiu data z přístroje Cosmic Dust Analyzer (CDA) na palubě sondy, který detekoval ledová zrníčka vyvrhovaná měsícem Enceladus a která doplňují Saturnův prstenec E. Astronomové použili měření z hmotového spektrometru CDA k určení sloučenin organického materiálu na zrníčkách ledu.

Astronomové identifikovali organické látky nejprve rozpuštěné v oceánu na Enceladu, následně vypařené z povrchu měsíce před kondenzací a namrznutím na zrnka ledu, k čemuž došlo uvnitř trhlin v měsíční ledové kůře. Po vyvržení do kosmického prostoru společně s gejzíry tryskajícími skrz tyto praskliny byla ledová zrníčka následně analyzována detektorem CDA na sondě Cassini.

Nová zjištění doplnila objev astronomů z minulého roku, kdy byly objeveny velké, nerozpustné složité organické molekuly, o kterých se předpokládalo, že mohou být přítomny v povrchových vrstvách oceánu na Enceladu. Tým vědců šel ještě hlouběji v této své práci z poslední doby při objevu ingrediencí rozpuštěných v oceánu, které jsou potřebné pro hydrotermální procesy podněcující vznik aminokyselin.

Objevili jsme menší a rozpustné organické stavební bloky – potenciální předchůdce aminokyselin a dalších ingrediencí potřebných pro život na Zemi,“ říká spoluautor článku Jon Hillier.

Tato práce ukázala, že oceán na Enceladu obsahuje reagující stavební bloky v dostatečném množství a je dalším zeleným světlem při výzkumu obyvatelnosti měsíce Enceladus,“ dodává spoluautor Frank Postberg.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gejzíry, Organické sloučeniny, Saturnův měsíc Enceladus


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »