Na Saturnově měsíci Mimas je globální oceán
Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute
Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být podle nové analýzy údajů z již skončené mise Cassini dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán pod 24–31 km silným ledovým krunýřem. Naznačují to matematické modely tepelného toku z povrchu měsíce. Ověření této hypotézy by pomohlo lépe porozumět Saturnovým prstencům a také rozšířit množství potenciálně obyvatelných oceánských měsíců.
Zjištění, že oceány pod vrstvami hornin a ledu jsou v naší Sluneční soustavě běžné, je asi jeden z nejzásadnějších objevů planetárních věd za posledních 25 let. Mezi takové světy patří ledové družice obřích planet, jako jsou Europa, Titan a Enceladus, a také vzdálená tělesa jako např. Pluto.
Planety jako Země s povrchovými oceány musí sídlit v úzkém pásmu vzdáleností od svých hvězd, aby si udržely teplotu, která umožňuje existenci tekuté vody na svém povrchu. Vnitřní vodní oceánské světy se však mohou nacházet v mnohem širším spektru vzdáleností, což značně rozšiřuje počet obyvatelných světů, které mohou existovat napříč naší Galaxií.
„Protože povrch Mimasu je silně posetý krátery, mysleli jsme si, že je to jen zmrzlý ledový blok,“ řekla doktorka Alyssa Rhodenová, výzkumnice ze Southwest Research Institute (San Antonio, Texas). „Vnitřní oceánské světy, jaké jsou na Enceladu a Europě, mají sklon k lámání své ledové kůry a vykazují další známky geologické aktivity. Ukázalo se však, že nás Mimasův povrch klamal a naše nové chápání značně rozšířilo definici potenciálně obyvatelného světa ve Sluneční soustavě i mimo ni.“
Slapové procesy v měsících obecně přeměňují orbitální a rotační energii v teplo. Slapový ohřev nitra měsíce musí být dostatečně velký k tomu, aby oceán nezamrzl, ale dostatečně malý, aby si měsíc zachoval silnou ledovou skořápku.
Autor: NASA
Vědci také zjistili, že tepelný tok z povrchu měsíce byl při simulacích velmi citlivý na tloušťku ledového krunýře. To by mohla ověřit pozorování z družic. Například kosmická loď Juno od NASA má podle plánu proletět nad Europou a pomocí mikrovlnného radiometru měřit tepelné toky na tomto Jupiterově měsíci. Tato data umožní planetárním výzkumníkům pochopit, jak proudění tepla ovlivňuje ledové skořápky oceánských světů, jako je Mimas.
„Přestože naše výsledky podporují existenci současného oceánu uvnitř Mimasu, je náročné sladit orbitální a geologické charakteristiky tohoto měsíce s naším současným chápáním jeho termo-orbitálního vývoje,“ upozornila doktorka Rhodenová.
„Ověření Mimasova postavení jako oceánského měsíce by pomohlo posoudit věrohodnost různých modelů jeho vzniku a vývoje. To by nám pomohlo lépe porozumět Saturnovým prstencům a měsícům střední velikosti a také rozšířit množství potenciálně obyvatelných oceánských měsíců, zejména u Uranu. Mimas je proto přesvědčivý cíl pro další zkoumání.“
Studie vyšla v časopise Icarus.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] Mimas na Wikipedii (anglicky)
O autorovi
Pavel Hrdlička
Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.
