Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

Nanoerupce na povrchu Slunce zřejmě ohřívají sluneční korónu
Autor: JAXA/NASA/Hinode/FOXSI

Skupina astronomů z USA, Japonska a Švýcarska objevila důkazy o možných zdrojích energie, které by mohly být odpovědné za ohřev sluneční koróny. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature Astronomy výzkumníci popsali studium dat ze sondážní rakety FOXSI-2 (Focusing Optics X-ray Solar Imager) a to, co se jim podařilo odhalit. Procesy, které vedou k zahřátí hvězdné koróny na několik miliónů kelvinů v porovnání s mnohem chladnější fotosférou (u Slunce je to asi 5 800 K), stále nejsou dobře prozkoumány.

Jedním ze zajímavých problémů v kosmickém výzkumu je objasnění záhady, proč je sluneční atmosféra (respektive její koróna) mnohem teplejší než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Hlavní problém v odpovědi na otázku spočívá v nedostatku vhodných nástrojů pro zjištění, co se děje na povrchu Slunce a v jeho atmosféře. V této nové studii použili vědci data z výškové sondážní rakety FOXSI-2, která jako užitečné zatížení nesla sedm dalekohledů zkonstruovaných speciálně k výzkumu Slunce. Jejich úkolem bylo otestovat hypotézu, která předpokládá, že energie je „pumpována“ do koróny četnými drobnými explozemi (velmi malými náhlými vzplanutími) na povrchu Slunce. Takovéto erupce jsou příliš malé na to, abychom je viděli prostřednictví většiny pozorovacích přístrojů. Proto tato představa zůstávala pouze hypotézou. Avšak nová data poskytla poměrně dost důkazů, z kterých vyplývá, že tato hypotéza může být správná.

Záznam světelných křivek rentgenové emise aktivních oblastí Autor: Nature Astronomy
Záznam světelných křivek rentgenové emise aktivních oblastí
Autor: Nature Astronomy
K prověření hypotézy astronomové pozorovali emise rentgenového záření koróny a zjistili, že některé byly velmi energetické. To je podstatné, protože sluneční erupce emitují rentgenové záření. Členové výzkumného týmu se domnívají, že pravděpodobným zdrojem je přehřátá plazma vznikající v důsledkusérii mimořádně malých erupcí – tzv. nanoerupcí.

Přístroje na palubě výškové sondážní rakety FOXSI-2 shromažďovaly potřebná data (rentgenové záření) pouze po dobu asi šesti minut. Avšak i za tuto krátkou dobu detektory poskytly doposud nejlepší důkazy, že na Slunci dochází k miniaturním erupcím, které pomohou vysvětlit letitý problém ohřevu sluneční koróny. Detektory rentgenového záření na palubě rakety registrovaly tvrdé rentgenové záření, které je charakteristické pro extrémně horkou sluneční látku o teplotách kolem 10 miliónů °C. Takové teploty jsou dosahovány obyčejně při slunečních erupcích. Avšak v tomto případě nebyly pozorovány obvyklé sluneční erupce, což znamená, že horký materiál byl vytvářen při sérii nanoerupcí.

Astronomové přiznali, že jejich objev ještě zcela nevyřešil problém ohřevu koróny, ale domnívají se, že jsou již možná blízko k jeho vyřešení. Poznamenávají, že to vyžaduje mnohem více dalších výzkumů – již v příštím roce se uskuteční další starty sondážních raket s přístroji ještě citlivějšími, než byly použity při posledních výzkumech. To otevře cestu k ještě lepší detekci slabých rentgenových erupcí. Rovněž je v plném proudu příprava startu astronomických družic schopných tyto nanoerupce detekovat. Pokud následující výzkumy dokážou zcela jasně identifikovat zdroje rentgenového záření, problém ohřevu koróny může být brzy vyřešen.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nanoerupce, Slunce, Sluneční korona


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a letoun

Měíc a letoun

Další informace »