Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na večerní obloze se nachází kometa v outburstu!
Marek Biely Vytisknout článek

Na večerní obloze se nachází kometa v outburstu!

Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Když byla objevena kometa C/2013 X1 (PanSTARRS), zdálo se, že půjde o vcelku zajímavý objekt, který bude viditelný i běžnými triedry. Tato očekávání však byla mírněna kvůli povaze komety – prvotní výpočty totiž ukázaly, že se jedná o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, jež má potenciál spíše zpomalovat rychlost zjasňování při přibližování se ke Slunci. Situace ale bude pravděpodobně poněkud jiná, kometa nám navíc před několika dny předvedla outburst, tedy náhlé zjasnění.

Kometa byla objevena 4. prosince 2013 při jasnosti 20,2 mag. Výpočet stanovil maximum jasnosti na 7 mag, a to na přelomu jara a léta 2016. Bylo ale jasné, že vzhledem k tomu, že kometa přiletí až z Oortova oblaku a půjde tak nejspíše o její úplně první průlet kolem Slunce, bude podle všeho za předpovědí spíše zaostávat. To se ovšem neděje.

Už na konci prosince, kdy kometa dosáhla jasnosti přibližně 9,5 mag, byla o téměř 1 mag jasnější než v tu dobu měla být. Zdálo se tedy, že kometa se chová úplně jinak, než by v těchto vzdálenostech od Slunce měla. Se zajímavou teorií přišel Michael Mattiazzo, podle jehož výpočtů kometa u Slunce už byla, a to možná i vícekrát. Její aktuální perioda by se měla pohybovat kolem 260 000 let. S tímto tvrzením se následně ztotožnili i další astronomové.

Zjasnění komety = šance pro triedry!

Mnohem zajímavější zpráva ale přišla 3. ledna večer, kdy kometu pozorovali Stephen McCann a Mike Linnolt. Oba odhadli jasnost okolo 8,5 mag s poměrně kondenzovanou komou. Kometa ve dnech následujících pokračovala ve zjasňování a již o dvě noci později dosáhla 8 mag! Od té doby si podobnou jasnost udržela.

Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) na fotografii od Adriana Valvasoriho Autor: Adriano Valvasori
Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) na fotografii od Adriana Valvasoriho
Autor: Adriano Valvasori

Díky této události máme rázem jasnou kometu pro triedry (v tomto případě spíše 10x50 a více) i na obloze večerní. Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) má jasnost 8 mag a je viditelná v souhvězdí Pegase (Peg). Přesnou polohu pomůže určit vyledávací mapka.

Naneštěstí, kometa na večerní obloze pomalu klesá k obzoru, až ve druhé polovině února úplně zmizí z oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. Do té doby ale půjde zajisté o pěkný objekt pro malé teleskopy. Nepropásněte tedy svou šanci. Pozorovací podmínky této komety totiž budou po konjunkci se Sluncem extrémně nepříznivé, ač ještě existuje teoretická možnost ji spatřit ve druhé polovině května a na začátku června velice nízko na ranní obloze. Poté se ale už definitivně odporoučí na jižní oblohu a my ji z našich zeměpisných šířek již vizuálně nikdy více nespatříme.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Panstarrs, C/2013 X1


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »