Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na večerní obloze se nachází kometa v outburstu!
Marek Biely Vytisknout článek

Na večerní obloze se nachází kometa v outburstu!

Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Když byla objevena kometa C/2013 X1 (PanSTARRS), zdálo se, že půjde o vcelku zajímavý objekt, který bude viditelný i běžnými triedry. Tato očekávání však byla mírněna kvůli povaze komety – prvotní výpočty totiž ukázaly, že se jedná o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, jež má potenciál spíše zpomalovat rychlost zjasňování při přibližování se ke Slunci. Situace ale bude pravděpodobně poněkud jiná, kometa nám navíc před několika dny předvedla outburst, tedy náhlé zjasnění.

Kometa byla objevena 4. prosince 2013 při jasnosti 20,2 mag. Výpočet stanovil maximum jasnosti na 7 mag, a to na přelomu jara a léta 2016. Bylo ale jasné, že vzhledem k tomu, že kometa přiletí až z Oortova oblaku a půjde tak nejspíše o její úplně první průlet kolem Slunce, bude podle všeho za předpovědí spíše zaostávat. To se ovšem neděje.

Už na konci prosince, kdy kometa dosáhla jasnosti přibližně 9,5 mag, byla o téměř 1 mag jasnější než v tu dobu měla být. Zdálo se tedy, že kometa se chová úplně jinak, než by v těchto vzdálenostech od Slunce měla. Se zajímavou teorií přišel Michael Mattiazzo, podle jehož výpočtů kometa u Slunce už byla, a to možná i vícekrát. Její aktuální perioda by se měla pohybovat kolem 260 000 let. S tímto tvrzením se následně ztotožnili i další astronomové.

Zjasnění komety = šance pro triedry!

Mnohem zajímavější zpráva ale přišla 3. ledna večer, kdy kometu pozorovali Stephen McCann a Mike Linnolt. Oba odhadli jasnost okolo 8,5 mag s poměrně kondenzovanou komou. Kometa ve dnech následujících pokračovala ve zjasňování a již o dvě noci později dosáhla 8 mag! Od té doby si podobnou jasnost udržela.

Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) na fotografii od Adriana Valvasoriho Autor: Adriano Valvasori
Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) na fotografii od Adriana Valvasoriho
Autor: Adriano Valvasori

Díky této události máme rázem jasnou kometu pro triedry (v tomto případě spíše 10x50 a více) i na obloze večerní. Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) má jasnost 8 mag a je viditelná v souhvězdí Pegase (Peg). Přesnou polohu pomůže určit vyledávací mapka.

Naneštěstí, kometa na večerní obloze pomalu klesá k obzoru, až ve druhé polovině února úplně zmizí z oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. Do té doby ale půjde zajisté o pěkný objekt pro malé teleskopy. Nepropásněte tedy svou šanci. Pozorovací podmínky této komety totiž budou po konjunkci se Sluncem extrémně nepříznivé, ač ještě existuje teoretická možnost ji spatřit ve druhé polovině května a na začátku června velice nízko na ranní obloze. Poté se ale už definitivně odporoučí na jižní oblohu a my ji z našich zeměpisných šířek již vizuálně nikdy více nespatříme.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa PanSTARRS, Panstarrs, C/2013 X1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »