< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe
Adam Malíř Vytisknout článek

Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe

Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě.
Autor: parkersolarprobe.jhuapl.edu

Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe. Jejím hlavním cílem bude porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země vážné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné el. sítě, chyby v polohách GPS atd. Aby sonda byla úspěšná, musí se rekordně přiblížit ke Slunci!

 

Dostatečně včasná a hlavně přesná PŘEDPOVĚĎ vesmírného počasí v meziplanetárním prostoru!

Prostředkem cesty do kosmu je roky ověřená nosná raketa Delta IV Heavy s horním stupněm. Autor: mars.nasa.gov
Prostředkem cesty do kosmu je roky ověřená nosná raketa Delta IV Heavy s horním stupněm.
Autor: mars.nasa.gov
Kosmickou sondu vynese druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance. Raketa je na kapalné palivo a dovede vynést náklad o hmotnosti téměř 14 tun na geostacionární dráhu Země. Plánovaný start se odehraje na mysu Canaveral v komplexu SLC-37. Citlivá zařízení, kterými sonda disponuje a bude jej využívat v průběhu celé mise pro vědecké účely, byly vyrobeny v laboratořích aplikované fyziky Hopkinsovy university v USA, stejné university, která se podílela na stavbě sondy k Plutu New Horizons, nebo třeba sond STEREO.

Živě a česky komentovaný přenos startu Delta IV Heavy, který pro Vás připravuje kosmonautix.cz.

Start Parker Solar Probe odložen(11.8.), Start Parker Solar Probe napodruhé úspěšný(12.8.)

START ÚSPĚŠNÉ 2. NEJSILNĚJŠÍ NOSNÉ RAKETY SOUČASNOSTI BUDEME MÍT MOŽNOST SLEDOVAT BĚHEM VYPOUŠTĚNÍ SLUNEČNÍ SONDY.

CESTA PROSTOREM

Sonda při své cestě ke Slunci využije opakovaně gravitace planety Venuše. První průlet by se měl uskutečnit 2. října 2018. Podle NASA oběhne Parker Solar Probe Venuši celkem 7x. Slunce oběhne zhruba za 88 dní. Největší přiblížení bude na vzdálenost 6,2 miliónů kilometrů, tj. pouhých 9 poloměrů Slunce, kde bude průměrná teplota podle odhadů 1 380°C!

Plošná animace trajektorie putování Parker Solar Probe. credit: NASA, JPL

Očekávaná teplota, které bude sonda vystavena, dosáhne až 1 380°C!

TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Profesor E. N. Parker (vlevo), jehož jméno nenese jen tak náhodou název mise. Autor: NASA
Profesor E. N. Parker (vlevo), jehož jméno nenese jen tak náhodou název mise.
Autor: NASA
Parker Solar Probe má na palubě hned několik zařízení pro sledování vlivů silného magnetického pole Slunce, předně magnetometr na měření hustoty plazmatu a dalších faktorů. Dále optické snímače pro snímání koróny s velikým rozlišením, analyzátory vlastností částic přicházející od Slunce, zejména iontů hélia. Na konceptech spolupracovali odborníci z universit po celém světě.

Přejme sondě povedený start, úspěch a životnost minimálně plánovaných 7 let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální web stránky mise NASA Parker Solar Probe
[2] Víc o PSP na anglické Wikipedii
[3] Víc o nosné raketě na anglické Wikipedii
[4] NASA TV – Dívejte se na start rakety!

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Adam Malíř

Adam Malíř

Popularizátor astronomie a fotograf narozen v roce 2003. Stránky

Další články autora (8)

Štítky: Kosmonautika, Parker Solar Probe, Sonda , Aktivita Slunce

18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »