Největší objevy družice MAVEN u Marsu

Ze Země odstartovala 18. listopadu 2013, k Marsu přiletěla 22. září 2014. Její oběžná dráha má ke kruhu opravdu daleko. Je to neuvěřitelně protáhlá elipsa, po které se přibližuje k Marsu až na 150 km a vzdaluje na 6200 km. To vše zvládne za 4,5 hodiny, takže si umíte představit, že všechna měření probíhají při těsném přiblížení v závratné rychlosti.

Mimochodem, celý název sondy je Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN Mission, takže buďme rádi, že se vžila zkratka MAVEN.  A teď už k výsledkům.

1. Rozložení plynného oxidu dusnatého a ozonu v atmosféře je mnohem složitější, než se očekávalo. Zdá se, že dochází k jakémusi putování a výměně plynu mezi dolní a horní atmosférou. Jak a proč? To zatím nikdo neví.

2. Některé částice slunečního větru jsou schopny proniknout neočekávaně hluboko do horní atmosféry. Logicky bychom čekali, že budou spíše odkloněny kolem planety díky ionosféře, jak to známe i na Zemi. Proč se to neděje? Tento průnik je umožněn chemickými reakcemi v ionosféře, které přemění nabité částice slunečního větru na neutrální atomy. Ty už pak nepodléhají elektromagnetickým silám a jsou schopny proniknout hluboko do atmosféry.

3. Sonda MAVEN provedla první přímé pozorování vrstvy kovových iontů v ionosféře Marsu, které přilétají s meziplanetárním prachem dopadajícím do atmosféry. Tato vrstva je přítomna vždy, ale dramaticky se zvětšila těsným průletem komety Siding Spring kolem Marsu v říjnu 2014.

4. MAVEN identifikovala dva nové typy polární záře. Ty jsou označovány jako "difuzní" a "protonové". Na rozdíl od pozemských polárních září, tyto nesouvisí ani s globálním, ani lokálním magnetickým polem. Jsou způsobeny přílivem částic ze Slunce vyzařovaných různými typy slunečních bouří. Když částice z těchto bouří narazí na atmosféru Marsu, mohou dočasně zvýšit rychlost ztráty plynu z atmosféry Marsu do okolního vesmíru na desetinásobek nebo více.

5. Interakce mezi slunečním větrem a planetou jsou vůbec nečekaně složité. To vyplývá z nedostatku vnitřního magnetického pole Marsu a výskytu malých oblastí magnetizované kůry, které mohou ovlivňovat příchozí sluneční vítr v regionálních měřítcích.

6. Sonda MAVEN pozorovala úplnou sezónní změnu množství vodíku v horní atmosféře, a potvrdila, že se v průběhu celého roku liší o faktor 10. Zdrojem vodíku v horní atmosféře je voda ve spodní atmosféře, rozložená na vodík a kyslík slunečním světlem.

7. Sonda MAVEN použila měření izotopů v horní atmosféře, aby zjistila, kolik plynu bylo v průběhu času ztraceno. Mars přišel pravděpodobně už o 2/3 atmosféry. Vzdušný obal planety, kdysi bohatý na oxid uhličitý, zajišťoval na povrchu vyšší teplotu a tedy příznivější klima. Na planetě tekly řeky a voda v kapalném stavu nebyla vzácností.

Sonda je v dobré kondici, tak ji přejme další porci objevů!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA