Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu

Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu

Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Připomeňme si některé fotografie – v poslední době se sonda „podívala“ například na okolí severního pólu Saturnu.

Na úvod se seznámíme s fotografií v úvodu článku, která je staršího data. Rotující vír v oblasti severního pólu planety Saturn se podobá hluboké červené růži obřích rozměrů obklopené zeleným listím. Obrázek je počítačově upraven a vyobrazen ve falešných barvách. Průměr tohoto „oka“ dosahuje úctyhodných 2 000 kilometrů a oblačnost se zde pohybuje rychlostí zhruba 150 metrů za sekundu.

Snímek je jeden z prvních pohledů na severní pól Saturnu osvětlený Sluncem, pořízených kamerou na palubě sondy Cassini. Když sonda přilétla do soustavy Saturnu v roce 2004, na severní polokouli panovala zima a severní pól byl ponořen do tmy (panovala zde polární noc). Severní pól Saturnu byl naposled osvětlen v roce 1981, kdy jej vyfotografovala sonda Voyager 2; geometrie průletu však neumožňovala pořídit detailní snímky. Tudíž není známo, jak dlouho je bouře na severním pólu Saturnu aktivní.

Publikovaný snímek byl pořízen úzkoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini 27. 11. 2012 při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření. Ve zhotovené kompozici je snímek na vlnových délkách kolem 890 nanometrů zobrazen modrou barvou, snímek na vlnových délkách kolem 728 nanometrů zobrazen zeleně a snímek na vlnové délce 752 nanometrů červeně. Červená barva představuje níže ležící oblaka a zelená naopak oblačnost vyšších pater.

Fotografii sonda pořídila ze vzdálenosti 419 000 kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 2 kilometry/pixel.

Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Severní pól planety Saturn se nachází uprostřed dalšího pohledu na severní polokouli. Kolem něj krouží oblaka hnaná silnými větry vanoucími na planetě. Kromě družiny měsíců obíhá kolem Saturnu nespočet malých částic vytvářejících prstenec planety.

Ačkoliv se póly Saturnu nacházejí uprostřed těchto pohybů, ne všechno kolem nich obíhá po kružnicích. Některé ze systémů, tzv. jet-streamů, jako je útvar v podobě hexagonu dobře viditelný na snímku, mají zvlněné nerovnoměrné tvary. Rovněž měsíce obíhají po eliptických oběžných drahách, některé jsou docela odlišné od kružnice.

Snímek představuje pohled směrem ke Sluncem osvětlené straně prstenců, z polohy přibližně 26° nad rovinou prstenců. Fotografie byla pořízena 2. 12. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky blízkého infračerveného záření v okolí 890 nanometrů.

V okamžiku pořízení snímku se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti přibližně 996 000 kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 60 kilometrů/pixel.

Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
I na dalším snímku Slunce osvětluje oblast kolem severního pólu Saturnu. Celý severní region se doslova koupe ve slunečním světle. Polární vír ve tvaru hexagonu (šestiúhelníku) je plně osvětlen. Na snímku se planeta jeví tmavší v oblastech, kde se vrstva oblačnosti nachází níže, jako například oblast uvnitř již zmiňovaného hexagonu. Odborníci na atmosféru planety Saturn při vysvětlení jevu dávají přednost střídání ročních období a příznivé geometrii sondy při výzkumu severní polokoule Saturnu v době blížícího se letního slunovratu.

Snímek zachycuje pohled směrem ke Sluncem osvětlené straně prstenců, z polohy přibližně 51° nad rovinou prstenců. Fotografie byla pořízena 9. 9. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini při použití spektrálních filtrů, které přednostně propouštějí vlnové délky  záření v okolí 728 nanometrů.

V okamžiku pořízení snímku se sonda Cassini nacházela ve vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu kilometrů od Saturnu. Rozlišení originálního snímku je 74 kilometry/pixel.

Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Pohled na Sluncem osvětlený severní pól planety Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute
Turbulentní oblast nad regionem severního pólu planety Saturn zachycuje detailní snímek, který byl získán přibližně půl dne před prvním těsným průletem nad vnějším okrajem Saturnova hlavního prstence během předposlední fáze této úspěšné mise.

Pohled ukazuje část obřího víru ve tvaru šestiúhelníku (hexagonu) kolem severního pólu planety Saturn. Každá strana hexagonu je více než dvakrát větší než průměr Země. Bouře přibližně ve tvaru kruhu se nachází uprostřed šestiúhelníku, přesně na pólu planety.

Snímek byl pořízen 3. 12. 2016 širokoúhlou kamerou na palubě sondy Cassini ze vzdálenosti 390 000 kilometrů od planety Saturn. Rozlišení originálního snímku je 23 kilometry/pixel.

Mise kosmické sondy Cassini byla realizována ve spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Italské kosmické agentury. Bezesporu se jedná o jeden z nejúspěšnějších programů výzkumu těles Sluneční soustavy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] saturn.jpl.nasa.gov
[2] saturn.jpl.nasa.gov
[3] saturn.jpl.nasa.gov
[4] saturn.jpl.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Saturn, Sonda Cassini, Hexagon


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »