Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Fotografie mezihvězdné komety 2I/Borisov, vpravo v měřítku kompozice se Zemí
Autor: Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, Gregory Laughlin

Astronomové z Yale University Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, a Gregory Laughlin pořídili 24. 11. 2019 nádherný nový snímek tělesa 2I/Borisov, což je první známá mezihvězdná kometa, která na své cestě zavítala do Sluneční soustavy. Fotografie byla pořízena pomocí přístroje Low Resolution Imaging Spectrometer (LRIS), což je zobrazovací spektroskop pro oblast viditelného světla umístěný na dalekohledu Keck o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj.

Kometu 2I/Borisov objevil 30. srpna 2019 ukrajinský amatérský astronom Gennadij Borisov. Těleso známé rovněž jako C/2019 Q4 vzniklo v planetární soustavě v okolí zatím neznámé hvězdy a bylo vyvrženo do mezihvězdného prostoru pravděpodobně jako důsledek blízkého přiblížení k planetě v mateřské soustavě.

Kometa 2I/Borisov získala výrazný vzhled krátce po tom, co začala reagovat na zahřívání Sluncem. Stále pokračuje ve vypařování během svého přibližování ke Slunci, uvolňuje plyny a jemný prach vytvářející komu a ohon komety. V současné době je její ohon dlouhý téměř 160 000 kilometrů, což je 14× více, než činí průměr Země, zatímco pevné jádro komety má průměr pouze 1,6 kilometru.

Mezihvězdný návštěvník 2I/Borisov, jak bylo vypočítáno, se nejblíže přiblíží ke Slunci 8. prosince 2019 na vzdálenost přibližně 293 milióny kilometrů. Od poloviny roku 2020 již bude na cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků, než se snad jednoho dne přiblíží k další hvězdě.

K dnešnímu dni astronomové detekovali několik klíčových molekul v oblasti komy v okolí komety 2I/Borisov včetně plynného kyanidu, oxidu uhličitého a vodní páry.

Mezihvězdné objekty jako 2I/Borisov jsou kosmickými artefakty, které představují zlatý důl informací o cizích planetárních soustavách,“ říká profesor Pieter van Dokkum z Yale University. „Můžeme tak studovat plyny a další materiály v okolí komety 2I/Borisov a charakterizovat její chemické složení a porovnat je s dalšími kometami ve Sluneční soustavě.“

Astronomové rovněž využili přístroj LRIS k pořízení spektra komety 2I/Borisov, díky kterému mohli odhalit doslova studnici informací týkajících se podstaty její mateřské planetární soustavy. V době pozorování byla kometa vzdálena od naší planety o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Země od Slunce.

Astronomové jsou uchváceni průběhem návštěvy komety 2I/Borisov a využívají velké dalekohledy, jako je například Keckův teleskop, k získání detailních informací o stavebních blocích planet v jiné planetární soustavě, než je naše vlastní Sluneční soustava,“ říká profesor Gregory Laughlin.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »