Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Nová fotografie mezihvězdného návštěvníka Sluneční soustavy

Fotografie mezihvězdné komety 2I/Borisov, vpravo v měřítku kompozice se Zemí
Autor: Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, Gregory Laughlin

Astronomové z Yale University Pieter van Dokkum, Cheng-Han Hsieh, Shany Danieli, a Gregory Laughlin pořídili 24. 11. 2019 nádherný nový snímek tělesa 2I/Borisov, což je první známá mezihvězdná kometa, která na své cestě zavítala do Sluneční soustavy. Fotografie byla pořízena pomocí přístroje Low Resolution Imaging Spectrometer (LRIS), což je zobrazovací spektroskop pro oblast viditelného světla umístěný na dalekohledu Keck o průměru 10 metrů na W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havaj.

Kometu 2I/Borisov objevil 30. srpna 2019 ukrajinský amatérský astronom Gennadij Borisov. Těleso známé rovněž jako C/2019 Q4 vzniklo v planetární soustavě v okolí zatím neznámé hvězdy a bylo vyvrženo do mezihvězdného prostoru pravděpodobně jako důsledek blízkého přiblížení k planetě v mateřské soustavě.

Kometa 2I/Borisov získala výrazný vzhled krátce po tom, co začala reagovat na zahřívání Sluncem. Stále pokračuje ve vypařování během svého přibližování ke Slunci, uvolňuje plyny a jemný prach vytvářející komu a ohon komety. V současné době je její ohon dlouhý téměř 160 000 kilometrů, což je 14× více, než činí průměr Země, zatímco pevné jádro komety má průměr pouze 1,6 kilometru.

Mezihvězdný návštěvník 2I/Borisov, jak bylo vypočítáno, se nejblíže přiblíží ke Slunci 8. prosince 2019 na vzdálenost přibližně 293 milióny kilometrů. Od poloviny roku 2020 již bude na cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků, než se snad jednoho dne přiblíží k další hvězdě.

K dnešnímu dni astronomové detekovali několik klíčových molekul v oblasti komy v okolí komety 2I/Borisov včetně plynného kyanidu, oxidu uhličitého a vodní páry.

Mezihvězdné objekty jako 2I/Borisov jsou kosmickými artefakty, které představují zlatý důl informací o cizích planetárních soustavách,“ říká profesor Pieter van Dokkum z Yale University. „Můžeme tak studovat plyny a další materiály v okolí komety 2I/Borisov a charakterizovat její chemické složení a porovnat je s dalšími kometami ve Sluneční soustavě.“

Astronomové rovněž využili přístroj LRIS k pořízení spektra komety 2I/Borisov, díky kterému mohli odhalit doslova studnici informací týkajících se podstaty její mateřské planetární soustavy. V době pozorování byla kometa vzdálena od naší planety o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Země od Slunce.

Astronomové jsou uchváceni průběhem návštěvy komety 2I/Borisov a využívají velké dalekohledy, jako je například Keckův teleskop, k získání detailních informací o stavebních blocích planet v jiné planetární soustavě, než je naše vlastní Sluneční soustava,“ říká profesor Gregory Laughlin.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »