Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Simulace dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) ve Sluneční soustavě. Kometa je aktuálně 2,7 au od Slunce a 3,4 au od Země.
Autor: Tony Dunn

Už několik dní rezonuje astronomickou komunitou vrušená debata, protože nově objevená kometa C/2019 Q4 (Borisov) má velmi pozoruhodné parametry předběžně spočítané dráhy. Astronomové postupně zkoušeli vyloučit jak chyby v pozorovacích datech, tak zvažovali případné negravitační jevy (změny dráhy vlivem proudění hmoty z jádra), až jim asi zbývá jediná možnost. Kometa přilétá z míst mimo sluneční soustavu. 

Není to tak dávno, co stojaté vody tohoto oboru rozvířila zpráva, že kolem Slunce se protáhlo pozoruhodné těleso, nazvané 1I/Oumuamua. Pravda, vědci existenci takových těles očekávali, ale k jejich smůle se žádné nedařilo detekovat. Přitom bychom měli prý takové těleso zachytit alespoň jedno za rok. 'Oumuamua však nejevilo kometární aktivitu. Patrně šlo o kus skály, nebo o velmi neaktivní zbytek komety. Bylo kolem něj každopádně hodně diskuzí, ale ty pomalu utichly s tím, jak těleso zmizelo v dálavách naší soustavy a stalo se nepozorovatelným. 

Kometa C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Gennadij Borisov
Kometa C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Gennadij Borisov
U nově objevené komety je situace zcela odlišná. C/2019 Q4 (Borisov) se chová jako klasická kometa s oblakem kolem jádra a ohonem. Navíc se ke Slunci teprve blíží. Případná možnost, že jde takříkajíc o návštěvníka od cizích hvězd, zní neskutečně lákavě, zvláště proto, že bychom měli mít čas se na ni zaměřit mnoha dalekohledy. Zkoumat se dá například její složení, kde můžeme s napětím očekávat, zda se obejví něco odlišného, než s čím se setkáváme u komet v naší Sluneční soustavě.

Různé dráhy těles podle excentricity (e). Kruhová dráha má excentricitu rovnu nule. Elipsa méně než 1. e = 1 připadá na parabolickou dráhu a excentricity větší než 1 na hyperbolu.
Různé dráhy těles podle excentricity (e). Kruhová dráha má excentricitu rovnu nule. Elipsa méně než 1. e = 1 připadá na parabolickou dráhu a excentricity větší než 1 na hyperbolu.
Kometu objevil Gennadij Borisov z Krymu na Ukrajině (nyní obsazeném Ruskem) 30. srpna 2019. Po necelých dvou týdnech pozorování komety dostala ve středu 11. 9. 2019 od Minor Planet Center označení C/2019 Q4 (Borisov). Pokud by se potvrdily odhady její hyperbolické dráhy, potom by jí mělo být přisouzeno i označení 2I/Borisov. Dráha komety má značnou excentricitu (e = 3,07), to znamená, že by mělo jít zřetelně o hyperbolu. Předběžné výpočty naznačují, že kometa je na cestě do přísluní a měla by jím projít kolem 10. prosince. Vědci tak mají dost času kometu řádně prozkoumat.

Gennadij Borisov u svého vlastnoručně postaveného dalekohledu o průměru 65 cm, kterým kometu objevil Autor: Gennadij Borisov
Gennadij Borisov u svého vlastnoručně postaveného dalekohledu o průměru 65 cm, kterým kometu objevil
Autor: Gennadij Borisov
Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů, který vidíme na obrázku. Za posledních šest roků už objevil sedm komet. Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít, protože se sem nedívají velké přehlídky oblohy. Ty se nedívají úhlově blíže, než asi 45 stupňů. V této oblasti oblohy kometa setrvává už od května a tehdy byla za dráhou Jupiteru v asi velmi zmrzlém stavu, protože předtím ji přehlídky oblohy nenasnímaly (její jasnost byla zřejmě o dost nižší, než 20 mag). Nyní (12. 9.) se kometa nachází v souhvězdí Raka asi stupeň severovýchodně od hvězdy iota Cancri. 

Kliknutím na odkaz si můžete manipulovat s pohledem na dráhu komety i planet a pohybovat se v čase.

Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Spaceweather.com
Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Spaceweather.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sky&Telescope
[2] Minor Planet Center
[3] 1I/Oumuamua kometa, či mimozemská sonda?
[4] Co víme o
[5] Nová teorie původu mezihvězdného vetřelce
[6] Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2019 Q4 (Borisov), 1I/2017 U1, ‘Oumuamua


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »