Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Nově nalezená kometa je dalším návštěvníkem z mezihvězdného prostoru?

Simulace dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) ve Sluneční soustavě. Kometa je aktuálně 2,7 au od Slunce a 3,4 au od Země.
Autor: Tony Dunn

Už několik dní rezonuje astronomickou komunitou vrušená debata, protože nově objevená kometa C/2019 Q4 (Borisov) má velmi pozoruhodné parametry předběžně spočítané dráhy. Astronomové postupně zkoušeli vyloučit jak chyby v pozorovacích datech, tak zvažovali případné negravitační jevy (změny dráhy vlivem proudění hmoty z jádra), až jim asi zbývá jediná možnost. Kometa přilétá z míst mimo sluneční soustavu. 

Není to tak dávno, co stojaté vody tohoto oboru rozvířila zpráva, že kolem Slunce se protáhlo pozoruhodné těleso, nazvané 1I/Oumuamua. Pravda, vědci existenci takových těles očekávali, ale k jejich smůle se žádné nedařilo detekovat. Přitom bychom měli prý takové těleso zachytit alespoň jedno za rok. 'Oumuamua však nejevilo kometární aktivitu. Patrně šlo o kus skály, nebo o velmi neaktivní zbytek komety. Bylo kolem něj každopádně hodně diskuzí, ale ty pomalu utichly s tím, jak těleso zmizelo v dálavách naší soustavy a stalo se nepozorovatelným. 

Kometa C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Gennadij Borisov
Kometa C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Gennadij Borisov
U nově objevené komety je situace zcela odlišná. C/2019 Q4 (Borisov) se chová jako klasická kometa s oblakem kolem jádra a ohonem. Navíc se ke Slunci teprve blíží. Případná možnost, že jde takříkajíc o návštěvníka od cizích hvězd, zní neskutečně lákavě, zvláště proto, že bychom měli mít čas se na ni zaměřit mnoha dalekohledy. Zkoumat se dá například její složení, kde můžeme s napětím očekávat, zda se obejví něco odlišného, než s čím se setkáváme u komet v naší Sluneční soustavě.

Různé dráhy těles podle excentricity (e). Kruhová dráha má excentricitu rovnu nule. Elipsa méně než 1. e = 1 připadá na parabolickou dráhu a excentricity větší než 1 na hyperbolu.
Různé dráhy těles podle excentricity (e). Kruhová dráha má excentricitu rovnu nule. Elipsa méně než 1. e = 1 připadá na parabolickou dráhu a excentricity větší než 1 na hyperbolu.
Kometu objevil Gennadij Borisov z Krymu na Ukrajině (nyní obsazeném Ruskem) 30. srpna 2019. Po necelých dvou týdnech pozorování komety dostala ve středu 11. 9. 2019 od Minor Planet Center označení C/2019 Q4 (Borisov). Pokud by se potvrdily odhady její hyperbolické dráhy, potom by jí mělo být přisouzeno i označení 2I/Borisov. Dráha komety má značnou excentricitu (e = 3,07), to znamená, že by mělo jít zřetelně o hyperbolu. Předběžné výpočty naznačují, že kometa je na cestě do přísluní a měla by jím projít kolem 10. prosince. Vědci tak mají dost času kometu řádně prozkoumat.

Gennadij Borisov u svého vlastnoručně postaveného dalekohledu o průměru 65 cm, kterým kometu objevil Autor: Gennadij Borisov
Gennadij Borisov u svého vlastnoručně postaveného dalekohledu o průměru 65 cm, kterým kometu objevil
Autor: Gennadij Borisov
Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů, který vidíme na obrázku. Za posledních šest roků už objevil sedm komet. Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít, protože se sem nedívají velké přehlídky oblohy. Ty se nedívají úhlově blíže, než asi 45 stupňů. V této oblasti oblohy kometa setrvává už od května a tehdy byla za dráhou Jupiteru v asi velmi zmrzlém stavu, protože předtím ji přehlídky oblohy nenasnímaly (její jasnost byla zřejmě o dost nižší, než 20 mag). Nyní (12. 9.) se kometa nachází v souhvězdí Raka asi stupeň severovýchodně od hvězdy iota Cancri. 

Kliknutím na odkaz si můžete manipulovat s pohledem na dráhu komety i planet a pohybovat se v čase.

Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Spaceweather.com
Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Spaceweather.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sky&Telescope
[2] Minor Planet Center
[3] 1I/Oumuamua kometa, či mimozemská sonda?
[4] Co víme o
[5] Nová teorie původu mezihvězdného vetřelce
[6] Výzkumy v ASU AV ČR (108): `Oumuamua má excitovanou rotaci



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: C/2019 Q4 (Borisov), 1I/2017 U1, ‘Oumuamua


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »