Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety na jaře 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety na jaře 2015

Kometa Lovejoy s planetární mlhovinou M76
Autor: Libor Šmíd

S opožděním přinášíme informace o objevech komet letos v dubnu. Celkově byly objeveny 4 nové komety a ve druhém návratu byly zpozorovány další dvě vlasatice. AU třetí se znovuobjevení potvrdilo. O které se jednalo? Více zjistíte v článku.

Byla to kometa P/1994 N2 (McNaught-Hartley), znovuobjevená už 29. června 2014 dalekohledem PanSTARRS při jasnosti 21,0 mag. Pozorování však nebylo potvrzeno nikým až do letošního 31. března, kdy kometu úspěšně odpozorovala jihoafrická observatoř MASTER s jasností 18,2 mag. Kometa tedy po těchto pozorováních dostala nejprve provizorní označení P/2014 M6 a poté i číslo 318 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, takže její označení bylo změněno na 318P/McNaught-Hartley. Při aktuálním návratu toto těleso prolétne perihelem letos 22. října, a to ve vzdálenosti 2,45 AU od Slunce. Zjasní nejspíše k 15 mag (letos v září), vizuálního dosahu se tedy pravděpodobně jen velmi těsně nedočká. Co se ostatních komet týče, tak dvě z nově objevených nalezl dalekohled PanSTARRS, jednu pak pozorovatel Terry Bressi a observatoř MASTER. Znovuobjeveny byly také dvě komety, na jejímž objevu se podílel slavný astronom Robert McNaught, jedna z nich nese pouze jeho jméno a ta druhá má před ním ještě observatoř Catalina.

Právě ta druhá z výše zmíněných komet byla kometou P/2015 G1. Takto tedy znělo alespoň její provizorní označení. Předtím se jednalo o kometu P/2008 S1 (Catalina-McNaught) a provizorní označení P/2015 G1 velice brzy nahradilo číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet (319). Finální název komety tedy zní 319P/Catalina-McNaught. Kometa byla znovuobjevena 5. dubna sondou NEOWISE, v té době měla rovných 19 mag. Do perihelu se dostane 1. července letošního roku, kdy bude 1,20 AU daleko od Slunce. Tou dobou dosáhne i maximální jasnosti, bude to však pouze okolo 16 mag, takže se do vizuálního dosahu s velkou pravděpodobností nepodívá.

První dubnová objevená kometa byla C/2015 G2 (MASTER). O této kometě není potřeba sdělovat mnoho informací, jak jste se totiž mohli dočíst už dříve, kometa je již po maximu jasnosti. V něm dosáhla letos v květnu 6 mag a stala se nádherným objektem pro triedry, naneštěstí jen pro pozorovatele z jižní polokoule. Od nás zatím vůbec viditelná nebyla a tak tomu zůstane do začátku září, kdy se vyhoupne na ranní oblohu při jasnosti 13 mag (objekt pro větší dalekohledy). Tato kometa byla objevena poměrně pozdě a při vysoké jasnosti, konkrétně 7. dubna s jasností 10,7 mag. Perihelem prolétla letos 23. května ve vzdálenosti 0,78 AU od Slunce.

Dalším nově objeveným tělesem byl původně asteroid 2015 GX. Ten však následně prokázal kometární aktivitu a jeho označení tak bylo změněno na kometární C/2015 GX (PanSTARRS) podle dalekohledu, který asteroid objevil. Právě teleskopem PanSTARRS byla tato kometa ještě jako planetka objevena 8. dubna při jasnosti 20,0 mag. V perihelu se octne letos 26. srpna, a to ve vzdálenosti 1,97 AU od Slunce. Zjasní nejlépe na 18 mag, vizuální viditelnosti se od ní tedy nedočkáme.

Následující nově objevenou kometou je C/2015 H1 (Bressi), která byla nalezena Terrym Bressim z observatoře Kitt Peak 20. dubna s jasností 18,2 mag. Nejblíže Slunci se dostala už 28. března letošního roku, to byla od naší mateřské hvězdy 1,93 AU daleko. Maximální jasnosti ovšem vlivem přiblížení se k Zemi dosahuje až někdy v těchto dnech, jedná se však pouze o hodnotu kolem 17 mag a protože kometa začne v příštích dnech slábnout, nemůžeme ani od ní očekávat vizuální viditelnost.

Typově naprosto odlišným tělesem je kometa C/2015 H2 (PanSTARRS), nalezená velmi známým dalekohledem 24. dubna při jasnosti 19,7 mag. Tato kometa prolétne perihelem až 12. září 2016, a to 4,95 AU daleko od Slunce. Není proto divu, že v maximu jasnosti zhruba o měsíc dříve nedosáhne více než 17 mag a tím pádem se nestane objektem pro vizuální pozorování.

Poslední kometou ve výčtu je opět kometa znovuobjevená. A je to s ní ještě daleko zajímavější. 18. dubna totiž L. Allen a D. James z observatoře Cerro Tololo objevili planetku 2015 HC10 s jasností 22,4 mag. Tento objekt posléze projevil kometární aktivitu a jelikož se ukázal být objektem krátkoperiodickým, změnilo se dosavadní označení na P/2015 HC10. Kometa byla následně ztotožněna s jinou kometou, a to P/2004 R1 (McNaught). Tato kometa byla ztracená, poněvadž nebyla při svém návratu v roce 2010 vůbec nalezena. A protože byla nyní kometa nalezena jako asteroid, je jasné, že její aktivita není přílišná. Kometa dostala číslo 320 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, definitivně tedy bude označena jako 320P/McNaught. Kometa v tomto návratu proletí perihelem letos 7. srpna, a to ve vzdálenosti 0,98 AU od Slunce. Kam až zjasní je vzhledem k aktivitě jádra otázkou, podle současného vývoje by mohla dosáhnout 14 mag během letošního září, čímž by se snad dostala i do vizuálního dosahu. Opravdu ovšem nesmíme zapomínat na nízkou aktivitu jádra, kvůli níž by kometa mohla silně zklamat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »