Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nově objevené komety v lednu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Nově objevené komety v lednu 2015

C/2011 L4 (PanSTARRS) a galaxie M31.
Autor: Jiří Los

V souvislosti s počátkem roku 2015 a konkrétně s jeho prvním měsícem lednem nám do seznamu přibyly některé nově objevené komety. Jaké je jejich označení, typ a co pro nás možná připraví? To a mnohem více se dozvíte v následujících odstavcích.

V lednu 2015 bylo objeveno celkem 5 komet. Až abnormální úspěšnosti dosáhl havajský dalekohled PanSTARRS, jenž objevil všechny z nich. Čtyři komety jsou dlouhoperiodické a jedna je krátkoperiodická. Žádná kometa nebyla v lednu znovuobjevena, do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet tedy nové číslo nepřibylo.

První nalezená kometa roku 2015 je C/2015 A1 (PanSTARRS). Objev této komety se uskutečnil 8. ledna při jasnosti 19,7 mag. Kometa podle dostupných informací prolétne perihelem 10. března letošního roku, to bude ve vzdálenosti 2,02 AU od Slunce. Dle efemeridy by měla být někdy v těchto dnech v maximální jasnosti okolo 18,5 mag. Tahle hodnota na vizuální dosah samozřejmě nestačí, kometa navíc v nejbližších dnech začne slábnout, takže o vizuálně viditelný objekt rozhodně nepůjde ani ve zbytku tohoto jejího návratu.

Trochu jiný případ je kometa C/2015 A2 (PanSTARRS), kterou se podařilo poprvé zpozorovat 12. ledna, když měla jasnost 21,1 mag. Perihelem proletí taktéž ještě letos, konkrétně 7. srpna. Toho dne však bude od Slunce 5,33 AU daleko. Zejména z toho důvodu tedy zůstane slabá, dosáhne nejvýše 20 mag letos v listopadu, čímž se i ona zařadí do seznamu komet, které nikdy nebyly zpozorovány vizuálně.

Mnohem zajímavější kometou je P/2015 A3 (PanSTARRS), nalezená 8. ledna při jasnosti 21,0 mag. Potvrzení jejího objevu trvalo poněkud déle než je obvyklé, proto se v jejím označení vyskytuje číslo 3 i přesto, že byla objevena dříve než kometa C/2015 A2 (PanSTARRS). Zajímavost tohoto objektu tkví ve vzdálenosti tělesa od Slunce v momentě, kdy se naší mateřské hvězdě přiblíží nejvíce. Pro upřesnění informace, perihel si kometa už odbyla, a to 22. února letošního roku.
Inkriminovaná vzdálenost činila pouhých 1,16 AU, to je například blíže, než se ke Slunci dostal hit letošního roku, kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta dosáhla v maximu jasnosti 3,5 mag, nutno ovšem poznamenat, že se jednalo o nadprůměrně velkou kometu. I komety průměrných velikostí však v podobné vzdálenosti od Slunce dosahují nějakých 10 mag, z toho tedy vyplývá, že P/2015 A3 (PanSTARRS) je doslova minikometou. Podle efemeridy totiž dosáhla v maximu jasnosti jen asi 20 mag, a to v prosinci 2014. Vizuálně ji tedy nikdo spatřit nemohl. A nestane se tak ani v budoucnu, a to proto, že momentální jasnost komety je asi 22 mag a v příštích 11 letech, až do afelu, to bude jenom horší.

První kometa, která byla objevena ve druhé polovině letošního ledna, je C/2015 B1 (PanSTARRS). Havajský teleskop PanSTARRS ji našel 19. ledna a určil její jasnost na 19,8 mag. Kometa dle orbitálních elementů prolétne perihelem až 25. září 2016, a to ve vzdálenosti 3,72 AU od Slunce. Maximální jasnost je v programu na červen 2016, kometa však nebude jasnější než 16 mag, čímž zůstane těsně pod vizuálním dosahem.

Poslední v lednu nalezenou kometou je C/2015 B2 (PanSTARRS). Ta byla objevena 29. ledna při jasnosti 19,8 mag. Perihel si odbude 6. května 2016, kdy se bude nacházet necelých 3,37 AU od Slunce. I tato kometa dosáhne nanejvýš 16 mag, proto se i ona do vizuálního dosahu jen tak tak nepodívá.

Objevené komety sice nedosáhnou jasnosti pro pozorování očima, ale jejich množstvím se dokazuje fakt, že automatizované přehlídky zcela kralují na poli objevu opravdu zajímavých, byť mimořádně slabých vlasatic. Rozšiřuje se tím pole působnosti pro výzkum nám stále neznámých končin Sluneční soustavy. A kdoví, možná už zanedlouho bude konečně objevena slabá kometa, která o několik měsíců později opravdu zazáří jako pozoruhodná vlasatice…

Zdroj: Aerith.net
Převzato: Kommet.cz




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »