Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2017
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2017

Ilustrační foto - kometa C/2007 W1 (Boattini) na snímku Johna Drummonda
Autor: John Drummond

Rok 2017 se zatím co do nově objevených komet nese v duchu úspěšném. I březen přinesl, stejně jako únor, hned 7 nalezených komet. Znovuobjevena nebyla žádná další kometa.

Hned 5 komet bylo objeveno v první březnové polovině a ve svém názvu tak nese písmeno E. Písmeno F označující nález ve druhé půli března skýtají ve svém označení další dvě vlasatice. Zajímavý je podíl observatoří, respektive pozorovatelů na jednotlivých objevech. Po dvou kometách si připsaly teleskop PanSTARRS a observatoř Mount Lemmon Survey, jednu pak observatoř Tsuchinshan a amatérští lovci komet Gennadii Borisov a Terry Lovejoy.

První v březnu objevenou kometou se může pyšnit Borisov, jenž hned 1. března ráno nalezl objekt, který byl později označen jako C/2017 E1 (Borisov). Objevová jasnost komety činila 17,0 mag. Kometa prolétla perihelem 10. dubna letošního roku ve vzdálenosti 0,90 AU od Slunce. Zjasnila velmi rychle, když v maximu jasnosti na začátku dubna dosáhla až 10 mag. Kometa ovšem od nás byla celou dobu jen velmi obtížně pozorovatelná, nacházela se totiž nízko nad obzorem. Spatřit ji tak mohli jen ti, kteří pozorovali z horských oblastí s absolutním minimem světelného znečištění. Od druhé dubnové dekády kometa nejen že slábne, ale především přestala být pozorovatelná od nás. Za tmy se nad náš obzor opět dostane až v srpnu, ale to už nebude viditelná vizuálně.

Zajímavou kometou je C/2017 E2 (Tsuchinshan). Ne že by byla zajímavým tělesem sama o sobě, tato kometa se ale původně jmenovala C/2017 E2 (XuYi), jenže po hlasování byla přejmenována. Informace se objevila v cirkuláři MPEC 2017-H03, bližší informace v něm nebyly zveřejněny. Kometa byla objevena 1. března s jasností 19,7 mag. Perihelem prolétla už 11. května 2016, a to ve vzdálenosti 2,35 AU od Slunce. Zhruba v té samé době podle všeho dosáhla i maxima jasnosti, ale 16 mag jí vizuální viditelnost zaručit nemohlo.

Kometa C/2017 E3 (PanSTARRS) byla nalezena 7. března při jasnosti 19,2 mag. V přísluní bude 1. června letošního roku, kdy se bude nacházet asi 5,92 AU od Slunce. Maximum jasnosti kometu čeká už v květnu, ale s jasností okolo 17 mag nebude pozorovatelná vizuálně.

Již mnoho bylo napsáno o kometě C/2017 E4 (Lovejoy). Pojďme si ji ještě jednou připomenout. Kometu objevil známý amatérský lovec komet Terry Lovejoy, a to 9. března s jasností 15,0 mag. Kometa v následujících týdnech rychle zjasňovala a na začátku dubna se předvedla na naší ranní obloze v maximu jasnosti 6-7 mag, což jsou hodnoty umožňující pozorovatelnost komety obyčejnými triedry. Kometa však následně přestala zjasňovat a pravděpodobně ve dnech okolo 8. či 9. dubna její jádro nevydrželo stále větší teplo spojené s tím, jak se kometa postupně přibližovala ke Slunci, a rozpadlo se. To pro kometu znamenalo zánik, nyní už na její pozici můžeme pozorovat jen jakéhosi ducha, takový v podstatě ohon bez hlavy, s jasností 10-11 mag. S jistou mírou nadsázky by se dalo říct, že se jedná o "beta verzi" komety C/2011 W3 (Lovejoy), známé Vánoční komety 2011, která právě na konci roku 2011 zazářila na jižní polokouli s jasností až -4 mag a ohonem dlouhým několik desítek stupňů. Jak se později ukázalo, i v tu dobu se už jednalo o bezhlavou kometu, která nepřežila tehdy ještě mnohem těsnější průlet přísluním a zanikla. Zajímavý je fakt, že obě komety mají společného objevitele. Co se komety C/2017 E4 (Lovejoy) týče, doplňme ještě, že perihelem prolétá 23. dubna letošního roku ve vzdálenosti 0,49 AU od Slunce. Pozůstatek komety bude pozorovatelný do začátku května, kdy zmizí z oblohy kvůli konjunkci se Sluncem. Jeho slábnutí ale bude extrémně rychlé, pokud se tedy ještě chystáte pozorovat "kometu" vizuálně, neváhejte a využijte hned první příležitosti!

Kometa C/2017 E5 (Lemmon) byla objevena už 4. března, ovšem její potvrzení trvalo poněkud déle. Kometa byla nalezena při jasnosti 20,1 mag a perihelem proletěla už 10. června 2016, a to ve vzdálenosti 1,78 AU od Slunce. Dle efemerid byla v maximu jasnosti právě v době kolem přísluní, kdy mohla mít přibližně 15 mag. To je hodnota na hranici vizuální viditelnosti, jenže jestli by kometa skutečně byla pozorovatelná vizuálně už zpětně nezjistíme, o kometě jsme totiž v té době ještě nevěděli.

Další kometou objevenou observatoří Mount Lemmon Survey se stala C/2017 F1 (Lemmon), nalezená 20. března při jasnosti 21,7 mag. Přísluním podle prvotních orbitálních elementů prolétne letos 26. listopadu, a to ve vzdálenosti 4,52 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude až na přelomu let 2017 a 2018, ale 20 mag jí vizuální viditelnost neumožní.

Poslední v březnu nalezenou kometou je C/2017 F2 (PanSTARRS), která byla objevena 31. března s jasností 21,2 mag. Perihelem by měla proletět 6. října letošního roku, kdy se bude nacházet relativně úctyhodných 7,03 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude pravděpodobně až někdy v první třetině roku 2018, ale jak už bylo zmíněno výše, 20 mag není hodnota dostatečná k vizuální pozorovatelnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet na stránkách Seiichiho Yoshidy

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »