Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 X1 (LINEAR), jak ji zachytil Michael Jäger
Autor: Michael Jäger

Jestliže byl počet v červnu nalezených komet velmi nízký, v červenci jej můžeme nazvat nejlépe slovem katastrofální. Objevena byla pouze jedna kometa, stejně jako o měsíc dříve pak nebyla žádná kometa znovuobjevena. Příběh vývoje dráhy této nově nalezené komety je ovšem velmi zajímavý, pojďme si jej tedy přiblížit.

Kometa byla objevena ve druhé polovině července. V nalezení zabodoval dalekohled PanSTARRS.

Označení nového přírůstku mezi již známé komety je C/2015 O1 (PanSTARRS). Tato kometa byla nalezena 19. července při jasnosti 19,6 mag. Pouze po dvou dnech strávených na stránce The Possible Comet Confirmation Page byla zveřejněna kometární podstata tělesa. A obyvatelé severní polokoule se mohli radovat. Datum průletu přísluním bylo vypočteno na začátek února 2017, ale co především, jeho vzdálenost byla stanovena na pouhých 1,04 AU od Slunce. Vypadalo to na velice nadějnou kometu pro začátek roku 2017, odhady maxima jasnosti hovořily až o 6 mag, čímž by se kometa dostala do pohodlného dosahu malých triedrů, a to navíc vysoko nad obzorem na večerní obloze. Co více si přát. Snad už jenom pouhým okem viditelnou kometu za krásných teplých letních večerů.

Nic takového ovšem v dohledu není, a jak už to s kometami chodí, tak ani idylka s kometou C/2015 O1 (PanSTARRS) netrvala příliš dlouho. Datum perihelu bylo oddáleno až na 7. února 2018, podstatné však je, že jeho vzdálenost se navýšila až na 3,55 AU od Slunce. Nadšení tím pádem rázem vystřídalo zklamání. Neuvidíme kometu malými triedry, ale se současnými odhady, které hovoří o maximu jasnosti kolem 13 mag, na ni budeme potřebovat pravděpodobně velké dalekohledy s průměrem objektivu 30 cm a více. Navíc dráha je spočítána ne jako předtím z pozic na obloze během dvou dnů, nýbrž za období dlouhé celý jeden měsíc. Těžko si tedy představit, že by ještě došlo k nějakým velkým změnám. Ale není všem dnům konec. Jiná nadějná kometa může být objevena velice brzy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometární web Seichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »