Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2015

Ilustrační foto - kometa C/2012 X1 (LINEAR), jak ji zachytil Michael Jäger
Autor: Michael Jäger

Jestliže byl počet v červnu nalezených komet velmi nízký, v červenci jej můžeme nazvat nejlépe slovem katastrofální. Objevena byla pouze jedna kometa, stejně jako o měsíc dříve pak nebyla žádná kometa znovuobjevena. Příběh vývoje dráhy této nově nalezené komety je ovšem velmi zajímavý, pojďme si jej tedy přiblížit.

Kometa byla objevena ve druhé polovině července. V nalezení zabodoval dalekohled PanSTARRS.

Označení nového přírůstku mezi již známé komety je C/2015 O1 (PanSTARRS). Tato kometa byla nalezena 19. července při jasnosti 19,6 mag. Pouze po dvou dnech strávených na stránce The Possible Comet Confirmation Page byla zveřejněna kometární podstata tělesa. A obyvatelé severní polokoule se mohli radovat. Datum průletu přísluním bylo vypočteno na začátek února 2017, ale co především, jeho vzdálenost byla stanovena na pouhých 1,04 AU od Slunce. Vypadalo to na velice nadějnou kometu pro začátek roku 2017, odhady maxima jasnosti hovořily až o 6 mag, čímž by se kometa dostala do pohodlného dosahu malých triedrů, a to navíc vysoko nad obzorem na večerní obloze. Co více si přát. Snad už jenom pouhým okem viditelnou kometu za krásných teplých letních večerů.

Nic takového ovšem v dohledu není, a jak už to s kometami chodí, tak ani idylka s kometou C/2015 O1 (PanSTARRS) netrvala příliš dlouho. Datum perihelu bylo oddáleno až na 7. února 2018, podstatné však je, že jeho vzdálenost se navýšila až na 3,55 AU od Slunce. Nadšení tím pádem rázem vystřídalo zklamání. Neuvidíme kometu malými triedry, ale se současnými odhady, které hovoří o maximu jasnosti kolem 13 mag, na ni budeme potřebovat pravděpodobně velké dalekohledy s průměrem objektivu 30 cm a více. Navíc dráha je spočítána ne jako předtím z pozic na obloze během dvou dnů, nýbrž za období dlouhé celý jeden měsíc. Těžko si tedy představit, že by ještě došlo k nějakým velkým změnám. Ale není všem dnům konec. Jiná nadějná kometa může být objevena velice brzy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometární web Seichi Yoshidy



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »