Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2016
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v červnu 2016

Kometa C/2015 C2 (SWAN) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Poté, co jsme zaznamenali nárůst počtu objevených komet v květnu, přišel v červnu naopak pokles. Nalezena byla jen jedna jediná kometa, jeden další kometární objekt byl znovuobjeven.

Jak objevená, tak znovuobjevená kometa, mají ve svém ať už definitivním, či pouze provizorním označení, písmeno M. To proto, že byly poprvé nalezeny (v případě znovuobjevené komety se tak stalo poprvé už ve druhém pozorovaném návratu) ve druhé polovině června. První půle měsíce tak zůstala bez úspěchu. O nový objev komety se postaral slavný havajský teleskop PanSTARRS, znovuobjevení zařídil Hidetaka Sato z Japonska.

Nově nalezená kometa dostala označení C/2016 M1 (PanSTARRS). Objevena byla 22. června při jasnosti 19,7 mag. Jedná se o poměrně zajímavý objekt co se vyhlídek do budoucna týče. Dráha komety sice ještě není potvrzena přesně, vesměs se ale očekává, že dojde už jen ke kosmetickým změnám. Kometa by tedy měla proletět perihelem až 10. srpna 2018, a to ve vzdálenosti 2,22 AU od Slunce. Patrně jde o docela velké, aktivní těleso, ovšem otázka je, jestli to náhodou není dynamicky nová kometa z Oortova oblaku, jež by zpomalovala rychlost zjasňování s tím, jak by se blížila Slunci. Pokud se tak nestane a kometa se bude držet předpovědí, mohla by v létě 2018 dosáhnout snad až 9 mag a stát se tak objektem pro obří binokuláry. To by bylo jistě velmi zajímavé, je tu ale ještě jeden problém. Dráha komety vypadá tak, že těleso se bude v následujících letech stěhovat stále více k jihu a na jaře 2018, aktuálně se zdá, že v květnu, od nás kometa pravděpodobně přestane být pozorovatelná. To podle současných odhadů bude zhruba 2 měsíce před maximem jasnosti. Zdá se tedy, že kometu uvidíme maximálně jako objekt přibližně 11. magnitudy, což je ale stále pěkná jasnost pro pozorování například středním, při troše štěstí možná i nějakým menším dalekohledem.

Dne 29. června znovuobjevil Hidetaka Sato kometu P/2009 K1 (Gibbs), provizorně označenou jako P/2016 M2. Stalo se tak při jasnosti 17,8 mag. Očekává se, že kometa dostane číslo 338 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet a její definitivní označení tak bude 338P/Gibbs. Kometa v aktuálním návratu už proletěla přísluním, stalo se tak letos 24. července, kdy se nacházela zhruba 1,34 AU od Slunce. Maxima jasnosti dosáhne podle všeho až na přelomu letošního léta a podzimu. To dosáhne jasnosti okolo 16 mag, kvůli čemuž se zdá, že v tomto návratu zůstane jen těsně pod vizuálním dosahem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Komety v databázi Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »