Objevené a znovuobjevené komety v lednu 2016

Asi málokterého znalce komet překvapí, že z hlediska úspěšnosti v objevování si vedl nejlépe opět havajský teleskop PanSTARRS, jenž našel 6 z 9 v lednu nalezených komet. O další tři objevy se potom postarali E. J. Christensen z Mount Lemmon Survey, sonda NEOWISE a dalekohled SST patřící projektu LINEAR. Znovuobjeveny byly komety P/2001 F1 (NEAT), P/2008 Y2 (Gibbs) a P/2006 G1 (McNaught). Co se týče další statistiky, kterou je rozdělení na půle měsíce, tak zde si vedla vcelku suverénně první lednová, z větší části bezměsíčná polovina, kdy bylo nalezeno 7 z 9 komet a znovuobjeveny byly 2 komety ze tří. Nyní se již dostáváme ke kompletním informacím ohledně inkriminovaných komet.

Už na Nový rok byla nalezena kometa C/2016 A1 (PanSTARRS). Stalo se tak při jasnosti 19,3 mag. Objekt má prolétnout perihelem až 23. listopadu 2017, a to 5,32 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti na přelomu let 2017 a 2018 dosáhne přibližně 16 mag a zůstane tak nejspíše těsně mimo vizuální dosah.

Dne 2. ledna objevil E. J. Christensen kometární těleso s jasností 19,6 mag. Kometa dostala krátkoperiodické označení P/2016 A2 (Christensen). Jasnost okolo 19,5 mag v letošním lednu byla zároveň maximální, objekt již slábne a vizuálně tak minimálně v tomto návratu pozorovatelný nebude. Kometa se octla v přísluní 17. června 2015, kdy se nacházela 3,46 AU od Slunce.

Další krátkoperiodickou kometou se stala P/2016 A3 (PanSTARRS), objevená dne 4. ledna při jasnosti 20,5 mag. V perihelu bude až 11. března 2017, a to nějakých 4,85 AU od Slunce. Nezjasní více než na 19 mag, vizuálně tedy zůstane nepozorovatelná.

Kometa P/2001 F1 (NEAT) sice byla nalezena již v roce 2001, letos však byla znovuobjevena jako P/2016 A4. Stalo se tak nejprve 7. ledna pozorovateli s maďarské observatoře Konkoly (jasnost 20,1 mag), 10. ledna pak přišlo potvrzení z tenerifské observatoře European Space Agency's Optical Ground Station (jasnost 19,8 mag). Vzhledem k tomu, že se do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet dostala bez jakéhokoliv provizorního označení pro tento návrat kometa 333P/LINEAR (původně P/2007 VA85), obdržela kometa P/2001 F1 (NEAT) krátkoperiodické číslo 334 a do zmíněného katalogu tedy definitivně vstoupila jako 334P/NEAT. Co se aktuálního návratu komety týče, můžeme očekávat její perihel dne 5. května 2017 ve vzdálenosti 4,18 AU od Slunce. Nejjasnější bude asi o měsíc nebo dva dříve, maximální jasnost se ovšem bude rovnat nějakým 18 mag, s vizuální pozorovatelností této komety tedy nepočítejme.

Kometu C/2016 A5 (PanSTARRS) objevil dalekohled PanSTARRS dne 9. ledna při jasnosti 22,2 mag. V perihelu byla již 28. června 2015, konkrétně pak zhruba 2,84 AU od Slunce. Tehdy dosáhla i maxima jasnosti, s hodnotou kolem 21 mag však na jakoukoliv vizuální pozorovatelnost pomýšlet nemohla. A vzhledem k jejímu slábnutí se do vizuálního dosahu už ani nedostane.

Podobný případ je i kometa C/2016 A6 (PanSTARRS). Ta byla objevena 13. ledna s jasností určenou na 21,0 mag. Ačkoliv prolétla perihelem již 6. listopadu 2015 (2,42 AU od Slunce), maximální jasnosti okolo 19 mag dosáhla až letos v únoru. To však na vizuální viditelnost pochopitelně nestačilo.

P/2016 A7 (PanSTARRS) je krátkoperiodická kometa, jež byla nalezena 14. ledna při jasnosti 21,5 mag. Tahle kometa bude nejblíže Slunci 6. dubna letošního roku ve vzdálenosti 1,99 AU od naší mateřské hvězdy. Maxima jasnosti dosáhne až v květnu, to však bude mít sotva 18 mag, takže ani zde nemůžeme počítat s vizuálně viditelnou kometou.

Zajímavější je situace týkající se vlasatice C/2016 A8 (LINEAR), objevené 14. ledna při jasnosti 20,1 mag. Při pohledu na orbitální elementy to nevypadá na nic zázračného, jak nám ale už celý podzim a zimu dokazuje kometa C/2014 S2 (PanSTARRS), opak může být pravdou. Kometa objevená dalekohledem SST totiž prolétne perihelem letos 30. srpna, a to ve vzdálenosti 1,89 AU od Slunce. Aktuální předpokládaná maximální jasnost je někde kolem 14 mag. Vzhledem k povaze komety (pravděpodobně jde o starší a již opotřebované těleso, které má za sebou mnoho průletů okolo Slunce) ovšem můžeme očekávat její "zážeh" v blízkosti Slunce a kometa nás může velmi příjemně překvapit i o několik magnitud vyšší jasností. Uvidíme, vizuální viditelnost tohoto objektu je takřka jistá.

Naopak hůře je na tom kometa P/2008 Y2 = P/2016 A9 = 335P/Gibbs. Ta byla znovuobjevena 10. ledna s jasností odhadnutou na 20,1 mag pozorovateli E. Schwabem a M. Michelim. Kometa se dostala do perihelu už 5. listopadu 2015, kdy se nacházela necelých 1,63 AU od Slunce. Dle efemeridy dosáhla maxima jasnosti na přelomu let 2015 a 2016, 19 mag ale není hodnota, která by kometě umožnila zařadit se mezi vizuálně viditelné objekty. Tedy alespoň pro tento návrat, kometa už totiž slábne.

První objevenou kometou druhé poloviny ledna se stala C/2016 B1 (NEOWISE). Ta byla nalezena 17. ledna při jasnosti 19,0 mag. Slunci bude nejblíže 4. prosince letošního roku, a to přibližně 3,23 AU daleko. Maximum jasnosti se sice posouvá až na květen 2017, na vizuální pozorovatelnost to ale i tak stačit nebude, kometa totiž dosáhne pouze 17 mag.

Kometa P/2006 G1 (McNaught) byla znovuobjevena 18. ledna s odhadovanou jasností 21,8 mag. V tomto návratu ji jako první zpozoroval havajský dalekohled PanSTARRS. Kometa obdržela v tomto návratu dočasné označení P/2016 B2, které poté vystřídalo definitivní 336P/McNaught. V perihelu kometa bude až 3. února 2017, a to ve vzdálenosti 2,78 AU od Slunce. Maxima jasnosti dosáhne nejspíše v červenci 2017. To bude mít přibližně 17 mag, kometa tím pádem zůstane mimo vizuální dosah.

Pomyslnou třešničkou na závěr je kometa P/2016 BA14 (PanSTARRS), jež byla objevena 22. ledna ještě jako asteroid při jasnosti 19,6 mag. Potvrzení kometární aktivity bylo hotovou senzací, kometa se totiž bude 22. března letošního roku nacházet pouze 9,2krát dále od Země než Měsíc. V astronomických jednotkách to je pouze 0,02 AU! To je třetí nejtěsnější setkání komety se Zemí v historii. Kometa by měla rapidně zjasňovat a toho času zjasnit až na 12 mag. Vizuálně by tím pádem měla být viditelná ve středních dalekohledech. Problémem ale bude Měsíc poblíž fáze úplňku a také extrémně rychlý pohyb po obloze, uspějí tedy patrně pouze zkušení pozorovatelé. Pro doplnění, kometa je pravděpodobně fragmentem komety 252P/LINEAR a perihelem prolétne o týden před setkáním se Zemí, tudíž 15. března letošního roku ve vzdálenosti necelých 1,01 AU od Slunce.