Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015

Kometární ohony a stopy hvězd

Předposlední měsíc roku 2015, listopad, se z hlediska nově nalezených komet docela podařil. Velké oblohové přehlídky zachytily celkem 6 komet, které před tímto měsícem ještě nikdy nebyly zpozorovány. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena což znamená, že katalog očíslovaných krátkoperiodických komet v sobě i nadále obsahuje 330 vlasatic. Chcete se o v listopadu objevených kometách dozvědět více? Pak pokračujte v čtení tohoto článku.

Listopad byl poněkud netradiční zejména v tom, že všechny v něm objevené komety si mezi sebe rozdělily pouze dvě observatoře, a to půl na půl. U tří nálezů se vyznamenal tradiční hledač komet, dalekohled PanSTARRS na Havaji. Další tři pak objevili pozorovatelé z observatoře Catalina Sky Survey. Čtyři komety byly vyhledány v první polovině měsíce a mají tak v označení písmeno V, s W pro druhou polovinu listopadu přišly do povědomí astronomů další dvě komety. Jedna kometa, která byla v listopadu objevena, má navíc i vcelku slušný potenciál do budoucna.

Začneme však jednou trochu vzdálenější kometou. Dne 2. listopadu byla při jasnosti 20,2 mag objevena kometa C/2015 V1 (PanSTARRS). Přísluním má proletět až 17. prosince 2017, a to ve vzdálenosti 4,27 AU od Slunce. Maximum jasnosti je v plánu už na říjen toho roku, kometa by v tu dobu mohla dosáhnout přibližně 15 mag. U nás bude na podzim 2017 pozorovatelná ve výborných pozorovacích podmínkách, je tedy možné, že se na chvíli octne i ve vizuálním dosahu.

Mnohem zajímavější kometou je ale C/2015 V2 (Johnson). Tu objevil J. A. Johnson z observatoře Catalina Sky Survey 3. listopadu a její jasnost odhadl na 17,1 mag. Kometa má být v perihelu 12. června 2017, kdy bude nějakých 1,64 AU daleko od Slunce. V červnu 2017 se taktéž přiblíží Zemi na zhruba 0,8 AU, což z ní udělá poměrně jasný objekt, jenž by mohl právě někdy na přelomu jara a léta toho roku dosáhnout jasnosti až 7 mag a stát se tak relativně snadným cílem i pro malé triedry. Pozorovací podmínky pro tuto kometu budou u nás skvělé, kometa se v době maximální jasnosti bude pohybovat v souhvězdí Pastýře (Boo) a později Panny (Vir), odkud se v průběhu července 2017 přesune do Hydry (Hya) a na jeho konci pak definitivně zmizí z naší oblohy. Kometa je od nás pozorovatelná i nyní (i když ještě není ve vizuálním dosahu), do maxima jasnosti ji z našich zeměpisných šířek uvidíme takřka nepřetržitě.

To kometa C/2015 V3 (PanSTARRS), objevená 2. listopadu při jasnosti 21,8 mag, je a i bude podstatně slabší. Perihelem prolétla již 24. listopadu letošního roku ve vzdálenosti 4,24 AU od Slunce a předpokládalo se, že někdy v tom čase dosáhne maxima jasnosti okolo 20 mag. Kometa však předvedla outburst a zjasnila na 18 mag, od té doby ale pozvolna slábne. Není vyloučeno, že se zjasnění bude opakovat, na vizuální viditelnost této komety to však nejspíše stačit nebude.

Dalším zásahem pro dalekohled PanSTARRS je kometa C/2015 V4 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 3. listopadu, když měla jasnost 20,4 mag. Nejblíže Slunci bude 25. srpna 2016, a to až 5,47 AU daleko. V maximu jasnosti by měla být až v březnu 2017, kdy dosáhne 19 mag, to jí ovšem na vizuální pozorovatelnost nepostačí.

Kometa C/2015 W1 (Gibbs) byla objevena 18. listopadu při jasnosti 18,7 mag A. R. Gibbsem z observatoře Catalina Sky Survey. Perihelem proletí 17. května 2016 ve vzdálenosti 2,23 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhne již v březnu, odhadovaných 17 mag ji však mezi vizuálně viditelné komety nezařadí.

Poslední kometa, která byla objevena v listopadu, je jako jediná z výčtu tohoto měsíce krátkoperiodická. Nese označení P/2015 W2 (Catalina) a objevili ji J. A. Johnson a G. J. Leonard z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost odhadli na 18,8 mag. Bylo zjištěno, že kometa proletěla přísluním již letos 30. září, kdy se nacházela 2,68 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti ale byla až na začátku prosince, dosáhla nějakých 18 mag, vizuálně viditelná tedy nebyla a vzhledem k tomu, že už začíná slábnout, se tato skutečnost minimálně v tomto návratu již ani nestane.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015, Kometa 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »