Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015

Kometární ohony a stopy hvězd

Předposlední měsíc roku 2015, listopad, se z hlediska nově nalezených komet docela podařil. Velké oblohové přehlídky zachytily celkem 6 komet, které před tímto měsícem ještě nikdy nebyly zpozorovány. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena což znamená, že katalog očíslovaných krátkoperiodických komet v sobě i nadále obsahuje 330 vlasatic. Chcete se o v listopadu objevených kometách dozvědět více? Pak pokračujte v čtení tohoto článku.

Listopad byl poněkud netradiční zejména v tom, že všechny v něm objevené komety si mezi sebe rozdělily pouze dvě observatoře, a to půl na půl. U tří nálezů se vyznamenal tradiční hledač komet, dalekohled PanSTARRS na Havaji. Další tři pak objevili pozorovatelé z observatoře Catalina Sky Survey. Čtyři komety byly vyhledány v první polovině měsíce a mají tak v označení písmeno V, s W pro druhou polovinu listopadu přišly do povědomí astronomů další dvě komety. Jedna kometa, která byla v listopadu objevena, má navíc i vcelku slušný potenciál do budoucna.

Začneme však jednou trochu vzdálenější kometou. Dne 2. listopadu byla při jasnosti 20,2 mag objevena kometa C/2015 V1 (PanSTARRS). Přísluním má proletět až 17. prosince 2017, a to ve vzdálenosti 4,27 AU od Slunce. Maximum jasnosti je v plánu už na říjen toho roku, kometa by v tu dobu mohla dosáhnout přibližně 15 mag. U nás bude na podzim 2017 pozorovatelná ve výborných pozorovacích podmínkách, je tedy možné, že se na chvíli octne i ve vizuálním dosahu.

Mnohem zajímavější kometou je ale C/2015 V2 (Johnson). Tu objevil J. A. Johnson z observatoře Catalina Sky Survey 3. listopadu a její jasnost odhadl na 17,1 mag. Kometa má být v perihelu 12. června 2017, kdy bude nějakých 1,64 AU daleko od Slunce. V červnu 2017 se taktéž přiblíží Zemi na zhruba 0,8 AU, což z ní udělá poměrně jasný objekt, jenž by mohl právě někdy na přelomu jara a léta toho roku dosáhnout jasnosti až 7 mag a stát se tak relativně snadným cílem i pro malé triedry. Pozorovací podmínky pro tuto kometu budou u nás skvělé, kometa se v době maximální jasnosti bude pohybovat v souhvězdí Pastýře (Boo) a později Panny (Vir), odkud se v průběhu července 2017 přesune do Hydry (Hya) a na jeho konci pak definitivně zmizí z naší oblohy. Kometa je od nás pozorovatelná i nyní (i když ještě není ve vizuálním dosahu), do maxima jasnosti ji z našich zeměpisných šířek uvidíme takřka nepřetržitě.

To kometa C/2015 V3 (PanSTARRS), objevená 2. listopadu při jasnosti 21,8 mag, je a i bude podstatně slabší. Perihelem prolétla již 24. listopadu letošního roku ve vzdálenosti 4,24 AU od Slunce a předpokládalo se, že někdy v tom čase dosáhne maxima jasnosti okolo 20 mag. Kometa však předvedla outburst a zjasnila na 18 mag, od té doby ale pozvolna slábne. Není vyloučeno, že se zjasnění bude opakovat, na vizuální viditelnost této komety to však nejspíše stačit nebude.

Dalším zásahem pro dalekohled PanSTARRS je kometa C/2015 V4 (PanSTARRS). Ta byla nalezena 3. listopadu, když měla jasnost 20,4 mag. Nejblíže Slunci bude 25. srpna 2016, a to až 5,47 AU daleko. V maximu jasnosti by měla být až v březnu 2017, kdy dosáhne 19 mag, to jí ovšem na vizuální pozorovatelnost nepostačí.

Kometa C/2015 W1 (Gibbs) byla objevena 18. listopadu při jasnosti 18,7 mag A. R. Gibbsem z observatoře Catalina Sky Survey. Perihelem proletí 17. května 2016 ve vzdálenosti 2,23 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhne již v březnu, odhadovaných 17 mag ji však mezi vizuálně viditelné komety nezařadí.

Poslední kometa, která byla objevena v listopadu, je jako jediná z výčtu tohoto měsíce krátkoperiodická. Nese označení P/2015 W2 (Catalina) a objevili ji J. A. Johnson a G. J. Leonard z observatoře Catalina Sky Survey. Jasnost odhadli na 18,8 mag. Bylo zjištěno, že kometa proletěla přísluním již letos 30. září, kdy se nacházela 2,68 AU daleko od Slunce. V maximu jasnosti ale byla až na začátku prosince, dosáhla nějakých 18 mag, vizuálně viditelná tedy nebyla a vzhledem k tomu, že už začíná slábnout, se tato skutečnost minimálně v tomto návratu již ani nestane.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Komety 2015, Kometa 


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »