Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety v říjnu 2015

Kometa C/2006 M4 (SWAN) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Měsíc říjen byl na nově nalezené komety úspěšný. Bylo potvrzeno celkem 6 nových objevů, ačkoliv dva objekty se nejprve projevovaly asteroidálně a až posléze byla zjištěna jejich pravá kometární podstata. Další dvě komety pak byly znovuobjeveny. Chcete se o kometách, jež mají v názvu, ať už trvale, či jen provizorně, písmena T a U, dozvědět více? Více se dozvíte ve článku.

Vzhledem k aktuálnímu postavení úplňků v kalendáři je takřka jasné, že v případě nově objevených komet bude bodovat první polovina jednotlivých měsíců. To se potvrdilo i v říjnu. Do 15. dne v měsíci bylo objeveno hned 6 nových komet a 1 další byla znovuobjevena. Na druhou polovinu měsíce pak zbylo již pouze znovuobjevení komety P/1999 V1 (Catalina). V nalézání komet měl v říjnu opět hlavní podíl havajský teleskop PanSTARRS, který objevil, respektive spoluobjevil, hned 4 z 6 komet. Na jedné z nich se pak podílí s observatoří Mount Lemmon Survey. Zabodovali i další havajští pozorovatelé Sheppard s Tholenem. Velkou zajímavostí je to, že po takřka tříletém půstu, který věnoval na stavbu a konfiguraci nového dalekohledu SST, se prosadil i z minulosti velmi známý projekt LINEAR. O znovuobjevení se jednou zasloužil opět dalekohled PanSTARRS, v druhém případě zaznamenala úspěch maďarská observatoř Konkoly.

Podle označení začínáme i končíme právě kometou znovuobjevenou. Kometa P/2003 WC7 (LINEAR-Catalina) byla poprvé pozorována ve svém druhém návratu 10. října, kdy ji při jasnosti 19,7 mag nalezl dalekohled PanSTARRS. Provizorní označení P/2015 T1 se velmi rychle změnilo na definitivní s číslem 329 v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, které zní 329P/LINEAR-Catalina. Kometa perihelem již prolétla, a to letos 5. prosince, kdy se nacházela přibližně 1,66 AU od Slunce. Nicméně vzhledem k tomu, že bývá nejjasnější až po průletu perihelem, můžeme očekávat maximum jasnosti v lednu, kdy zjasní nejspíše k 15 mag a dostane se tak na hranu vizuální viditelnosti. Výhodu k případnému spatření dalekohledy s průměrem objektivu okolo 40 cm budeme mít my, pozorovatelé ze severní polokoule, kometa totiž bude v době svého největšího jasu v souhvězdí Býka (Tau).

Kometa C/2015 T2 (PanSTARRS) byla nalezena 9. října s jasností 21,8 mag. Perihelem má proletět až 21. května 2017, a to v poměrně velké vzdálenosti 6,93 AU od Slunce. Maximum jasnosti si odbude již na přelomu let 2016 a 2017, nebude však jasnější než 20 mag, kvůli čemuž se do vizuálního dosahu nedostane.

Další kometa nalezená dalekohledem PanSTARRS je tentokrát krátkoperiodická. Označení dostala P/2015 T3 (PanSTARRS) a Slunci byla nejblíže již 21. prosince 2014, a to nějakých 2,13 AU daleko. Objevena byla 13. října při jasnosti 20,9 mag, maximum jasnosti, které dle všeho proběhlo už v červenci 2014, mělo nejspíše hodnotu kolem 19 mag. Vizuálně tedy viditelná nikdy nebyla a vzhledem k jejímu současnému slábnutí už minimálně v tomto návratu ani nebude.

O trochu zajímavější je kometa C/2015 T4 (PanSTARRS). Ta byla objevena 14. října, když měla jasnost 19,2 mag. V přísluní bude pravděpodobně 18. června 2016, to se bude nacházet nějakých 2,30 AU daleko od Slunce. Nejjasnější bude asi až v červenci, kdy zjasní na 16 mag. To je jen lehce pod vizuálním dosahem, kometa tedy může překvapit a být viditelná i v amatérských dalekohledech. My u toho ale nebudeme, objekt totiž bude v tu dobu utopený hluboko na jižní obloze.

To kometa C/2015 T5 (Sheppard-Tholen) asi příliš nepotěší nikoho kromě objevitelů a statistiků. Pro pozorovatele z Mauna Kea je to totiž teprve druhá (Sheppard), respektive dokonce první (Tholen) objevená kometa v životě. Nalezli ji 13. října při jasnosti 21,6 mag. Do perihelu se dostane podle aktuálních výpočtů 5. února 2016, kdy se bude nacházet vysoce úctyhodných 9,33 AU od Slunce, díky čemuž se dostane do první desítky komet s nejvzdálenějším známým přísluním. Na jasnosti jí to ale příliš nepřidá. V maximu (21 mag) bude asi někdy na podzim 2016, její vizuální pozorování jsou naprosto vyloučena.

Kometa P/2015 TO19 (Lemmon-PanSTARRS) byla objevena zprvu jako těleso s planetkovým vzhledem, stalo se tak 13. října, a to s jasností 20,4 mag. Objevitelem byla observatoř Mount Lemmon Survey. O několik nocí později ale zpozorovali pracovníci obsluhující dalekohled PanSTARRS kometární aktivitu, a tím byl prokázán kometární původ tělesa. Ta proletí perihelem 6. března 2016, a to ve vzdálenosti 2,93 AU od Slunce. V maximu jasnosti byla již letos v listopadu, dosáhla pouze 19 mag. V těchto dnech už slábne, tak tomu bude i nadále. Vizuálně pozorována tím pádem nebyla, není a ani nebude.

Podobný osud objevu postihl i kometu C/2015 TQ209 (LINEAR), jež se stala první kometou nalezenou přes nový dalekohled Space Surveillance Telescope, který je využíván projektem LINEAR k vyhledávání blízkozemních asteroidů. Zároveň to je taky první kometa nesoucí název LINEAR od velmi známé C/2012 X1 (LINEAR), jasné komety, která prodělala velký outburst v roce 2013.
Kometa C/2015 TQ209 (LINEAR) byla objevena 10. října při jasnosti 19,2 mag, a jako těleso zdánlivě planetkového vzhledu, bez kometární aktivity. Že se jedná ve skutečnosti o kometu zjistil 23. října H. Sato (Tokio, Japonsko) pomocí 51cm dálkově ovládaného dalekohledu v Siding Spring v Austrálii. Na snímcích si povšiml silně kondenzované komy o průměru 10". 
Kometa prolétne perihelem 27. srpna 2016, a to ve vzdálenosti 1,41 AU od Slunce. Vzdálenost to je zajímavá a předpokládaná maximální jasnost v čase okolo perihelu kolem 13 mag naznačuje, že kometa vizuálně viditelným objektem takřka jistě bude. V tomto případě to ale není až tak jednoduché, geometrie současného návratu komety je tak nepříznivá, že kometa bude v maximu jasnosti nepozorovatelná, protože bude příliš blízko Slunci. V tomto případě nám tedy štěstí přát nebude.

Jubilejní 330. kometou, která zakotvila v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet, se stala P/1999 V1 = P/2015 U1 = 330P/Catalina. Kometu znovuobjevil Krisztián Sárneczky z maďarské observatoře Konkoly, stalo se tak 22. října s jasností 19,7 mag. V jejím aktuálním návratu prolétne přísluním 29. srpna 2016, a to ve vzdálenosti 2,95 AU od Slunce. V maximu jasnosti bude až v únoru 2017, více než 17 mag ale mít nebude, s její vizuální viditelností tedy počítat nemůžeme.




O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »