Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Ohlédnutí za misí Rosetta v brněnském planetáriu

Evropská kosmická agentura plánuje družici Rosetta poslat na povrch komety 67P Churyumov-Gerasimenko 30. září 2016.
Autor: ESA.

Hvězdárna a planetárium Brno uveden jen pár hodin po plánovaném dosednutí sondy Rosetta na povrch jádra komety Churyumov-Gerasimenko stejnojmenné představení pro digitální planetária. Nejen, že se ohlédne za revoluční misí, ale nabídne divákům unikátní vědecké vizualizace, dosud neviděné v České republice. Premiéra představení je 30. září 2016 o Noci vědců.

Video: Teaser k fulldomovému filmu Rosetta
(Hvězdárna a planetárium Brno)

;

Hvězdárna a planetárium Brno je nadšená, že může tohle představení v české premiéře uvést právě o letošní Noci vědců. Show Rosetta vzniklo v produkční dílně Fulldome Film Society spolu s kijevským planetáriem a společností Atmasfera360. My jsme přidali český překlad. Krásná podívaná je věnována nejen vesmírné výpravě Rosetta a přistávacího pouzdra Philae, ale také nejkrásnějším objektům Sluneční soustavy – kometám.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Diváci představení se stanou součástí příběhu, který před několika desetiletími začal vyprávět Klim Churyumov a Svetlana Gerasimenko. Je to příběh o původu Sluneční soustavy a života na Zemi. Budou sledovat desetiletou výpravu meziplanetární laboratoři Rosetta, spolu s pouzdrem Philae virtuálně přistanou na povrchu jádra komety Churyumov-Gerasimenko.

V roce 1969 jsme se Světlanou Gerasimenkovou spatřili novou kometu jako malou nenápadnou tečku na fotografické desce. Díky novým technologiím a nadaným vědcům se dnes můžeme vydat na procházku po povrchu skutečné komety. Já i Světlana Gerasimenková jsme rádi, že se kometa, kterou jsme objevili, stala novou „Rosettskou deskou“, mimořádným klíčem k odhalení jednoho z největších tajemství přírody – zrození Sluneční soustavy.

Klim Churymov

Na českém znění představení Rosetta spolupracovali Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl, Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno a Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Přeložil Tomáš Chaloupka. České znění namluvil Petr Štěpán a Karel Mišurec. Představení Rosetta bude v premiéře uvedeno v pátek 30. září, později bude uváděno během speciálních příležitostí.

Nejkřehčí objekty Sluneční soustavy

I když astronomové dlouhou dobu považovali komety za horké výpary vznášející se vysoko v zemské atmosféře, od roku 1577 bylo zřejmé, že představují skutečná vesmírná tělesa. Tycho Brahe totiž na základě analýzy pozorování výjimečně nápadné vlasatice došel k názoru, že se pohybovala za dráhou Měsíce.

Dnes víme, že „srdce“ každé vlasatice tvoří jádro, které vypadá jako neforemná „sněhová koule“ o velikosti několika kilometrů, s povrchem zbrázděným puklinami i krátery a tlustou vrstvou temného prachu. Většina hmoty kometárního jádra ale představuje směs vody, oxidu uhličitého a prachových částic s příměsí nejrůznějších organických sloučenin.

Jakmile se takové jádro přiblíží ke Slunci, začne se z jeho povrchu uvolňovat plyn i prach, který přechodně vytvoří velmi řídkou atmosféru o velikosti od stovek tisíc až do několika desítek milionů kilometrů. Tato dočasná obálka je nasvětlena Sluncem a na obloze tak vykreslí kometu.

Každý rok jsou na nebi velkým dalekohledem pozorovatelné zhruba dvě desítky velmi slabých komet, zhruba jednou do roka dostaneme příležitost zahlédnout nápadnější vlasatici na vlastní oči i menším astronomickým přístrojem. Pouze několikrát za život dostaneme příležitost sledovat skutečnou vlasatici s chvostem táhnoucím se přes polovinu oblohy. Obyvatelé České republiky si mohou vzpomenout na Hyakutake z roku 1996 a Hale-Bopp v roce 1997.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Modul Philae nalezen!
[2] Noc vědců 2016 v Česku

Převzato: Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: 67P/Churyumov-Gerasimenko, Noc vědců 2016, Hvězdárna a planetárium Brno, Sonda Rosetta


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »