Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Planetka Ida se svým měsíčkem. Autor: NASA.
Planetka Ida se svým měsíčkem.
Autor: NASA.
Poslední květnový den tohoto roku prolétne okolo Země planetka s označením (285263) 1998 QE2. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 22:59 SELČ, kdy bude planetka vzdálená 5,8 milionů kilometrů, tedy asi 15x dále než okolo Země obíhá náš Měsíc. Planetka má průměr asi 2,7 km. Setkání s takto velkým tělesem v této vzdálenosti ale není nijak vzácný jev, naposledy k něčemu podobnému došlo v prosinci loňského roku, kdy okolo Země prolétla 18x dále než Měsíc planetka Toutatis o rozměrech 4,5 x 2 km.

Planetka 1998 QE2 byla objevena 19. srpna 1998 pomocí dalekohledu automatizované prohlídky oblohy LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research), který stojí v Novém Mexiku v USA. Obíhá okolo Slunce s periodou 3,77 let, se Zemí se ale potkává jen zřídka (jednou za 3,77 let se sice přiblíží k zemské dráze, na to, aby došlo k blízkému setkání se Zemí, je ale třeba, aby se i naše planeta nacházela v tom správném bodě své dráhy). Naposledy se ve srovnatelné vzdálenosti prosmýkla okolo Země v roce 1975 a k příštímu blízkému setkání dojde až v roce 2119 (v obou případech to bylo/bude asi 30x dále než Měsíc).

Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země. Autor: NASA.
Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země.
Autor: NASA.
Během letošního, ani během budoucích přiblížení k Zemi, které lze dostatečně přesně předpovědět na zhruba 200 let dopředu, srážka této planetky se Zemí nehrozí. Ačkoliv dráhu žádné planetky neznáme nikdy „absolutně“ přesně, nejistota polohy při tomto průletu bude pouhých 200 km (což při dané vzdálenosti průletu představuje nejistotu 0,003 %). Planetka při nejtěsnějším přiblížení poletí vůči Zemi rychlostí 10,6 km/s.

O této planetce toho zatím mnoho nevíme (což ale neznamená, že by byla záhadná, jak se objevuje v některých médiích). Planetka byla pozorována v roce 2009 pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu. Z těchto pozorování se ukázalo, že odrazivost povrchu (tzv. albedo) je asi 6 %. Je tedy možné, že se jedná buď o vyhaslé jádro komety, nebo o planetku složenou z materiálů bohatých na uhlík a jeho sloučeniny (rozhodně ne ovšem mazlavé…).

Planetka je již nyní pozorovatelná optickými dalekohledy z jižní polokoule. Z těchto pozorování se již podařilo určit periodu rotace, jejíž předběžná hodnota je 5,3 hodiny. Nejdůležitější pozorování jsou ale naplánována na období okolo těsného průletu a několik dní po něm, kdy bude planetka pozorována pomocí radarových antén z USA, konkrétně antény Goldstone o průměru 70 m a Arecibo o průměru 305 m. Tyto radary by mohly na povrchu planetky rozlišit podrobnosti o velikostech až 3,75 m.

Z ČR začne být tato planetka pozorovatelná až několik dní po průletu, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vah a poté Hadonoše. Nepůjde ale o žádné velkolepé představení, které si užijí i běžní laici – planetka bude mít okolo 11. magnitudy, proto k jejímu spatření bude třeba se vybavit spíše již středně velkým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 15 cm.

Planetky této velikosti se srážejí se Zemí v průměru jednou za několik milionů let. Srážka Země s takto velkým tělesem by s určitostí znamenala konec lidské civilizace. Nebyl by ale vyhlazen veškerý život. Ostatně ani desetikilometrová planetka, která se srazila se Zemí na konci druhohor a které je připisováno vyhynutí dinosaurů, nevyhladila život na Zemi úplně, čehož je naše existence důkazem.

Zdroje:
[1] www.jpl.nasa.gov
[2] echo.jpl.nasa.gov/asteroids/1998QE2/1998QE2_planning.html
[3] ssd.jpl.nasa.gov




O autorovi

Štítky: 1998 QE2, Planetka


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »