Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Perseverance – první „kroky“ na povrchu rudé planety

Perseverance – první „kroky“ na povrchu rudé planety

Počítačová grafika roveru Perseverance na povrchu Marsu
Autor: NASA

Vědecká pojízdná laboratoř NASA s názvem Perseverance (Vytrvalost), která byla vypuštěna k Marsu 30. 7. 2020, zahájila 18. 2. 2021 přímo z příletové dráhy (bez navedení na parkovací oběžnou dráhu) přistávací manévr s cílem dosednout v oblasti kráteru Jezero. Přistávací manévr proběhl úspěšně, když „létající jeřáb“ posadil rover Perseverance poblíž předpokládaného místa jako doposud nejtěžší výzkumné zařízení na povrchu Marsu (hmotnost 1 025 kg).

Vědci jsou přesvědčeni, že kráter byl před více než třemi miliardami roků zaplaven vodou. Jedním z cílů mise je sesbírat v oblasti výzkumu zajímavé vzorky hornin, které budou zanechány na povrchu a při další misi převezeny na Zemi. Teoretický plán předpokládá zhruba jízdu v délce 35 km rozvrženou do dvou fází mise: „Jezero“ a „mimo Jezero“. Plánovaná životnost roveru je minimálně jeden marsovský rok (tj. 687 pozemských dnů), předpokládá se však, že bude mnohonásobně překročena, snad až do roku 2028. Jak už bylo uvedeno výše, současný plán předpokládá dvě etapy odběru vzorků a jejich uložení v ampulích na označených místech. Perseverance uschová zhruba 10 ampulí zajímavé horniny a kamenů někde v oblasti kráteru Jezero a dalších 28 vzorků mimo kráter.

Pojízdná laboratoř se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme studovat povrch, který by byl byť jen z části takto starý. V mnoha ohledech tak putujeme strojem času a můžeme spatřit krajinu, jaká se nacházela i na naší planetě, když byla Země ještě mladá.

Kráter Jezero se nachází na západním okraji impaktní struktury Isidis a má průměr přibližně 50 km. Je vyplněn jezerními sedimenty a na západním a severním okraji se dochovaly i rozsáhlé říční delty. Patrná jsou také říční údolí, kterými voda do kráteru přitékala a kterým kráter opouštěla. Sedimentární záznam spadá do období před 4,1 až 3,7 miliardy let (může odpovídat epizodě pozdního velkého bombardování).

První metry projížďky roveru Perseverance po povrchu Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
První metry projížďky roveru Perseverance po povrchu Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech
Čtvrtého března 2021 se dal robotický průzkumník Perseverance poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. Během úvodního manévru, který měl prověřit správnost fungování systémů, vozítko vybavené šesti koly popojelo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Manévr trval asi 33 minut. Připojená fotografie byla pořízena pomocí systému kamer Hazard Avoidance Cameras (Hazcams).

Rover má být schopen urazit až 200 metrů za jeden marsovský den. Bude se pohybovat pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na rudé planetě.

Astronomové očekávají nalezení množství lákavých kamenných útvarů v kráteru, které snad budou obsahovat záznam pradávné biologické aktivity. Mezi útvary, co vypadají na satelitních snímcích jako říční delta, což je struktura vytvořená z naplavenin bahna a nánosů písku uložených řekou vtékající do širokého zásobníku vody, bude mnoho zajímavých útvarů k detailnímu výzkumu. V případě kráteru Jezero byla tato široká nádrž velmi pravděpodobně dlouho zaplavena vodou.

Mezi prvními přístroji, které již byly uvedeny do provozu, je i SuperCam. Našli bychom jej na hlavě vozítka a jeho senzor dokáže provést analýzu ke studiu marsovské geologie. Informace pak pomohou vědcům rozhodnout, které kameny by měl rover podrobněji prozkoumat dalšími přístroji ve snaze najít stopy dávného mikrobiálního života. Kamera SuperCam je složitý laserový přístroj, jehož pulsy míří na zkoumané kameny a regolit na povrchu Marsu. Senzory jeho spektrometru pak sledují a analyzují laserovým paprskem odpařený materiál a určují jeho složení. Součástí přístroje je i mikrofon, který nahrává zvuky dopadu pulsů laserových paprsků na zkoumaný materiál.

Jedním z přístrojů ve výbavě roveru Perseverance je na jeho „palubě“ i pozoruhodný autonomní vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), který přistál na Marsu připevněný na „břiše“ roveru. Vrtulník o hmotnosti 1,8 kg stráví připevněný na roveru zhruba dva měsíce a ze zdroje roveru si bude doplňovat energii. Posléze bude uvolněn a absolvuje první krátkodobé zkušební lety. Podle posledních zpráv je zařízení v pořádku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mars.nasa.gov
[2] mars.nasa.gov
[3] space.com
[4] mars.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kráter Jezero, Rover Perseverance, Planeta Mars


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »