Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podívejte se na planetku Toutatis

Podívejte se na planetku Toutatis

Radarové snímky planetky Toutatis Autor: Steve Ostro, JPL
Radarové snímky planetky Toutatis
Autor: Steve Ostro, JPL
V polovině prosince nás čeká relativně blízké setkání s blízkozemní planetkou Toutatis (4179). Její dráha ve Sluneční soustavě je dobře známa, takže víme, že se této planetky nemusíme obávat. Při jejím blízkém průletu kolem Země bude jasná natolik, že bude pohodlně pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetku Toutatis objevil C. Pollas spolu s J. D. Mulhollandem a A. Maurym 4.1.1989 z observatoře Caussols v jižní Francii. Později byly dohledány i starší pozorování této planetky, z let 1976 a 1934. Planetka byla pojmenována po Galském bohovi, ochránci kmene. Pořadové číslo dostala 4179. Jde o blízkozemní planetku typu Apollo. Je to skupina planetek, které se přibližují k Zemi, mají oběžné doby delší, než jeden rok a nejbližší bod dráhy kolem Slunce (perihel) je uvnitř dráhy Země. Název skupiny je odvozen od jména první objevené planetky tohoto typu.

Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky). Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky).
Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis je zařazena mezi potenciálně nebezpečné planetky, které se mohou velmi přiblížit k naší planetě. Pozorování a výpočty dráhy ukázaly, že nás tato planetka v nejbližších staletích neohrozí. Toutatis obíhá kolem Slunce s periodou téměř přesně 4 roky.

Planetka se k Zemi přibližuje natolik, že je vhodným cílem pro radarová pozorování. I letos by se na ní měl obrátit radioteleskop v Goldstone, USA. Z dřívějších radarových pozorování se ukázalo, že planetka má velice nepravidelný, protáhlý tvar o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9km.

Toutatis je již nyní vizuálně pozorovatelný středně velkými dalekohledy. Na planetku se zaměřil i český robotický dalekohled FRAM v Argentině. Jasnější 12. hvězdné velikosti bude planetka v období od 8. 12. do 31. 12. 2012. V této době by měla být pohodlně v dosahu malých dalekohledů o průměru objektivu okolo 10cm. Pro pozorování bude vhodné vyhledat místo mimo města, kde není obloha tolik přesvětlená od umělého osvětlení.

K největšímu přiblížení planetky k Zemi dojde 12. 12. 2012 ve vzdálenosti 0,046 AU (6,9 milionů km). To je přibližně osmnáctinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Nejvyšší jasnosti dosáhne planetka o pár dní později, konkrétně 16. 12. Tento den bude mít jasnost 10,5mag. Od začátku do konce prosince projde Toutatis velkou částí oblohy. Bude se pohybovat souhvězdími Kozoroha, Vodnáře, Ryb, Velryby, Berana , Býka a Blíženců. Letošní přiblížení planetky Toutatis bude dobře pozorovatelné i ze střední Evropy (pokud to počasí dovolí).

V době největšího přiblížení k Zemi se bude planetka po obloze pohybovat poměrně rychle, něco málo přes 20 úhlových minut za hodinu. Za hodinu se tedy planetka posune o dvě třetiny úhlového průměru Měsíce. Proto bude potřebné najít, nebo v PC planetáriu vygenerovat vhodné vyhledávací mapky, které budou klíčové pro nalezení a identifikaci planetky na noční obloze.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center
[2] JPL Horizons (efemeridy)
[3] Snímky planetky od NASA
[4] Dráha planetky ve Sluneční soustavě




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Asteroid, Toutatis, Blízkozemní planetka


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »