Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární záře na Jupiteru v novém světle

Polární záře na Jupiteru v novém světle

Infračervený pohled na Jupiter s polární září ve výřezu
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI

Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST. 

Polární záře vznikají, když nabité částice s vysokou energií naráží do částic plynu v atmosféře planety. Také na Jupiteru se nachází v okolí pólů, kam jsou částice svedeny magnetickým polem. Zdejší polární záře jsou však nejen mohutnější svou velikostí, ale i energií.

Polární záři na Jupiteru zde vidíme jako jasné oblouky a skvrny. Povrch oblak je tmavý. Vidíme změny v řádu minut. Autor: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Nichols (University of Leicester), M. Zamani (ESA/Webb)
Polární záři na Jupiteru zde vidíme jako jasné oblouky a skvrny. Povrch oblak je tmavý. Vidíme změny v řádu minut.
Autor: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Nichols (University of Leicester), M. Zamani (ESA/Webb)

Zajímavostí je, že polární záře na Jupiteru nevznikají stejným způsobem jako na Zemi. Zatímco u nás je jejich hlavním zdrojem sluneční vítr, u Jupiteru hraje roli také interakce s měsícem Io, který chrlí do okolí proudy nabitých částic které pak zachytí Jupiterovo silné magnetické pole.

Vědci použili Webbův infračervený přístroj NIRCam, aby podrobně sledovali záření na pólech největší planety Sluneční soustavy. Díky vysoké citlivosti a rozlišení teleskopu mohli poprvé detailně zmapovat, jak se polární záře na Jupiteru vyvíjí nejen v čase, ale i v prostoru. Očekávaly se nějaké pomalejší změny v aurorálním oválu, ale ukázalo se, že jsou velmi rychlé, někdy i během jediné sekundy.

Dalším objevem byly velké variace výskytu tříatomového iontu vodíku (H3+) a hlavně rozdíl v jasu polárních září v infračerveném a ultrafialovém oboru spektra. Vědci totiž mají unikátní možnost pozorovat simultánně s JWST i HST a právě pomocí Hubbleova teleskopu se podívali na Jupiter v UV spektru. A rozdíly v jasu některých míst by šlo vysvětlit jedině výskytem velkého množství nízkoenergetických částic, ovšem skutečný důvod je zatím záhadou.

Vpravo vidíme Jupiter v infračerveném oboru s oblaky tmavě modré a bílé barvy s bouřemi načervenalých odstínů. Ve výřezu vidíme detail polární záře z 25. 12. 2023 Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Ricardo Hueso (UPV), Imke de Pater (UC Berkeley), Thierry Fouchet (Observator
Vpravo vidíme Jupiter v infračerveném oboru s oblaky tmavě modré a bílé barvy s bouřemi načervenalých odstínů. Ve výřezu vidíme detail polární záře z 25. 12. 2023
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Ricardo Hueso (UPV), Imke de Pater (UC Berkeley), Thierry Fouchet (Observator

Závěry výzkumu jsou součástí širšího projektu, který zkoumá klima, chemii a dynamiku velkých planet. Teleskop Jamese Webba tím potvrzuje svou roli jako průlomového nástroje, který umožňuje odhalit detaily, jaké byly dosud nedostupné i těm nejvýkonnějším přístrojům ve vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jupiter, Polární záře, Jwst


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »