Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární záře na Jupiteru v novém světle

Polární záře na Jupiteru v novém světle

Infračervený pohled na Jupiter s polární září ve výřezu
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI

Vědcům se díky vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podařilo poprvé detailně zachytit, jak se záhadné záře na pólech obří planety mění v čase i prostoru. Zdejší polární záře jsou mnohem silnější než na Zemi. Způsobuje je nejen interakce magnetosféry Jupiteru se slunečním větrem, ale také s nabitými částicemi uvolněnými sopečnou činností z měsíce Io. Překvapivě se ukázalo, že jsou jinak jasné v infračerveném oboru, kde pozoroval JWST a v ultrafialovém, kde současně pozoroval HST. 

Polární záře vznikají, když nabité částice s vysokou energií naráží do částic plynu v atmosféře planety. Také na Jupiteru se nachází v okolí pólů, kam jsou částice svedeny magnetickým polem. Zdejší polární záře jsou však nejen mohutnější svou velikostí, ale i energií.

Polární záři na Jupiteru zde vidíme jako jasné oblouky a skvrny. Povrch oblak je tmavý. Vidíme změny v řádu minut. Autor: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Nichols (University of Leicester), M. Zamani (ESA/Webb)
Polární záři na Jupiteru zde vidíme jako jasné oblouky a skvrny. Povrch oblak je tmavý. Vidíme změny v řádu minut.
Autor: ESA/Webb, NASA, CSA, J. Nichols (University of Leicester), M. Zamani (ESA/Webb)

Zajímavostí je, že polární záře na Jupiteru nevznikají stejným způsobem jako na Zemi. Zatímco u nás je jejich hlavním zdrojem sluneční vítr, u Jupiteru hraje roli také interakce s měsícem Io, který chrlí do okolí proudy nabitých částic které pak zachytí Jupiterovo silné magnetické pole.

Vědci použili Webbův infračervený přístroj NIRCam, aby podrobně sledovali záření na pólech největší planety Sluneční soustavy. Díky vysoké citlivosti a rozlišení teleskopu mohli poprvé detailně zmapovat, jak se polární záře na Jupiteru vyvíjí nejen v čase, ale i v prostoru. Očekávaly se nějaké pomalejší změny v aurorálním oválu, ale ukázalo se, že jsou velmi rychlé, někdy i během jediné sekundy.

Dalším objevem byly velké variace výskytu tříatomového iontu vodíku (H3+) a hlavně rozdíl v jasu polárních září v infračerveném a ultrafialovém oboru spektra. Vědci totiž mají unikátní možnost pozorovat simultánně s JWST i HST a právě pomocí Hubbleova teleskopu se podívali na Jupiter v UV spektru. A rozdíly v jasu některých míst by šlo vysvětlit jedině výskytem velkého množství nízkoenergetických částic, ovšem skutečný důvod je zatím záhadou.

Vpravo vidíme Jupiter v infračerveném oboru s oblaky tmavě modré a bílé barvy s bouřemi načervenalých odstínů. Ve výřezu vidíme detail polární záře z 25. 12. 2023 Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Ricardo Hueso (UPV), Imke de Pater (UC Berkeley), Thierry Fouchet (Observator
Vpravo vidíme Jupiter v infračerveném oboru s oblaky tmavě modré a bílé barvy s bouřemi načervenalých odstínů. Ve výřezu vidíme detail polární záře z 25. 12. 2023
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Ricardo Hueso (UPV), Imke de Pater (UC Berkeley), Thierry Fouchet (Observator

Závěry výzkumu jsou součástí širšího projektu, který zkoumá klima, chemii a dynamiku velkých planet. Teleskop Jamese Webba tím potvrzuje svou roli jako průlomového nástroje, který umožňuje odhalit detaily, jaké byly dosud nedostupné i těm nejvýkonnějším přístrojům ve vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jupiter, Polární záře, Jwst


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »