Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru!

Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru!

Jules Verne - Ze Země na Měsíc
Autor: Georges Méliès

Český rozhlas Dvojka se pokusí o skoro nemožné: živě vysílanou hru na motivy románu Julese Verna Ze Země na Měsíc pošle v reálném čase do vesmíru tak, abyste mohli poslouchat její odražený signál z Měsíce! Už tuto neděli ve 20 hodin.

Francouzský spisovatel sci-fi Jules Verne byl velký snílek. Přesto si asi nikdy nepomyslel, že by se jeho hrdinové dostali na Měsíc i ve skutečnosti. Vždyť svůj román Ze Země na Měsíc psal ve století páry, 104 let před tím, než se na Měsíc poprvé dostal člověk. V neděli 16. září 2018 na Měsíc Vernovi hrdinové skutečně poletí, a to díky Českému rozhlasu Dvojka.

 


Živě hraná rozhlasová hra bude totiž poprvé v historii přenášena na Měsíc a to v reálném čase. Poslouchat ji tímto unikátním způsobem budou moci všichni radioamatéři, kteří na to mají vybavení. Ostatní zájemci zaslechnou signál z Měsíce přímo ve vysílání Českého rozhlasu 16. září po 20:00.

Umí to málokdo

Lidi, kteří v České republice dokáží vyslat k Měsíci rozhlasové vysílání prostřednictvím radiové vlny tak silné, aby její odraz byl poslouchatelný, byste spočítali na prstech jedné ruky. Nejlepší vybavení má Zdeněk Samek a na zahradě svého domku nedaleko Prahy si postavil obří anténu o průměru 10 metrů. Ta dokáže vyslat k Měsíci radiové vlny na frekvenci 1296 MHz.

Tato anténa bude vysílat hru na oblohu do prostoru o průměru 7 měsíčních úplňků. Od Měsíce se odrazí asi 15 % signálu, a kvůli obrovské vzdálenosti se na Zemi signál vrátí v podstatně zhoršené kvalitě. Protože jedna anténa nedokáže zároveň vysílat a přijímat, bude signál z Měsíce přijímat František Střihavka pracující s radioteleskopem Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd v Panské Vsi.

Radioamatéři světa, zbystřete

Abychom lépe přiblížili kosmické vzdálenosti: Měsíc v tu chvíli bude od Země vzdálen přes 397 000 kilometrů. Celkovou vzdálenost tam a zpět, tedy cca 794 000 kilometrů urazí signál za zhruba 2,5 sekundy. Z tohoto důvodu hru uslyšíte s mírným zpožděním. Poslouchat mohou všichni radioamatéři na světě, kteří mají v tu chvíli Měsíc nad obzorem. Ti z vás, kteří takové vybavení nemají, uslyší vysílání na facebooku Dvojky nebo na youtube.

Jules Verne už má na Měsíci svůj kráter o průměru 146 kilometrů. 190 let od spisovatelova narození dojde k dalšímu milníku – k Měsíci dorazí hrdinové románu Ze Země na Měsíc – prostřednictvím radiových vln šířících signál Českého rozhlasu Dvojky!

Držte palce, ať všechno vyjde!



Převzato: Český rozhlas Dvojka



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Jules verne


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »