Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru!

Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru!

Jules Verne - Ze Země na Měsíc
Autor: Georges Méliès

Český rozhlas Dvojka se pokusí o skoro nemožné: živě vysílanou hru na motivy románu Julese Verna Ze Země na Měsíc pošle v reálném čase do vesmíru tak, abyste mohli poslouchat její odražený signál z Měsíce! Už tuto neděli ve 20 hodin.

Francouzský spisovatel sci-fi Jules Verne byl velký snílek. Přesto si asi nikdy nepomyslel, že by se jeho hrdinové dostali na Měsíc i ve skutečnosti. Vždyť svůj román Ze Země na Měsíc psal ve století páry, 104 let před tím, než se na Měsíc poprvé dostal člověk. V neděli 16. září 2018 na Měsíc Vernovi hrdinové skutečně poletí, a to díky Českému rozhlasu Dvojka.

 


Živě hraná rozhlasová hra bude totiž poprvé v historii přenášena na Měsíc a to v reálném čase. Poslouchat ji tímto unikátním způsobem budou moci všichni radioamatéři, kteří na to mají vybavení. Ostatní zájemci zaslechnou signál z Měsíce přímo ve vysílání Českého rozhlasu 16. září po 20:00.

Umí to málokdo

Lidi, kteří v České republice dokáží vyslat k Měsíci rozhlasové vysílání prostřednictvím radiové vlny tak silné, aby její odraz byl poslouchatelný, byste spočítali na prstech jedné ruky. Nejlepší vybavení má Zdeněk Samek a na zahradě svého domku nedaleko Prahy si postavil obří anténu o průměru 10 metrů. Ta dokáže vyslat k Měsíci radiové vlny na frekvenci 1296 MHz.

Tato anténa bude vysílat hru na oblohu do prostoru o průměru 7 měsíčních úplňků. Od Měsíce se odrazí asi 15 % signálu, a kvůli obrovské vzdálenosti se na Zemi signál vrátí v podstatně zhoršené kvalitě. Protože jedna anténa nedokáže zároveň vysílat a přijímat, bude signál z Měsíce přijímat František Střihavka pracující s radioteleskopem Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd v Panské Vsi.

Radioamatéři světa, zbystřete

Abychom lépe přiblížili kosmické vzdálenosti: Měsíc v tu chvíli bude od Země vzdálen přes 397 000 kilometrů. Celkovou vzdálenost tam a zpět, tedy cca 794 000 kilometrů urazí signál za zhruba 2,5 sekundy. Z tohoto důvodu hru uslyšíte s mírným zpožděním. Poslouchat mohou všichni radioamatéři na světě, kteří mají v tu chvíli Měsíc nad obzorem. Ti z vás, kteří takové vybavení nemají, uslyší vysílání na facebooku Dvojky nebo na youtube.

Jules Verne už má na Měsíci svůj kráter o průměru 146 kilometrů. 190 let od spisovatelova narození dojde k dalšímu milníku – k Měsíci dorazí hrdinové románu Ze Země na Měsíc – prostřednictvím radiových vln šířících signál Českého rozhlasu Dvojky!

Držte palce, ať všechno vyjde!



Převzato: Český rozhlas Dvojka



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Jules verne


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »