Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru!

Poslouchejte první živě vysílanou rozhlasovou hru z vesmíru!

Jules Verne - Ze Země na Měsíc
Autor: Georges Méliès

Český rozhlas Dvojka se pokusí o skoro nemožné: živě vysílanou hru na motivy románu Julese Verna Ze Země na Měsíc pošle v reálném čase do vesmíru tak, abyste mohli poslouchat její odražený signál z Měsíce! Už tuto neděli ve 20 hodin.

Francouzský spisovatel sci-fi Jules Verne byl velký snílek. Přesto si asi nikdy nepomyslel, že by se jeho hrdinové dostali na Měsíc i ve skutečnosti. Vždyť svůj román Ze Země na Měsíc psal ve století páry, 104 let před tím, než se na Měsíc poprvé dostal člověk. V neděli 16. září 2018 na Měsíc Vernovi hrdinové skutečně poletí, a to díky Českému rozhlasu Dvojka.

 


Živě hraná rozhlasová hra bude totiž poprvé v historii přenášena na Měsíc a to v reálném čase. Poslouchat ji tímto unikátním způsobem budou moci všichni radioamatéři, kteří na to mají vybavení. Ostatní zájemci zaslechnou signál z Měsíce přímo ve vysílání Českého rozhlasu 16. září po 20:00.

Umí to málokdo

Lidi, kteří v České republice dokáží vyslat k Měsíci rozhlasové vysílání prostřednictvím radiové vlny tak silné, aby její odraz byl poslouchatelný, byste spočítali na prstech jedné ruky. Nejlepší vybavení má Zdeněk Samek a na zahradě svého domku nedaleko Prahy si postavil obří anténu o průměru 10 metrů. Ta dokáže vyslat k Měsíci radiové vlny na frekvenci 1296 MHz.

Tato anténa bude vysílat hru na oblohu do prostoru o průměru 7 měsíčních úplňků. Od Měsíce se odrazí asi 15 % signálu, a kvůli obrovské vzdálenosti se na Zemi signál vrátí v podstatně zhoršené kvalitě. Protože jedna anténa nedokáže zároveň vysílat a přijímat, bude signál z Měsíce přijímat František Střihavka pracující s radioteleskopem Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd v Panské Vsi.

Radioamatéři světa, zbystřete

Abychom lépe přiblížili kosmické vzdálenosti: Měsíc v tu chvíli bude od Země vzdálen přes 397 000 kilometrů. Celkovou vzdálenost tam a zpět, tedy cca 794 000 kilometrů urazí signál za zhruba 2,5 sekundy. Z tohoto důvodu hru uslyšíte s mírným zpožděním. Poslouchat mohou všichni radioamatéři na světě, kteří mají v tu chvíli Měsíc nad obzorem. Ti z vás, kteří takové vybavení nemají, uslyší vysílání na facebooku Dvojky nebo na youtube.

Jules Verne už má na Měsíci svůj kráter o průměru 146 kilometrů. 190 let od spisovatelova narození dojde k dalšímu milníku – k Měsíci dorazí hrdinové románu Ze Země na Měsíc – prostřednictvím radiových vln šířících signál Českého rozhlasu Dvojky!

Držte palce, ať všechno vyjde!



Převzato: Český rozhlas Dvojka



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Jules verne


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »