Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte kometu ATLAS

Pozorujte kometu ATLAS

Kometa C/2020 R4 (ATLAS), 5. 4. 2021 (po 4h SELČ), Celestron EdgeHD 9.25" f/2.2 Hyperstar V4, filtr Optolong L-Pro, kamera ZWO ASI294MC Pro, 60×30sec.
Autor: Roman Hujer

V následujících týdnech máme možnost vidět kometu i za pomocí malých dalekohledů. Kometa s označením C/2020 R4 (ATLAS) je těchto dnech pozorovatelná na ranní obloze, v průběhu dubna se bude její viditelnost zlepšovat.

Tato kometa byla, jak její název napovídá, objevena přehlídkovým systémem ATLAS, který se nachází na Havajských ostrovech. V době objevu (12. září 2020) mělo těleso jasnost okolo 20. hvězdné velikosti. V průběhu prosince 2020 kometa výrazně zjasnila, zhruba na 13 mag, a tím se dostala do vizuální viditelnosti s většími dalekohledy.

V průběhu ledna a února 2021 nebyla kometa pozorovatelná, neboť se úhlově přiblížila ke Slunci, které znemožnilo její pozorování. Nejblíže ke Slunci (přísluní) se přiblížila 1. března 2021, a to na vzdálenost 1,03 AU (154 milionů km). Nejblíže k Zemi bude kometa 23. dubna, tou dobou bude vzdálena 0,464 AU (69 milionů km) od naší planety. V současné době (začátek dubna) se odhady její jasnosti pohybují mezi 9. - 10. hvězdnou velikostí. Nejjasnější by měla být v druhé polovině dubna, v době kdy bude nejblíže Zemi. Očekávaná maximální jasnost je mezi 8. – 9. mag.

Již nyní svým leskem umožňuje její spatření v malých astronomických dalekohledech o průměru optiky alespoň 70 mm (např. refraktory 70/700 mm, nebo 80/400 mm apod.), případně ve větších triedrech o témže průměru (např. 15×70). Samozřejmostí je tmavší obloha mimo rušivý vliv měst, další podmínkou pro její dobrou viditelnost je absence Měsíce na obloze. Dobré pozorovací podmínky nastaly již začátkem dubna, kometa je viditelná v souhvězdí Orla na ranní obloze těsně před svítáním.

Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky. Autor: https://www.czsky.cz/
Náhledová mapka pro kometu C/2020 R4 (ATLAS) vygenerovaná na projektu CzSky.
Autor: https://www.czsky.cz/

Pro nalezení komety je nutná podrobnější vyhledávací mapka. Aktuální mapku pro C/2020 R4 si pro jednotlivé dny můžete vygenerovat na příslušné stránce projektu CzSky (výborná stránka hlavně pro pozorovatele objektů hlubokého vesmíru). 

12. dubna kometa přejde ze souhvězdí Orla do východního cípu Hadonoše a o den později do Herkula. Po 20. dubnu začne výrazněji rušit Měsíc, kdy nastane první čtvrť (Měsíc bude zapadat až za svítání), 27. nastane úplněk. Další bezměsíčné pozorovací okno se otevře 29. dubna večer. V následujících dnech se bude kometa pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Pastýře a Honicích psů. Jelikož se tou dobou kometa bude vzdalovat jak od Slunce i od Země, tak se očekává rychlé slábnutí. Pod 10. hvězdnou velikost se dostane pravděpodobně již v půlce května, ke 12. mag pak začátkem června.

Pro majitele větších dalekohledů (průměr optiky alespoň 20 cm) máme ještě jeden tip. Kometa C/2020 T2 (Palomar) má v současné době jasnost okolo 12. hvězdné velikosti a v průběhu června by se mohla dostat k 11 mag. V průběhu dubna až června se bude pohybovat vysoko na obloze souhvězdími Honicích psů a Pastýře (mapka na CzSky). Pozorovatelům přejeme jasnou a temnou oblohu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor Planet Center



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa , CzSky, C/2020 R4 (ATLAS)


15. vesmírný týden 2024

15. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 4. do 14. 4. 2024. Měsíc bude v novu a v Americe uvidí úplné zatmění Slunce. Na večerní obloze se loučíme s kometou 12P/Pons-Brooks, která na začátku dubna ještě o magnitudu zjasnila a na večerní obloze ji doplní Jupiter a srpek Měsíce. Aktivita Slunce je nižší. Přistál Sojuz MS-24. SpaceX intenzivně chystá další testovací let SuperHeavy Starship. Delta IV Heavy pro technický problém rampy ještě neletěla. Před 65 lety byla vybrána v USA první sedmička astronautů a před 60 lety začal program Gemini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie M81 a M82

Bodeho hmlovina (iné názvy: Bodeho galaxia, Messier 81, M 81, NGC 3031) je špirálová galaxia vzdialená od Slnka 12 miliónov svetelných rokov v súhvezdí Veľká medvedica. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1774. Cigara (iné názvy: Messier 82, M 82, NGC 3034) je nepravidelná galaxia typu (Ir II) v súhvezdí Veľká medvedica s výraznými stopami výbuchu jadra. Jej zdanlivá jasnosť je 9,2m, absolútna jasnosť -20,2m, celková hmotnosť 10 miliárd hmotností Slnka, priemer 32 000 ly. Vo vodíkovej čiare Hα má vláknitú štruktúru, expandujúcu smerom od centra rýchlosťou asi 1 000 km.s-1 pri vzdialenosti 5 000 ly od jadra. Kinetická energia expandujúcich plynov sa odhaduje na 1048-1059 J. Expanzia sa vysvetľuje výbuchom, ktorý nastal v jadre galaxie pred 1 000 000 rokmi. Niektorí autori vysvetľujú pozorovanú šírku spektrálnych čiar ich zložitým, multipletovým charakterom bez predpokladaného výbuchu. Fotograficky sa dosiaľ nepodarilo rozlíšiť v galaxii jednotlivé hviezdy. Televíznou technikou sa potvrdila prítomnosť hviezd v jej centrálnych oblastiach (horúce B hviezdy) i v okrajových oblastiach (hviezdy spektrálnych typov A, F). Fotografie v infračervenom svetle dokázali, že v centrálnej časti galaxie je niekoľko zhustení B hviezd; celý tento komplex sa nazýva superkopa B hviezd. M82 je zdrojom rádiového a röntgenového žiarenia. Najjasnejší kompaktný zdroj rádiového žiarenia v jadre galaxie má priemer iba 25 svetelných dní. Rádiové pozorovania dokázali, že galaxia je vo veľkom komplexe mrakov neutrálneho vodíka, ktorý je spoločný aj pre galaxiu M81. Vzdialenosť od Zeme 10 miliónov ly. Skúsil som zlúćiť čerstvé dáta z minuloročnými snímkami a k tomu pridat Halpha vrstvu. Dokopy to bolo cez 33 hodin dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Dáta z roku 2023: EQ5Pro, GSO Newton astrograf 150/600, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFocuserPRO2, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 138x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 134x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats Dáta z roku 2023: 269x180 sec. Lights gain5, offset115 pri -10°C 14.2. až 10.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »