Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pravidla pravopisu: Sluneční soustava s velkým „S“?

Pravidla pravopisu: Sluneční soustava s velkým „S“?

Kresba Sluneční soustavy
Autor: NASA

Pokud nahlédneme do české astronomické literatury, astronomických e-zinů nebo tištěných časopisů posledních let, setkáme se u psaní termínu „Sluneční soustava“ s velkou nejednotností (mám na mysli naší Sluneční soustavu, tj. seskupení těles vázaných gravitací ke Slunci). Převažuje sice psaní naší Sluneční soustavy s malým písmenem „s“ na začátku, zhruba třetina zdrojů ovšem preferuje psaní s velkým „S“. Co je tedy správně?

Ačkoli Pravidla českého pravopisu hovoří jasně, že hvězdářský termín „sluneční soustava“ píšeme s malým „s“, měli by se nad užíváním tohoto termínu zamyslet především astronomové a autoři astronomických textů. Výklad českého pravopisu přece v případě odborných termínů považuje za správné to, co lze z odborného hlediska zdůvodnit. A v případě naší Sluneční soustavy se takové vysvětlení opravdu nabízí.

Ve vesmíru se setkáme s mnoha slunci, měsíci nebo galaxiemi, ale jen s jedním Sluncem, Měsícem a Galaxií. Cizí slunce (hvězdy) lidé znají už od nepaměti, měsíce jiných planet byly objeveny na počátku 17. století a o cizích galaxiích víme teprve od 20. let minulého století. Od objevu prvních exoplanet v devadesátých letech minulého století ovšem bezpečně víme, že se ve vesmíru nacházejí i planetární soustavy cizích sluncí čili jiné sluneční soustavy. Naše Sluneční soustava by tedy měla být odlišována od těch ostatních vlastním jménem.

Navíc, pokud bychom na jedinečnost naši Sluneční soustavy nahlíželi čistě astronomickým pohledem, je přece mnohem pravděpodobnější, že ve vesmíru nalezneme hvězdu podobnou Slunci, než planetární soustavu podobnou naší Sluneční soustavě. Přitom Slunce své oba tvary má, zatímco Sluneční soustava prozatím (alespoň v Pravidlech českého pravopisu) ne.

Psát naši Sluneční soustavu s velkým „S“ z těchto důvodů doporučuje i Terminologická sekce České astronomické společnosti, náš přední popularizátor Jiří Grygar a také většina autorů publikujících na webu České astronomické společnosti.

Vážení kolegové, buďme tedy jednotní a dopřejme naší Sluneční soustavě punc jedinečnosti, který si jistě tato planetární soustava alespoň v našich očích zaslouží. V Pravidlech českého pravopisu se totiž tohoto privilegia naše Sluneční soustava zřejmě jen tak nedočká (viz citace e-mailu z roku 2009 níže).

Vážený pane Gabzdyle,
obávám se, že v dohledné době, i kdyby jazykovědci na Vaše stanovisko přistoupili, ke změně v Pravidlech českého pravopisu nedojde. Ta totiž již po několik let vycházejí v nezměněné podobě a průběžně se nerevidují.

S pozdravem
Ivana Svobodová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury - jazyková poradna

Děkuji Kateřině Havránkové, Liboru Lenžovi, Luďkovi Vaštovi, Jiřímu Grygarovi a Miroslavu Šulcovi za jejich připomínky.



Převzato: Pavel Gabzdyl: Měsíční deník



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Sluneční soustava


32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Svietiace oblaky nad Prahou

Fotené v Kbeloch (Praha) fotoaparát Panasonic Lumix 100. Bez úpravy.

Další informace »