Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Překvapivé sezónní změny na Titanu

Překvapivé sezónní změny na Titanu

Představa krajiny na Titanu v podání umělce
Představa krajiny na Titanu v podání umělce
Detailní pozorování Saturnova měsíce Titanu v rozmezí 30 roků pokryla jeho celý jeden oběh (společně se Saturnem) kolem Slunce. Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie, analyzovala data získaná v průběhu tohoto období a zjistila, že změny ročních období ovlivňují Titan podstatně více, než se doposud předpokládalo. Athena Coustenis prezentovala tyto závěry 28. září 2012 na evropském kongresu (European Planetary Science Congress) v Madridu.

Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie
Dr. Athena Coustenis, Paris-Meudon Observatory, Francie
Athena Coustenis vysvětluje: "Podobně jako na Zemi, tak i na Titanu se mění podmínky v závislosti na střídání ročních období. Můžeme zde pozorovat rozdíly v teplotě atmosféry, v jejím chemickém složení, a také v charakteru proudění - především v polárních oblastech. Například uhlovodíková jezera se vytvářela v regionech kolem severního pólu v zimním období v důsledku nižší teploty a probíhající kondenzace plynného metanu a etanu. Rovněž vrstva mlhy zakrývající Titan v okolí severního pólu významně zeslábla v období rovnodennosti v důsledku změny charakteru atmosférické cirkulace. To všechno je velmi překvapující, protože jsme neočekávali objev žádných rychlých změn, obzvláště v hlubších vrstvách atmosféry."

Hlavní příčinou těchto cyklů je sluneční záření, které je dominantním zdrojem energie pro atmosféru Titanu. V důsledku chemických reakcí přítomných molekul dusíku a metanu dochází k vytváření složitějších molekul, jako je například etan. Sluneční záření hraje důležitou roli jako zdroj energie pro tyto chemické reakce. Rotační osa Titanu je skloněna o úhel přibližně 27 stupňů podobně jako rotační osa Země, což znamená, že zde dochází ke střídání ročních období - sluneční záření dopadá v důsledku sklonu rotační osy na různé oblasti měsíce s různou intenzitou - podobně jako na Zemi. "Je úžasné vědět, že Slunce stále ještě dominuje svým přísunem energie nad ostatními zdroji i ve vzdálenosti 1,5 miliardy km."

Roční období na Titanu
Roční období na Titanu
K těmto závěrům dospěli astronomové na základě analýzy dat z několika různých kosmických misí, jako například ze sondy Voyager 1 (1980), družice pro pozorování v oboru infračerveného záření ISO (Infrared Space Observatory, 1997) či kosmické sondy Cassini (od roku 2004 do současnosti). Těmito informacemi byla doplněna pozemská pozorování. Jednotlivá roční období na Titanu trvají zhruba 7,5 roku, přičemž planeta Saturn vykoná jeden oběh kolem Slunce za 29,5 roku. Byla tak shromážděna kompletní data za období jednoho "roku" na měsíci Titan zahrnující všechna roční období.

Athena Coustenis rovněž vysvětluje, proč je důležité provádět výzkum tohoto vzdáleného měsíce: "Titan je naší největší příležitostí ke studiu podmínek velmi podobných naší vlastní planetě v rámci klimatu, meteorologie a astrobiologie, a zároveň zkoumat tento unikátní svět, který je doslova rájem pro studium nových geologických, atmosférických a vnitřních procesů."

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Titan, Saturn


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »