Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

Kresba průletu New Horizons kolem objektu 2014 MU69
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem.

Hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1745. těleso objevené v této polovině měsíce.

NASA sice zvolila tento cíl už nyní, ačkoli ještě nemá schváleno prodloužení mise New Horizons, ale změna dráhy letu sondy se musí udělat včas. Navíc všichni věříme, že schválení nadstavbové mise až do roku průletu (2019), nebude nic stát v cestě. Tato slova zaznívají i z NASA, přestože je zde konkurence mnoha jiných meziplanetárních misí. Očekává se však, že další provoz New Horizons už nebude tak drahý, jako základní mise při letu k Plutu.

Alan Stern, šéf mise New Horizons Autor: NASA HQ Photostream / Flickr
Alan Stern, šéf mise New Horizons
Autor: NASA HQ Photostream / Flickr
Letos na podzim čeká sondu celkem čtveřice korekcí dráhy, které ji navedou k „potenciálnímu cíli 1“ jak ho dříve nazývali v týmu New Horizons, tedy k 2014 MU69. Časově to vychází na konec října a začátek listopadu. Pokud vše půjde podle plánu, přílet k tomuto objektu by vyšel krásně na Nový rok 1. 1. 2019. Samozřejmě jakékoli odklady těchto manévrů by znamenaly větší spotřebu paliva a případná další rizika.

Alan Stern, šéf mise New Horizons, se domnívá, že volba objektu 2014 MU69 je skvělou příležitostí prozkoumat objekt Kuiperova pásu. Objekt, který zde i vznikl. Navíc dosažení tohoto tělesa bude znamenat jen poloviční spotřebu paliva, což znamená lepší manévrování při průletu kolem něj, delší výzkum okolního vesmírného prostoru a rezervy pro další nepředvídané okolnosti.

Sonda byla pochopitelně vyrobena už s ohledem na to, že provede nejen průlet kolem Pluta, ale také, že bude mít dost paliva pro další let. Má i dostatečně výkonný vysílač, aby mohla komunikovat i další skoro dvě miliardy kilometrů za Plutem. Zdroj energie bude schopen dodávat elektřinu a teplo ještě dobrých dvacet let. A co víc, přístroje jsou navrženy, aby zvládly pracovat v ještě mrazivějším a temnějším prostředí, než jaké panuje u objektu 2014 MU69.

Trajektorie letu New Horizons do Kuiperova pásu Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker
Trajektorie letu New Horizons do Kuiperova pásu
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

Na jedné straně můžeme být nyní trochu zklamáni, že další objekt, který má sonda navštívit, je opravdu malý svět oproti Plutu. Na druhé straně to dává šanci pozorovat větší rozdílnost v Kuiperově pásu. Zatímco Pluto je na poměry zde dosud objevených těles zřejmě to největší, v případě nového cíle jde spíše jen o skálu. Snad částici, z které se postupně rodily další trpasličí planety za Neptunem. Vzhledem k velkým vzdálenostem od Slunce můžeme pozorováním tělesa 2014 MU69 získat informace o tělesu nedotčeném teplem od Slunce, tělesu, které zde je zřejmě už od doby vzniku Sluneční soustavy.

A tak zatímco my nyní netrpělivě vyhlížíme další data a snímky New Horizons, ta má sama se sebou už jiné plány. Každopádně nyní krom dráhových korekcí bude dál posílat balíčky dat a jak bylo ohlášeno, dočkáme se již po 6. září dalších snímků. A pokud neproklouznou na internet dříve, potom snad můžeme doufat, že NASA alespoň zachová systém pátečních tiskových konferencí a my uvidíme nové zajímavé snímky na tiskovce 11. září.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astrobiology Magazine

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NASA, New horizons, Kuiperův pás, 2014 MU69


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »