Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

Kresba průletu New Horizons kolem objektu 2014 MU69
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem.

Hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1745. těleso objevené v této polovině měsíce.

NASA sice zvolila tento cíl už nyní, ačkoli ještě nemá schváleno prodloužení mise New Horizons, ale změna dráhy letu sondy se musí udělat včas. Navíc všichni věříme, že schválení nadstavbové mise až do roku průletu (2019), nebude nic stát v cestě. Tato slova zaznívají i z NASA, přestože je zde konkurence mnoha jiných meziplanetárních misí. Očekává se však, že další provoz New Horizons už nebude tak drahý, jako základní mise při letu k Plutu.

Alan Stern, šéf mise New Horizons Autor: NASA HQ Photostream / Flickr
Alan Stern, šéf mise New Horizons
Autor: NASA HQ Photostream / Flickr
Letos na podzim čeká sondu celkem čtveřice korekcí dráhy, které ji navedou k „potenciálnímu cíli 1“ jak ho dříve nazývali v týmu New Horizons, tedy k 2014 MU69. Časově to vychází na konec října a začátek listopadu. Pokud vše půjde podle plánu, přílet k tomuto objektu by vyšel krásně na Nový rok 1. 1. 2019. Samozřejmě jakékoli odklady těchto manévrů by znamenaly větší spotřebu paliva a případná další rizika.

Alan Stern, šéf mise New Horizons, se domnívá, že volba objektu 2014 MU69 je skvělou příležitostí prozkoumat objekt Kuiperova pásu. Objekt, který zde i vznikl. Navíc dosažení tohoto tělesa bude znamenat jen poloviční spotřebu paliva, což znamená lepší manévrování při průletu kolem něj, delší výzkum okolního vesmírného prostoru a rezervy pro další nepředvídané okolnosti.

Sonda byla pochopitelně vyrobena už s ohledem na to, že provede nejen průlet kolem Pluta, ale také, že bude mít dost paliva pro další let. Má i dostatečně výkonný vysílač, aby mohla komunikovat i další skoro dvě miliardy kilometrů za Plutem. Zdroj energie bude schopen dodávat elektřinu a teplo ještě dobrých dvacet let. A co víc, přístroje jsou navrženy, aby zvládly pracovat v ještě mrazivějším a temnějším prostředí, než jaké panuje u objektu 2014 MU69.

Trajektorie letu New Horizons do Kuiperova pásu Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker
Trajektorie letu New Horizons do Kuiperova pásu
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

Na jedné straně můžeme být nyní trochu zklamáni, že další objekt, který má sonda navštívit, je opravdu malý svět oproti Plutu. Na druhé straně to dává šanci pozorovat větší rozdílnost v Kuiperově pásu. Zatímco Pluto je na poměry zde dosud objevených těles zřejmě to největší, v případě nového cíle jde spíše jen o skálu. Snad částici, z které se postupně rodily další trpasličí planety za Neptunem. Vzhledem k velkým vzdálenostem od Slunce můžeme pozorováním tělesa 2014 MU69 získat informace o tělesu nedotčeném teplem od Slunce, tělesu, které zde je zřejmě už od doby vzniku Sluneční soustavy.

A tak zatímco my nyní netrpělivě vyhlížíme další data a snímky New Horizons, ta má sama se sebou už jiné plány. Každopádně nyní krom dráhových korekcí bude dál posílat balíčky dat a jak bylo ohlášeno, dočkáme se již po 6. září dalších snímků. A pokud neproklouznou na internet dříve, potom snad můžeme doufat, že NASA alespoň zachová systém pátečních tiskových konferencí a my uvidíme nové zajímavé snímky na tiskovce 11. září.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astrobiology Magazine

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NASA, New horizons, Kuiperův pás, 2014 MU69


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »